Je naprosto běžné si myslet, že to, o čem čteme v novinách nebo na internetu, se nás netýká. A platí to v podstatě všeobecně. Přesto si nikdo nemůže být úplně jistý, že právě on nespadá do 3 % lidí, pro které může být sázení a hraní za určitých okolností rizikové. Pokud někoho začnou znepokojovat jeho návyky, kdy například hraní věnuje příliš mnoho času, utrácí za něj příliš mnoho peněz apod., měl by se se svojí obavou co nedříve svěřit a vyhledat odbornou pomoc.
Důvody rizikového hraní lze rozdělit do tří základních oblastí. Biologické zahrnují fyziologické a genetické predispozice. Psychologické mohou souviset s potřebou uvolnit stres, zahnat nudu, odvrátit pozornost od starostí nebo s touhou po příjemných pocitech. Sociálně-kulturní pak odrážejí například společenskou toleranci k rizikovému hraní, která se může přenášet i mezi generacemi.
Institut pro regulaci hazardu (IPRH) v rámci projektu zodpovědného hraní sestavil takzvanou mapu pomoci, která nabízí desítky kontaktních míst napříč celou republikou, kam se mohou zájemci kdykoliv obracet. Vybraní provozovatelé v čele se sázkovou kanceláří Fortuna pak přispívají organizaci Podané ruce na provoz linky pomoci (+420 777 477 877), která je dostupná 24 hodin 7 dní v týdnu. Veškeré aktivity IPRH jsou pak koncentrovány na stránkách www.zodpovednehrani.cz.
V Česku každopádně existuje celá řada subjektů a institucí, které se poradenství a pomoci v oblasti rizikového hraním věnují. Lze se na ně obracet zcela anonymně, osobně, telefonicky nebo prostřednictvím emailu a sociálních sítí. To platí jako pro samotné hráče, tak i pro jejich přátele či příbuzné.
Mezi nejznámější organizace tohoto typu patří třeba spolek Stop závislosti, Prevent99, sdružení pacientů RECOVERY, centrum Sananin nebo Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
(mac)