Podle dat z roku 2021 působí v Česku přes 4,5 tisíce praktických lékařů. Celorepublikově v průměru na jednu ordinaci připadá kolem 1800 dospělých pacientů. Podle Ministerstva zdravotnictví není u praktického lékaře registrováno 554 tisíc lidí. Česko se navíc potýká s rostoucím nedostatkem lékařů.
Preventivní prohlídky u praktických lékařů nejsou povinné. Navzdory skutečnosti, že na preventivní péči mají Češi nárok hrazený ze zdravotního pojištění, do ordinací praktiků se příliš nehrnou. »Hlavním důvodem, proč lidé zanedbávají návštěvy praktických lékařů, je zejména pocit, že pokud člověk nemá obtíže, nepotřebuje lékaře navštěvovat. Většinu dospělých pacientů v produktivním věku přivede do ordinace potřeba potvrzení o zdravotní způsobilosti například pro zaměstnavatele. Důvodem zanedbávání návštěv praktika může být i negativní zkušenost nebo představa přeplněnosti čekáren,« vyjmenovala Martina Bábová, praktická lékařka kliniky Venova.
Existuje i menší skupina lidí, kteří se obávají výsledků vyšetření, a tak zvolí raději možnost »co oko nevidí, to srdce nebolí«. »Přitom praktické lékařství je základním pilířem zdravotní péče zaměřující se na prevenci, diagnostiku a dlouhodobé sledování celkového zdravotního stavu. Pocit, že preventivní prohlídka není potřeba, pokud se člověk cítí zdravě, je velký omyl. Každý z lékařů už zažil situaci, kdy pacient dorazí s rozvinutým a velmi obtížně léčitelným onemocněním, které mohlo být zachyceno i o několik let dříve,« uvedla lékařka.
Preventivní prohlídky zanedbávají podle zkušeností lékařů zejména mladí lidé. »Po ukončení registrace u pediatra si mnozí mladí nového praktického lékaře pro dospělé nehledají hned. To přijde zpravidla až ve chvíli, kdy mají zdravotní potíže. Bez praktického lékaře tak mohou být i několik let. Kolem čtyřicítky lidé obvykle začínají své zdraví vnímat zodpovědněji a prevenci už nepodceňují,« popsala lékařka.
Podle průzkumů třetina Čechů přiznává, že preventivní prohlídky u praktického lékaře neabsolvuje pravidelně. »Zdravý pacient by měl praktického lékaře navštívit jednou za dva roky. Pokud lékař odhalí i drobnou odchylku, stanoví dřívější kontrolu. Prohlídka zahrnuje rozhovor s pacientem a doplnění anamnézy, odběr krve, orientační vyšetření zraku a sluchu, měření krevního tlaku, váhy a EKG. Lékař provede také celkové fyzikální vyšetření. Na preventivní prohlídky navazují screeningové programy zaměřené na včasný záchyt onkologických onemocnění v raném stadiu, kdy lidé ještě nemají žádné obtíže,« popsala Bábová.
Dostupnost praktických lékařů se výrazně liší podle regionu – zatímco ve velkých městech bývá praktická péče dostupná bez větších obtíží, v menších a pohraničních okresech se pacienti často potýkají s nedostatkem lékařů a delšími čekacími dobami. »V následujících letech lze očekávat, že se dostupnost praktického lékařství obecně zhorší. Velký vliv na to má odchod praktiků do důchodu. Průměrný věk všeobecného praktického lékaře byl před dvěma lety 55,6 roku. Během následujících 10 let odejde do důchodu více než polovina stávajících praktiků. Co se věkové struktury praktiků týče jsou na tom aktuálně nejhůře Ústecký, Jihomoravský a Plzeňský kraj,« upozornil Anton Karalko, vedoucí lékař kliniky Venova.
Vidinu zlepšení situace nepřináší ani mladá generace lékařů. Cesta k výkonu povolání praktického lékaře je totiž dlouhá a náročná. »Po absolvování šestiletého studia všeobecného lékařství na lékařské fakultě čeká absolventy povinná praxe a následná specializační příprava v oboru všeobecné praktické lékařství, která trvá v průměru tři roky. Teprve po jejím úspěšném zakončení atestační zkouškou se lékař může stát samostatně působícím praktikem. Mladí lékaři tak odcházející generaci praktiků do důchodu nestíhají nahradit,« uzavřel Karalko.
(pr)