Kdo nahradí stávajícího prezidenta Miloše Zemana na Pražském hradě? Bude to politik, ekonom, komik, podnikatel, teolog, bude to muž nebo žena? Již potřetí o nové hlavě státu rozhodnou sami občané. A budou mít z čeho vybírat. Volby se sice uskuteční až příští rok, už nyní ale svou vůli kandidovat avizovala téměř dvacítka osobností. Další postupně přibývají, někteří si nechávají čas do podzimu.
Nejnověji oznámila svou kandidaturu ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. ČR podle ní potřebuje prezidenta, který rozumí současným výzvám. »A já vidím tři hlavní výzvy: vyvedení země z ekonomické krize, dopady klimatické změny a navracení důstojnosti lidem. Chtěla bych být prezidentkou všech, nejen určité části občanů. Chtěla bych být prezidentkou, která vrací lidi stojící na okraji společnosti zpět,« řekla Nerudová v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Hodlá sbírat 50 000 podpisů občanů potřebných ke kandidatuře.
Podpisy nutné pro kandidaturu na prezidenta začal tento měsíc sbírat také odborový předák Josef Středula. Právě on patří podle sázkových kanceláří společně s generálem ve výslužbě Petrem Pavlem a expremiérem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem k favoritům prezidentských voleb.
Aby se prezidentské volby mohl zúčastnit, sbírá podpisy také historik a publicista Josef Skála, podporovaný Komunistickou stranou Čech a Moravy. »Prezident České republiky by měl především mít na srdci zájmy země, v jejímž čele stojí a ne Washingtonu, Bruselu nebo Berlína. Stejně tak by měl reprezentovat a hájit a prosazovat objektivní potřeby většiny obyvatel naší země, ne pouze hrstky bohatých a mocných, jež v ní mají v současnosti bohužel hlavní slovo. Aby takový kandidát do čela našeho státu byl, rozhodla se KSČM v nadcházejících prezidentských volbách podpořit kandidaturu Josefa Skály,« zdůvodnil postoj KSČM pro iportaL24.cz její místopředseda Milan Krajča.
Lidé nejsou soudní, alespoň ve velké většině
Kandidaturu zvažuje i bývalý předseda ČSSD a expremiér Jiří Paroubek, zatím se ale nerozhodl. »Když vidím naprostou většinu kandidátů, kteří to zkoušejí, jako v pohádce Kdo chce zabít draka a přitom vědí, že je drak nejspíš sežere, tak je mi smutno. Bohužel, lidé nejsou soudní, alespoň ve velké většině. Ano, zvažuji kandidaturu na prezidenta. Ještě jsem se ale nerozhodl. Zajišťuji si podporu, organizační zázemí a také finance. Bez toho nemá smysl do boje o prezidentství jít. Samozřejmě pro levicového kandidáta je to vždy složitější než pro člověka z opačné části politického spektra,« řekl Paroubek iportaL24.cz.
Prezident by podle něj měl být muž či žena velkého světového rozhledu. Měl by to být člověk tolerantní, podle možnosti s mezinárodními a nejlépe vládními zkušenostmi, člověk, který je schopný duchovně-morálního vedení země. Mezi kandidáty, o nichž se zatím mluví, však Paroubek takového člověka nevidí. »Pokud jde o vládní zkušenost, tak tu má z možných kandidátů jen Andrej Babiš a ti ostatní jsou, bohužel, jen komparzem,« uvedl Paroubek.
Prezident by neměl řešit virtuální problémy
Kandidát na prezidenta by měl mít určitou politickou zkušenost také podle předsedy ČSSD Michala Šmardy. »Nemyslím si, že funkce prezidenta by měla být první politickou funkcí, kterou člověk zastává,« řekl pro iportaL24.cz. Tím z boje o prezidentskou funkci vyloučil celou řadu kandidátů, včetně Danuše Nerudové, které si ale, jak zdůraznil, jinak hodně váží. Na Hradě by nerad viděl také generála Petra Pavla. »Je to profesionální voják, od prezidenta neočekávám, že bude profesionálně bojovat, ale že bude hájit zájmy lidí práce, generál Pavel se nikdy nevěnoval ochraně práv lidí,« dodal. Jeho favoritem je odborový předák Josef Středula. »Neříkám, že je jediný kandidát, který by měl sociální cítění, neříkám, že se nemůže najít jiný kandidát, který by rozuměl problémům lidí práce, ale Středula se celý svůj profesní život věnuje tomu, že za lidi bojuje, má v tom výsledky a tím se od ostatních kandidátů liší,« uvedl Šmarda.
Prezident by podle něj měl být schopen řešit skutečné problémy lidí, vnímat jejich problémy, pochopit, že senioři potřebují rozumné zajištění ve stáří a mladé rodiny potřebují bydlení. »Měl by hájit zájmy zaměstnanců, pracujících, seniorů, mladých, zkrátka neřešit virtuální problémy, ať už zprava nebo zleva, ale skutečné problémy lidí. Měl by je chápat, každodenně s nimi žít a také prokázat, že ty problémy neřeší jenom v prezidentské kampani, ale i ve své činnosti předtím,« míní Šmarda.
Většina kandidátů hájí zájmy USA nebo Bruselu
Podle předsedy hnutí SPD Tomia Okamury by prezident měl v prvé řadě hájit zájmy své země, občanů a národa a měla by to být také moudrá, slušná osobnost, která ve svém životě takovou práci pro svou zemi odvedla. »Najít takového mezi těmi, kdo se o úřad hlásí, je zatím nemožné. Většina naopak hájí zájmy USA nebo Bruselu, přímo proti svým spoluobčanům, proti zájmům své země,« řekl pro iportaL24.cz. Favorité prezidentské volby budou podle něj dva. »Jeden, co bude prosazovat propagandu a lži Bruselu a současné vlády, a druhý, který se proti tomu postaví. Kdy se někdo takový objeví, je otázkou času,« míní Okamura.
Naopak podle předsedkyně České suverenity Jany Volfové jsou už mezi dnes známými kandidáty lidi, kteří by byli špičkovými prezidenty. Konkrétně uvedla například Alenu Vitáskovou, bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu, která se dokázala postavit solárním baronům a nebojí se říkat svůj názor. Mezi dobré kandidáty zařadila i Josefa Skálu, který se podle ní snaží sjednocovat a určitě ví, co by prezident měl dělat. Šanci má podle ní i expremiér Andrej Babiš, na Hradě si ale umí představit i Jiřího Paroubka. »Má všechny atributy prezidenta. Umí státní správu, umí exekutivu, je to trošku somatotyp Miloše Zemana, čili trošku buldozer a říkám to v tom nejlepším slova smyslu, protože tato země bude potřebovat někoho, kdo opravdu vezme ten buldozer a prohrabe ty šílené pravdoláskařské zákopy a ukáže jim, že tady musí existovat skutečné právo a žádná liberální demokracie, ale skutečná demokracie,« uvedla Volfová.
Menší zlo než Drahoš
První přímé volby prezidenta se uskutečnily v roce 2013, Miloš Zeman v nich porazil Karla Schwarzenberga. Zeman uspěl i v druhých přímých volbách o pět let později, kdy ve druhém kole porazil Jiřího Drahoše.
Jak si Miloš Zeman v čele státu vede? Názory na jeho působení na Pražském hradě jsou spíše opatrné.
»Stávající prezident je jednou z klíčových postav české politiky již více než tři desítky let. Patří proto k těm, kteří zosobňují polistopadový vývoj naší země. Skutečně zásadní změnu tak jeho působení na Pražském hradě mohlo přinést jen těžko. Přesto je možné některé jeho kroky v nejvyšší funkci hodnotit pozitivně. Příkladem může být omluva srbskému národu spojená s prosbou o odpuštění, kterou již coby prezident učinil za to, že jím vedená vláda v roce 1999 podpořila zločinnou agresi Severoatlantického paktu NATO proti tehdejší Jugoslávii,« řekl Krajča.
Podle Volfové byl Miloš Zeman ve svém prvním volebním období prezidentem, jakého si lidé představovali a jakého ho chtěli mít. »Další dva roky to byl ještě prezident, který byl určitě menším zlem než třeba pan Drahoš. Podruhé byl prostě volen jako menší zlo a myslím, že tím menším zlem i byl. Poslední rok mu ale nerozumím, jeho některé výroky jsou pro mě nepochopitelné, nevím, co ho k tomu vede. Osobně se tomu divím, protože vždycky říkal věci tak, jak si je skutečně myslí, a nevím, jestli to platí i dnes, proto to radši nechci hodnotit,« řekla pro iportaL24.cz.
Dnes Zeman bojuje především se svým zdravím
Paroubek potvrdil, že Zemana volil. »Byl jsem si vědom jeho slabých, ale zejména silných stránek. Byl pro mě lepším kandidátem nežli pánové Schwarzenberg a Drahoš. Ve vnitřní politice měl porozumění pro řešení sociálních problémů lidí a v zahraniční politice mi vyhovoval jeho princip politiky všech azimutů, což byl konec konců princip, kterým se řídila i vláda pod mým vedením v letech 2005-2006,« řekl. Zdůraznil, že ČR je otevřenou ekonomikou, která potřebuje levné suroviny, dovážet nejmodernější technologie, proto potřebuje silnou měnu a potřebuje také vyvážet do všech světa stran. »A to si Miloš Zeman plně uvědomoval. Dnes už se mu do žádného boje nechce, protože bojuje především se svým zdravím,« konstatoval Paroubek.
Šéf ČSSD Šmarda se omezil pouze na hodnocení začátků Miloše Zemana na české politické scéně. »Vážil jsem si Zemana po celá devadesátá léta, myslím si, že minimálně v té době, ať už jako předseda ČSSD nebo jako premiér odvedl pro Českou republiku velký kus práce, která si zaslouží respekt,« uvedl.
Kandidátka na prezidenta Nerudová Miloše Zemana vnímá jako starého nemocného muže, který je »prezidentem svých spolupracovníků, ale rozhodně není prezidentem 10,5 milionu lidí«.
Volba nové hlavy státu je naplánována na rok 2023 před 8. březnem, kdy uplyne druhé funkční období Miloše Zemana. Termín volby vyhlásí předseda Senátu, a to nejpozději 90 dnů před jejím začátkem.
Podmínkou účasti ve volbách jsou podpisy minimálně 20 poslanců, deseti senátorů, nebo 50 000 občanů.
Kandidaturu potvrdili:
- Hynek Blaško (66), europoslanec SPD
- Vladimír Boštík (62), podnikatel
- Tomáš Březina (65), podnikatel
- Karel Diviš (46), podnikatel v IT
- Pavel Fischer (56), diplomat a senátor
- Marek Hilšer (46), lékař a senátor
- Karel Janeček (48), podnikatel a filantrop
- Miloš Knor (54), komik a moderátor
- Jiří Kotáb (40), soukromý ombudsman
- Klára Log Slámová (44), advokátka a politička
- Ivo Mareš (49), teolog a mediální expert
- Danuše Nerudová (43), ekonomka, bývalá rektorka Mendelovy univerzity
- Jakub Olbert (49), podnikatel, šéf hnutí Otevřeme Česko – Chcípl PES
- Petr Pavel (60), generál ve výslužbě
- Denisa Rohanová (47), prezidentka sdružení Česká asociace povinných
- Josef Skála (69), publicista a podnikatel
- Jaromír Soukup (53), majitel TV Barrandov
- Josef Středula (54), předseda odborových svazů
- Alena Vitásková (65), bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu
- Tomáš Zima (55), lékař a bývalý rektor Karlovy univerzity
Kandidaturu zvažují:
- Andrej Babiš (67), expremiér a podnikatel
- Jana Bobošíková (57), bývalá europoslankyně
- Lenka Bradáčová (49), státní zástupkyně
- Vladimír Dlouhý (68), prezident Hospodářské komory
- Roman Hladík (53), někdejší drobný podnikatel z Neratovic na Mělnicku
- Václav Klaus (80), bývalý prezident ČR
- Michael Kocáb (67), skladatel a aktivista
- Miroslava Němcová (69), senátorka
- Jiří Paroubek (69), bývalý premiér
- Alena Schillerová (58), exministryně financí
- Ivan Smetana (50), věnuje se hudbě
- Kateřina Valachová (45), bývalá ministryně školství
(jad, zmk, pk)