Černý (Přísaha): Vytvořit program a jít o něm přesvědčovat lidi? Já na to jdu přesně opačně!

»Když jde strana, hnutí nebo jednotlivec do voleb, vždy si nejdříve vytvoří svůj program a potom se snaží přesvědčit lidi, že je dobrý taky pro ně. Já jsem se rozhodl jít na to přesně obráceně,« popisuje svůj netradiční politický přístup v rozhovoru pro iportaL24.cz kandidát hnutí Přísaha do Senátu ve volebním obvodu č. 54-Znojmo. Dvaapadesátiletý manažer a podnikatel vyzývá k tomu, aby si lidé naslouchali i v případě odlišných politických názorů: »Když se dva lidé nedokážou domluvit, vznikne hádka. Když se nedokážou domluvit politici, vznikají společenské rozkoly. A když se nedokážou domluvit státníci, můžou pak vznikat války.«

Vždy se říkalo, že senátní obvod Znojmo je specifický. Vnímáte to tak také?

Znojemsko je specifické hned v několika směrech. Na Znojemsku jsem se narodil, vyrostl jsem tady a tento náš region znám celý život. Je to krásný příhraniční region s velkým potenciálem, ale zároveň tady máme problémy, které jsou výraznější než v jiných částech republiky.

Dlouhodobě se nezaměstnanost na Znojemsku pohybuje kolem 7 procent, a to je nejvyšší v Jihomoravském kraji a jedna z nejvyšších v rámci celé ČR. S tím také dost souvisí odchody nejen mladých lidí, a to za prací do Rakouska, nebo do Brna, protože tady nenajdou odpovídající mzdu.

Zároveň ale máme obrovský potenciál, který není dostatečně využitý. Ať už jde o turistiku, zemědělství nebo vinařství. Máme nádhernou přírodu, Podyjí, historická města a obce, vinařskou tradici a spoustu lidí, kteří jsou na svůj region právem hrdí.

A všechny vaše čtenáře k nám na Znojemsko samozřejmě zvu. Přijeďte se podívat. Máme tady opravdu co nabídnout.

S jakým programem jdete do senátních voleb?

Když jde strana, hnutí nebo jednotlivec do voleb, vždy si nejdříve vytvoří svůj program a potom se snaží přesvědčit lidi, že je dobrý taky pro ně.

Já jsem se rozhodl jít na to přesně obráceně. Nejdříve zjišťuji, co opravdu náš region Znojemska potřebuje a co potřebují jeho obyvatelé.

Proto už od začátku letošního roku navštěvuji zasedání zastupitelstev, setkávám se se starosty, zastupiteli, a hlavně s občany. Celkem jsem navštívil všech 148 měst, městysů a obcí senátního obvodu Znojmo. Zároveň na svém Facebooku Pavel Černý – politik sdílím anonymní anketu »Život na Znojemsku«, ve které se může vyjádřit každý občan.

A když to shrnu, nejčastěji lidé zmiňují dopravu a dopravní infrastrukturu, nezaměstnanost a nízké platy. Velkým tématem je taky bezpečnost, a to zejména ve Znojmě, dále dostupné bydlení a dostupnost služeb, například lékařů nebo obchodů. Takže můj program nevzniká někde od stolu. Vychází z toho, co jsem slyšel přímo od lidí a obcí.

A pokud budu zvolen senátorem, chci v tom pokračovat. Těch 148 obcí pro mě není konečné číslo, ale začátek a závazek. Chci zůstat v pravidelném kontaktu s lidmi a představiteli obcí a dál naslouchat tomu, co Znojemsko opravdu potřebuje.

Na mnoha místech jde Přísaha do komunálu po boku SPD, která chce zrušit Senát. Je podle vás horní komora skutečně drahou a nadbytečnou institucí?

Kdybych si myslel, že je Senát zbytečný, nekandidoval bych do něj. Jeho roli v našem ústavním systému považuji za důležitou. Pro mě ale není hlavní otázkou, jestli Senát máme, ale co v něm konkrétní senátor dělá a co dělá pro region, za který byl zvolen.

Pokud jde o spolupráci Přísahy s SPD, ta se týká jen několika míst a na komunální úrovni ji vnímám pouze jako spolupráci konkrétních lidí na konkrétní práci pro konkrétní obce. Komunální politika není takzvaná velká politika. Když řešíte školu, silnici, hasiče, vodu, nebo sportoviště, důležité je zejména to, jestli máte vedle sebe schopné lidi, kteří chtějí pro obec opravdu pracovat. Nemusíme mít ve všech celostátních otázkách stejné názory, ale na konkrétní práci pro obec se můžeme shodnout. A to považuji za zásadní.

Já nechci v Senátu šest let pospávat v lavici. Chci pracovat pro Znojemsko, být mezi lidmi a pomáhat řešit jejich konkrétní problémy.

Často se říká, že Přísaha je stranou, resp. hnutím jednoho muže. Vyvrátíte mi to?

Robert Šlachta je senátor, zakladatel a předseda Přísahy a logicky je její nejviditelnější tváří, ale Přísaha už dávno není jen Robert Šlachta. Jsou to lidé v regionech, komunální politici, členové, lidé, kteří jsou ochotni věnovat svůj čas práci pro veřejnost.

Já osobně s Robertem Šlachtou sdílím řadu hodnot jako bývalý policista: je to důraz na bezpečnost, spravedlnost, odpovědnost a potrpím si na slušnost. Ale zároveň si myslím, že každý člověk, který vstupuje do politiky, hlavně musí umět nést odpovědnost sám za sebe.

Já kandiduji za Znojemsko a chci pracovat hlavně pro něj. Když mluvím s lidmi v obcích, nechci jim říkat jen to, co se řeší v Praze. Chci vycházet z toho, co jsem na Znojemsku sám viděl, slyšel a co jsem od lidí osobně poznal.

Přísaha je pro mě tým lidí, kteří mají společné základní hodnoty, ale každý z nás musí svou vlastní prací ukázat, co dokáže.

O Přísaze se dlouhodobě mluvilo jako o potenciálním vládním partnerovi Andreje Babiše. Nakonec to dvakrát ve sněmovních volbách pro vaše hnutí nevyšlo, přesto se zeptám, budete mít pro stávající vládu, která má v mnohém podobné priority jako Přísaha, jen slova chvály?

Určitě ne. Politika nemůže fungovat tak, že když je někdo »náš«, tak ho chválíme a když je někdo »cizí«, tak ho kritizujeme úplně za všechno. Pokud vláda udělá něco dobře, nemám problém to říct a pokud udělá něco špatně, tak to můžu kritizovat.

Stejně tak bych se chtěl chovat jako senátor: Nebudu se dívat na to, kdo zákon předkládá, ale co konkrétně přinese lidem a České republice. A platí to taky v případě, kdy se jedná o politické uskupení, se kterým můžeme mít v některých otázkách podobné názory.

Nechci být politikem stálého konfliktu, chci být politikem, který umí říct ano, když je něco správně a ne, když to správné nebude. V tom vidím odpovědnost.

Přísaha je jednoznačně za zachování české měny – české koruny. Proč je to pro vás tak důležité? A jak vnímáte neustálé narážky prezidenta Petra Pavla v opačném slova smyslu?

Česká koruna je pro mě otázkou ekonomické suverenity a možnosti rozhodovat o vlastní měnové politice. Za mě dnes euro ne, nejsme na jeho přijetí zatím ještě připraveni.

Na toto téma už jsem se také dvakrát ptal lidí na svém Facebooku Pavel Černý – politik a v obou případech byla převážná většina hlasujících proti přijetí eura. Samozřejmě to není reprezentativní průzkum veřejného mínění, ale je to pro mě zajímavá zpětná vazba od lidí, se kterými komunikuji.

Česká republika je součástí Evropské unie a NATO a já to respektuji. Přijetí eura je ale zásadní ekonomické rozhodnutí, které se týká každého člověka, firem a státu. Proto si myslím, že je teď vhodné zachovat českou korunu a o případném přijetí eura rozhodovat až ve chvíli, kdy na to bude Česká republika jasně připravena.

Pokud má prezident Petr Pavel jiný názor, je to jeho legitimní postoj. Důležité je vést o tom věcnou debatu a říct lidem otevřeně, jaké by přijetí eura mělo výhody, nevýhody a konkrétní dopady.

Přísaha zároveň hodně dbá – a vy už jste to také stručně zmínil – na bezpečnost, což je ostře skloňované téma poslední doby. Nezapomíná se podle vás v porovnání s vnější bezpečností na tu vnitřní?

Sám jsem u Policie ČR pracoval a dodnes mám mezi policisty, hasiči a záchranáři hodně přátel. Proto je pro mě téma bezpečnosti opravdu dost osobní.

V poslední době se hodně mluví o vnější bezpečnosti, a to je důležité, ale máte pravdu, že na tu vnitřní nesmíme zapomínat. Bezpečnost není jen armáda, hranice a geopolitika, je to taky to, jestli funguje policie, hasiči a záchranná služba, jestli máme dostatek lidí v terénu a jestli je stát připravený reagovat, když přijde mimořádná situace.

A k vnitřní bezpečnosti určitě patří taky podpora jednotek dobrovolných hasičů, které jsou ve všech obcích naprosto klíčové. Při požárech, povodních, dopravních nehodách nebo jiných mimořádných událostech jsou často první, kdo pomáhá lidem. Jejich role je ale ještě o hodně širší. Zejména v menších obcích jsou důležitou součástí komunitního života. Pořádají akce, soutěže v požárním sportu a věnují se dětem a mládeži. Učí je týmové spolupráci, odpovědnosti, disciplíně a taky tomu, že když někdo potřebuje pomoc, nemáme stát stranou.

Taky proto si myslím, že podpora dobrovolných hasičů není jen investicí do bezpečnosti, ale také investicí do naší další generace a života v obcích.

Bezpečný stát začíná doma: v obcích, u policistů, hasičů, záchranářů a všech lidí, kteří jsou připraveni pomoci ostatním.

Na nedávném videu na Facebooku jste se dotkl problematiky rostoucích cen pohonných hmot, které trápí občany nejen na Znojemsku, ale pochopitelně v celé republice. Jak tento problém vyřešit dlouhodobě?

Příčinou růstu cen pohonných hmot jsou hlavně konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. V takové situaci je samozřejmě nejlepším dlouhodobým řešením hlavně nastolení míru. Vývoj na světových trzích ukazuje, jak výrazně můžou konflikty a narušení dodávek ceny ropy ovlivnit.

Stát samozřejmě ale nemusí jen přihlížet. ČEPRO je státní společnost, která provozuje vlastní síť čerpacích stanic EuroOil a RobinOil a zároveň patří mezi velké hráče na trhu s pohonnými hmotami a stát by mohl této pozice využít. Nastavit ceny na čerpacích stanicích EuroOil a RobinOil tak, aby byly pro řidiče zajímavé a zároveň vytvářely přirozený konkurenční tlak na ostatní prodejce. Státní síť může být nástrojem, který pomůže nastavit férovější konkurenční prostředí.

A určitě bych se díval taky na daňové zatížení. Znojemsko je příhraniční region a opravdu pro hodně lidí je automobil důležitý: dojíždí za prací, k lékaři nebo za službami.

Nezdá se vám, že se politická scéna v poslední době nejen polarizovala, ale i zhrubla? Že lidé (nejen na sociálních sítích) jednají až hystericky a nesnášenlivě vůči tomu, kdo má jiný názor? Čím je to způsobeno a jak z toho ven?

Ano, myslím, že jsme se dostali do situace, kdy se z nesouhlasu často stává osobní nepřátelství. Přitom není problém mít jiný názor. Problém je ve chvíli, kdy kvůli němu přestaneme druhého respektovat.

Při svých cestách po Znojemsku se setkávám s lidmi, kteří mají různé názory na politiku, Evropskou unii, vládu nebo jednotlivé strany. A je to v pořádku. Nemusíme spolu ve všem souhlasit, ale musíme spolu umět slušně mluvit.

Když se dva lidé nedokážou domluvit, vznikne hádka. Když se nedokážou domluvit politici, vznikají společenské rozkoly. A když se nedokážou domluvit státníci, můžou pak vznikat války.

A pak je tu ještě jeden důvod: naše děti a naše budoucnost. Děti se dívají na to, jak spolu mluvíme a jak řešíme neshody. Jsme jim vzorem. Co jim chceme ukázat? Že člověk s jiným názorem je nepřítel? Nebo že můžeme mít pevný názor, stát si za ním a zároveň respektovat druhého?

Chci jít dětem a ostatním mladým lidem příkladem právě v tom druhém. Slušnost pro mě není slabost. A dohoda neznamená vzdát se svých hodnot. Je to podle mě známka odpovědnosti.

Nejde totiž jen o nás, jde o to, v jaké zemi budou jednou žít naše děti.

Petr Kojzar

FOTO – archiv Pavla Černého