Bitcoinová kauza: žalobkyně žádá pro Jiřikovského 20 let, Blažkovi hrozí 6,5 roku vězení

Jedna z nejsledovanějších kauz posledních let míří před soud. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci podalo ke Krajskému soudu v Brně obžalobu v případu darování bitcoinů ministerstvu spravedlnosti v hodnotě téměř jedné miliardy korun. Mezi čtveřicí obžalovaných jsou bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek, jeho někdejší náměstek Radomír Daňhel, podnikatel Tomáš Jiřikovský a advokát Kárim Titz. Státní zástupkyně zároveň navrhla vysoké tresty vězení, milionové peněžité sankce i propadnutí majetku.

Nejpřísnější postih žalobkyně požaduje pro Jiřikovského. Podle obžaloby stál v letech 2014 až 2016 za provozem darknetového tržiště Nucleus Market, přes které se ve velkém obchodovalo s drogami, a zároveň legalizoval výnosy z této trestné činnosti. Za tyto skutky, společně s jeho dřívějšími odsouzeními, navrhuje souhrnný trest 20 let vězení, propadnutí majetku i dalších věcí.

Tím však obžaloba nekončí. Jiřikovský čelí také obvinění z praní špinavých peněz v souvislosti s darováním 468,468 bitcoinu ministerstvu spravedlnosti v březnu 2025. Hodnota darované kryptoměny tehdy přesahovala 960 milionů korun. Za tento skutek žalobkyně navrhuje dalších devět let vězení.

Do případu jsou zapleteni i bývalý ministr spravedlnosti Blažek a jeho tehdejší náměstek Daňhel. Podle obžaloby se měli podílet na legalizaci výnosů z trestné činnosti související s darknetovým tržištěm a přijetím bitcoinového daru, přičemž podle státní zástupkyně vědomě porušili povinnosti úředních osob. Oba proto čelí obžalobě nejen z praní špinavých peněz, ale také ze zneužití pravomoci úřední osoby. Pro každého z nich žalobkyně navrhla trest šest a půl roku odnětí svobody a milionové peněžité tresty.

Ještě přísněji chce státní zastupitelství potrestat advokáta Titze. Podle obžaloby měl celý mechanismus legalizace výnosů z trestné činnosti spojený s přijetím bitcoinového daru zorganizovat. Navíc je obviněn i z další legalizace 40 bitcoinů v hodnotě přibližně 74 milionů korun. Žalobkyně pro něj navrhla osmiletý trest vězení, peněžitý trest v řádu desítek milionů korun a osmiletý zákaz činnosti.

Bitcoinová aféra vypukla poté, co ministerstvo spravedlnosti v březnu 2025 přijalo od Jiřikovského kryptoměnu jako dar pro stát. Původ bitcoinů však od počátku vyvolával pochybnosti. Vyšetřovatelé jsou přesvědčeni, že dar měl posloužit k legalizaci dalších kryptoměn pocházejících z trestné činnosti. Jiřikovský se k bitcoinům dostal po propuštění z vězení, kde si odpykával devítiletý trest za provozování internetového tržiště určeného k obchodování s drogami.

Vrchní státní zastupitelství muselo obžalobu podat nejpozději do poloviny srpna, protože jinak by kvůli končící vazební lhůtě musel být vazebně stíhaný obviněný propuštěn na svobodu. O vině či nevině všech čtyř obžalovaných nyní rozhodne Krajský soud v Brně.

Kauza vyvolala i politické zemětřesení ještě v době vlády Petra Fialy (ODS). Bývalá opozice ANO a SPD kromě odchodu Blažka žádala o totéž i v případě tehdejšího ministra financí Zbyňka Stanjury a samotného Fialy, neboť bylo prokazatelné, že o celé transakci věděli, byť dodnes není jasné v jakém rozsahu. V jejich případě ale neuspěla, sesadit vládu museli až občané až v říjnových volbách, po nichž Fiala opustil pozici předsedy ODS a Stanjura se dokonce nedostal ani do Poslanecké sněmovny.

(pk)