Schválený schodek státního rozpočtu 295 miliard korun podle místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové neodpovídá realitě. Rozpočet je tak podle ní hazardem s budoucností Česka, občanů i firem. Kdyby ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odvedl při přípravě rozpočtu na rok 2023 poctivou práci, schodek by podle exministryně financí činil 470 miliard korun.
Sněmovna ve středu schválila rozpočet, který počítá s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun.
Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině. Pro schválení základních parametrů hlasovalo 84 přítomných koaličních poslanců, opozice byla proti.
»To číslo je opravdu nereálné,« potvrdila pro iportaL24.cz bývalá předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Odhaduje, že příští rok se bude schodek pohybovat na podobné úrovni jako letos, to znamená kolem 400 miliard korun. »To si myslím, že je realita příštího roku, v případě, že se nevyhrotí konflikt na Ukrajině, nebo se nestane něco neočekávaného. Můj odhad je, že zákon o státním rozpočtu se bude novelizovat a že konečný schodek bude někde kolem 400 miliard korun,« uvedla Vostrá.
Schillerová po dnešním jednání stínové vlády hnutí zopakovala kritiku, že rozpočet počítá s některými příjmy, které ještě nejsou schváleny. Nesedí podle ní ale ani výdajová stránka rozpočtu. »Reálný schodek podle toho, jak byl předložen rozpočet, není 295 miliard, ale 470 miliard korun. To je reálné číslo, kdyby pan ministr Stanjura odvedl svou práci, poctivě se postavil k číslům a vláda mu nedovolila, aby takto nereálný rozpočet prošel do Sněmovny,« uvedla bývalá ministryně financí.
Na příjmové stránce podle ní není podloženo legislativou 150 miliard korun. Týká se to především chystané daně z mimořádných zisků, od které vláda očekává 85 miliard korun. »Dalších 15 miliard korun má být reakce na evropské řešení, tzv. příspěvek, který připravuje MPO, nikdo neviděl žádný návrh, ale přesto už je 15 miliard zaneseno v rozpočtu,« řekla. Legislativa či notifikace Evropské komise chybí i u 50 miliard korun z modernizačního fondu, dodala.
Na výdajové straně je podle Schillerové deficit ve Státním fondu dopravní infrastruktury. »Velkou mírou nejistoty jsou zatíženy i výdaje na tzv. zastropování (cen energií), kdy rozpočet počítá se 100 miliardami korun, nicméně v návrhu zákona, který zastropování zavedl, je 130 miliard. Riziko je určitě spíš směrem nahoru než dolů,« konstatovala Schillerová.
Další výpadek na straně příjmů je nezodpovědnost
Politici ANO kritizovali také navrhovanou úpravu zákona o dani z hazardu, kterou u daňového balíčku předložil předseda klubu ODS Marek Benda. Daň z loterií chce snížit z nynějších 35 procent na 23 procent. Podle Hospodářských novin má návrh podporu ministerstva financí, což považuje Schillerová ze neskutečné a nehorázné. »Tato koalice je lobbistickou skupinou,« uvedla Schillerová.
Se snižováním daně z hazardu nesouhlasí ani Vostrá. »Myslím si, že v době, kdy nám příjmy státního rozpočtu rostou pouze inflací a kdy vláda uvažuje o zavedení mimořádné daně, je velmi nelogické, že speciálně tato daň za neřest by měla jít dolů, považuju to za chybný krok,« uvedla. Podotkla, že jde o další výpadek na straně příjmu, což je podle ní v této době zcela neodůvodnitelné. »Myslím si, že dělat jakékoliv rozhodnutí na příjmové straně státního rozpočtu v této chvíli je zcela nezodpovědné,« dodala Vostrá.
Bendův návrh zatím nemá jistou podporu ani v koaličních řadách. Předseda klubu KDU-ČSL Marek Výborný ČTK řekl, že se o návrhu dozvěděl až chvíli předtím, než ho Benda podal. »Za KDU-ČSL obecně říkám, že v situaci, kdy hledáme každý milion v rámci rozpočtu, tak nepovažujeme za šťastné navrhovat jakékoli restrikce na příjmové straně státního rozpočtu v tuto chvíli,« řekl. Návrh musí podle něj stejně jako ostatní pozměňovací návrhy k balíčku projednat širší vedení vládní pětikoalice. »To, co je zásadní, je koaliční shoda na všem,« uvedl.
Předseda klubu Pirátů Jakub Michálek se nedomnívá, že je vhodná doba na to, aby stát s obrovským strukturálním deficitem posílal stovky milionů korun hazardu. Navíc podle koaliční dohody měly návrhy na změny daní přijít až příští rok. »Nemyslím si, že to letos projde. Příští rok to probereme a dílčí snížení sazby u loterií bych podpořil, aby byly sazby vyvážené v různých kategoriích podle společenské škodlivosti, ale ne tak razantně a určitě ne teď,« sdělil Michálek ČTK.
Zvýšení sazby daně z loterií schválila Sněmovna v prosinci 2019. Zdanění hazardu upravuje zákon z roku 2016. V letech 2019 a 2020 získal státní rozpočet ze zdanění hazardu kolem pěti miliard korun ročně. Loni získal stát na daních z hazardu téměř 6,1 miliardy. Daň se ve stanoveném poměru rozděluje mezi státní rozpočet a obce.
(jad)
Diskuze je uzavřena.