Učitelé, ředitelé škol a další pedagogičtí pracovníci podporují vznik Pedagogické komory ČR ze zákona (po vzoru České lékařské komory a dalších profesních komor). Vyplývá to z dotazníkového šetření, které zorganizoval spolek Pedagogická komora. Během uplynulých sedmi dnů se do něj zapojilo 5167 pracovníků škol (z toho 3097 učitelů, 923 ředitelů, 753 dalších pedagogických pracovníků a 352 ostatních zaměstnanců škol).
Na otázku »Podporujete ustavení Pedagogické komory ČR ze zákona (obdoba České lékařské komory)?« odpovědělo »Rozhodně ANO« nebo »Spíše ANO« celkem 81,5 % respondentů. Odpověď »Nevím« zvolilo 13 % dotázaných. A variantu »Rozhodně NE« nebo »Spíše NE« vybralo celkem 5,5 % pracovníků škol.
»Pedagogičtí pracovníci ustavení vlastní profesní komory ze zákona chtějí, nyní je na politicích, zda jim vyjdou vstříc a připraví samostatný zákon po vzoru České lékařské komory a dalších komor. Tento zákon by následně musel schválit parlament,« říká prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi.
Pedagogická komora, z. s., vznikla v roce 2017 a ustavení profesní komory ze zákona má jako hlavních cíl uvedený přímo ve svých stanovách. Pedagogická komora, z. s., se brzy po svém vzniku stala nejpočetnějším školským spolkem v České republice. Má více než 3 000 členů a spravuje na 40 facebookových skupin, v nichž si vyměňuje tipy do výuky a diskutuje více než 70.000 pedagogů. Sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky, kteří jsou zaměstnáni v MŠ, ZŠ, ZUŠ, SŠ, VOŠ nebo VŠ (veřejných, soukromých i církevních).
Snížení PHmax o 5 %
Součástí dotazníkového šetření byla i témata, která se týkají aktuální situace ve školství. Z odpovědí pracovníků škol vyplývá, že nesouhlasí s plánovaným snížením maximálního počtu hodin propláceného školám státem (PHmax) ani o 5 %. A to přestože na tento návrh ministra školství Mikuláše Beka přistoupily školské odbory i asociace ředitelů škol.
»Pětiprocentní snížení PHmax základním a střením školám je jen průměr, u konkrétní školy může jít až o 8 procent. To je nepřijatelné především u prvního stupně ZŠ, kde by došlo k dalšímu navýšení počtu žáků na učitele – již nyní je totiž v České republice třetí nejvyšší ze všech států Evropské unie, přičemž poslední je Rumunsko,« upozorňuje Sárközi.
Chybějící finance na platy nepedagogických pracovníků
Další z otázek zněla: »Souhlasíte se snížením financí na platy nepedagogických pracovníků a limitu počtu zaměstnanců (viz aktuální rozpis finančních prostředků pro jednotlivé školy na rok 2024 z MŠMT)?« Odpověď »Rozhodně NE« zvolilo 92,6 % respondentů. »Spíše NE« odpovědělo 4,9 % pracovníků škol. Proti je tudíž celkem 97,5 % zaměstnanců ve školství.
»Ve státním rozpočtu na rok 2024 chybí na platy nepedagogů celkem 6,8 miliard korun oproti loňskému roku, vláda přislíbila přidat 4 miliardy, stále tak chybí 2,8 miliard. Hrozí, že platy kuchařek, školníků, uklízeček nebo administrativních pracovníků škol klesnou o více než 10 procent, pokud jim tento výpadek financí nebudou ředitelé kompenzovat z peněz původně určených na odměny pro učitele,« informuje Sárközi.
Stávka ve školách
I kvůli tomu hrozí další stávka ve školství. Z dotazníkového šetření spolku Pedagogická komora vyplývá, že do případné stávky by se v roce 2024 zapojilo výrazně více zaměstnanců škol než loni. Zatímco v roce 2023 se do stávky zapojilo 76,2 % respondentů, nyní by stávkovalo 93,1 % pracovníků škol.
(zmk)