Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla vláda. Hrad se vyjádří v úterý

Vztahy mezi Pražským hradem a vládou čeká další zatěžkávací zkouška. Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodl, že Českou republiku na červencovém summitu Severoatlantické aliance nebude zastupovat prezident Petr Pavel, ale přímo předseda vlády. Součástí české delegace budou také ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

Rozhodnutí přišlo po několikaměsíčních sporech mezi vládou a prezidentem o to, kdo by měl na vrcholném aliančním setkání Českou republiku reprezentovat. Hrad se k celé věci oficiálně vyjádří zítra v 10 hodin. Pavel již dříve naznačil, že pokud mu účast nebude umožněna, zváží podání kompetenční žaloby.

Premiér Babiš však považuje podobný krok za zbytečný. Podle něj je summit NATO specifickou událostí, na níž chce vláda sama obhajovat svou zahraniční a bezpečnostní politiku.

»Budeme tam obhajovat pozici České republiky,« uvedl po jednání kabinetu. Připomněl, že vláda nese odpovědnost za zahraniční politiku i státní rozpočet a musí partnerům vysvětlovat český přístup k obranným výdajům.

Právě obranné výdaje budou jedním z hlavních témat summitu. Česká republika totiž v minulém roce nesplnila alianční závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu a dle současných plánů této hranice nedosáhne ani letos.

Podle premiéra však nelze bezpečnost měřit pouze procenty HDP. Důležité je také budování armády, modernizace výzbroje a dostatek vojáků.

Babiš zároveň odmítl, že by nepozvání prezidenta bylo výrazem osobního sporu. Připomněl, že vláda nedávno schválila Pavlovo vedení české delegace na Valném shromáždění OSN.

Ministr zahraničí Macinka následně vyjádřil přesvědčení, že prezident rozhodnutí pochopí. Podle něj není důvod, aby se nejvyšší ústavní činitelé navzájem žalovali.

Česko opustí bruselský geopolitický institut

Vláda zároveň rozhodla o ukončení členství České republiky v Bruselském institutu pro geopolitiku (BIG). Návrh předložil ministr zahraničí Macinka, který organizaci označil za eurofederalizačně orientovanou neziskovou instituci.

Česká republika za členství platila přibližně 70 tisíc eur ročně, tedy zhruba 1,7 milionu korun. Podle ministerstva zahraničí však členství nepřinášelo dostatečný přínos vzhledem k aktuálním prioritám vlády.

Institut vznikl po začátku války na Ukrajině a jeho cílem je podporovat debatu o geopolitických výzvách, kterým Evropa čelí. Mezi jeho členy patří například Francie, Německo, Nizozemsko, Dánsko, Irsko, Lucembursko či Španělsko. Česko se připojilo na základě rozhodnutí bývalé vlády Petra Fialy (ODS).

Konec veřejného přístupu k údajům o majitelích firem

Kabinet schválil také novelu zákona o evidenci skutečných majitelů firem. Nově se k údajům dostanou pouze lidé nebo instituce, které prokážou oprávněný zájem.

Evidence vznikla jako nástroj proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Dlouhé roky byla veřejně přístupná a umožňovala dohledat například skutečné vlastníky firem zapojených do veřejných zakázek.

Ministerstvo spravedlnosti argumentuje ochranou osobních údajů a soukromí. Novela by měla začít platit letos v listopadu.

Schillerová poslala Bruselu plán do roku 2030

Vláda schválila rovněž nový fiskálně-strukturální plán, který ještě během dne odešle Evropské komisi.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) počítá dokument s mírným nárůstem schodku veřejných financí v příštím roce na 2,8 procenta HDP. Následně by však mělo dojít k postupnému zlepšování hospodaření až na deficit 1,3 procenta HDP v roce 2030.

Současně by se měla stabilizovat i úroveň státního dluhu. Ta má v příštím roce vzrůst na 46,8 procenta HDP, následně by ale měla mírně klesat.

Podle Schillerové se od roku 2028 začnou výrazněji projevovat efekty investic podporujících hospodářský růst.

V Česku může vyrůst AI Gigafactory za 100 miliard

Jedním z nejambicióznějších bodů jednání vlády bylo schválení projektu infrastruktury pro vznik takzvané AI Gigafactory. Obří datové centrum pro umělou inteligenci by mělo posílit technologickou soběstačnost České republiky.

Celková investice se odhaduje na zhruba 100 miliard korun. Největší část prostředků by vložily České Radiokomunikace jako soukromý investor, další finance by poskytl stát a Evropská komise.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) označil projekt za strategickou investici pro budoucnost země. »Jsme připraveni spolu s privátním sektorem vybudovat v Česku obří AI infrastrukturu. Kapacitu pro veřejný sektor, pro podnikatele, pro start-upy, pro vysoké školy i pro výzkumníky,« uvedl.

Pokud Česká republika uspěje v evropské soutěži, jejíž výsledky se očekávají na konci roku 2026, mohla by se zařadit mezi klíčová centra umělé inteligence ve střední Evropě.

(pk)

FOTO – vlada.gov.cz