Babišova vláda začala mluvit o změnách služebního zákona. »Každá vláda přichází s představou, jak úřednický aparát zefektivnit, odpolitizovat nebo zeštíhlit,« uvádí v tiskové zprávě zaslané redakci iportaL24.cz hnutí Přísaha a dodává, že základní problém je podle něj jinde: bez skutečné prvotní digitalizace státní správy jakákoli úprava služebního zákona jen zabetonuje současný neefektivní stav.
Služební zákon totiž podle ekonomického experta Přísahy Jiřího Janečka stabilizuje úřednická místa. »Jakmile se pozice obsadí a úřady se rozšíří o další oddělení a odbory, jejich struktura se prakticky nemění. Vznikne aparát, který si sám sebe chrání. A jen málokdo z jeho uvnitř bude mít zájem ‚vypouštět vlastní rybník‘ tím, že prosadí procesy, které práci zjednoduší, zrychlí a někde ji dokonce zcela nahradí technologií,« tvrdí Janeček.
Podle něj není digitalizace o počítačích. Je o procesech. Česko přitom žije ve 21. století. »Většina lidí používá internetové bankovnictví, bankovní identitu, chytré telefony. Umíme platit účty během několika sekund. Ale na úřadech často stále musíme: tisknout formuláře, nosit potvrzení, která stát už dávno má, stát ve frontách, vyřizovat jednoduché věci na několika místech,« vysvětluje Janeček.
Technologie podle ekonomického experta existují, chybí však jednoduché a jednotné procesy. »A právě proto měla digitalizace přijít jako první: nejprve zmapovat agendy, odstranit zbytečnosti, sjednotit formuláře, propojit registry, nahradit rutinní úkony automatizací. Teprve potom bychom viděli, kolik lidí je skutečně potřeba a na jakých pozicích. Když stabilizujeme staré procesy, zabetonujeme i chyby,« míní Janeček.
Předseda hnutí Přísaha a senátor Robert Šlachta v této souvislosti tvrdí, že Fialovou vládou zpackanou digitalizaci, při níž ukázkově selhali za tuto oblast státní správy odpovědní Piráti, musí Babišův kabinet napravit co nejrychleji. »Budu všechny kroky nové vlády v oblasti digitalizace bedlivě sledovat a při jakémkoliv zpoždění nebo chybě se razantně z pozice senátora ozvu. Jen slova totiž nestačí. Lidi totiž potřebují konkrétní kroky v podobě efektivně fungujícího státu. Symboly a fráze jsou pěkné, ale letošní rok může být nejen v digitalizaci a služebním zákoně lepší jen tehdy, když vláda a úředníci začnou skutečně pracovat pro lidi,« zdůrazňuje Šlachta.
»Pokud se dnes změní služební zákon a pojme se jako trvalé ‚zajištění‘ úřednických míst, pak jako společnost riskujeme, že zakonzervujeme papírové postupy, prodražíme provoz státu na dlouhá léta, ztratíme tlak na zjednodušování, přijdeme o motivaci k inovacím,« vypočítává odborník.
Úředník, který má zaručené místo v systému nastaveném na papírové formuláře, nebude mít podle Janečka přirozený důvod prosazovat digitalizaci, která zjednoduší agendu a sníží potřebu lidí. »To není výčitka, je to prostě lidská logika,« dodává Janeček.
Správné pořadí kroků je přitom podle něj klíčové. Reforma proto musí jít v opačném pořadí:
1/ Nejdřív digitalizace a audit procesů. Odstranit duplicity, propojit státní registry, sjednotit formuláře, přenést maximum agend online.
2/ Poté úprava služebního zákona. Stabilizovat už jen ty pozice, které jsou po modernizaci skutečně nezbytné a přinášejí hodnotu.
3/ A nakonec motivace podle výsledků. Úředník má být odměňován za zjednodušování práce občanům ne za to, že proces zůstává složitý.
»Služební zákon má smysl jen tehdy, když stabilizuje moderní, efektivní a digitálně fungující státní správu. Pokud ho budeme měnit dříve, než digitalizace opravdu zakoření, riskujeme, že zafixujeme systém, který je pomalý, drahý a nepohodlný pro občany i podnikatele. Digitalizace první. Služební zákon až potom. Obráceně to jednoduše fungovat nebude,« zdůrazňuje Janeček.
(pk)