Souhrnnou analýzu Českého statistického úřadu o seniorech, na níž se podílelo celkem 12 specializovaných autorů, představil ve svém článku »Žijeme déle a aktivněji«, zveřejněném v březnovém vydání časopisu Statistika&My, Dalibor Holý, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Téma je zde představeno z mnoha různých pohledů, mimo jiné se pojednává i o sociální situaci seniorů a jejich zapojení do pracovního procesu.
Úvodem Holý rekapituluje základní data. Ačkoliv v období 2020–2021 růst počtu lidí ve věku 65 a více let zpomalil kvůli pandemii, v roce 2022 se počet seniorů zvýšil o 1,8 %. Ke konci roku 2022 bylo ve věku 65 či více let 2,21 milionu obyvatel Česka, meziročně o 38,7 tisíce více. »Skladba seniorské populace podle pohlaví se odlišuje od mladších věkových skupin tím, že mezi seniory převládají ženy nad muži. Důvodem je všeobecně vyšší úmrtnost mužů, která vede k tomu, že staršího věku se dožívá z dané generace menší část mužů než žen,« vysvětluje statistik.
Náklady na bydlení tíží nejvíce seniory bydlící v nájmu
Holý dále připomíná, že senioři představují jednu z nejohroženějších skupin příjmovou chudobou. Přesto podle analýzy došlo v roce 2021 u domácností jednotlivců starších 65 let k poklesu podílu osob ohrožených příjmovou chudobou o 9,6 procentního bodu na zhruba 28 %. Náklady na bydlení přitom jako nejvyšší zátěž pociťují domácnosti jednotlivců bydlících v nájmu. V roce 2022 se to týkalo 45 % domácností jednotlivců starších 65 let a 43 % domácností jednotlivců mladších 65 let bydlících v nájmu.
»Domácnosti důchodců jsou více ohroženy inflací v oblasti potravin a nealkoholických nápojů, protože tyto složky spotřeby jsou pro ně významnější než pro ostatní populaci – tvoří největší část jejich spotřebního koše. Také z tohoto důvodu byla v roce 2022 inflace v případě domácností důchodců vyšší než pro jiné domácnosti,« konstatuje Holý.
Ženy si důchodu užijí déle
Starobní důchod podle analýzy pobíralo na konci roku 2022 přes 2367 tis. osob. Ženy si užívaly řádný starobní důchod v průměru 28,6 roku, muži o 9,3 roku méně.
Příjemci starobních důchodů k 31. 12. 2022 (v tis. osob)
GRAF – ČSÚ/Dalibor Holý, zdroj ČSSZ
Pozn.: Pouze plné starobní důchody vyplácené sólo (bez souběhu s vdovským nebo vdoveckým důchodem).
Holý si také všímá rozdílu mezi starobními a předčasnými důchody. Předloni, tedy v roce 2022, bylo výrazně více předčasných penzí než rok předtím. Průměrná výše nově přiznaného předčasného starobního důchodu byla přitom přibližně o 2000 korun nižší, než činila průměrná výše starobního důchodu přiznaného po dosažení důchodového věku.
Mezi seniory je stále více pracujících
»Seniory sice máme spojené především s důchodovým věkem, ale mnoho z nich je nadále aktivních na trhu práce,« poznamenává Holý a doplňuje statistická data. Počet zaměstnaných lidí ve věku 60 a více let narostl za poslední desetiletí z 313,4 tis. na 511,3 tis. Jejich míra zaměstnanosti se tak zvýšila o 6,2 procentního bodu z 12,4 % na 18,6 %. Projevuje se to i v nárůstu podílu v zaměstnanecké populaci. Zatímco ve 2. čtvrtletí roku 2013 tvořili senioři jen 6,3 % všech zaměstnanců, aktuálně je to již každý desátý (10,1 %).
Nejvyšší jsou míry zaměstnanosti seniorů v hlavním městě, kde aktuálně pracuje takřka každý třetí muž v seniorském věku (32,2 %) a téměř čtvrtina žen (22,3 %). Naopak v Moravskoslezském kraji je míra zaměstnanosti seniorek jen 12,1 % a mužů 20,8 %.
Senioři podle Holého pracují nejčastěji ve vzdělávání, v kultuře, v profesních, vědeckých a technických činnostech a také ve veřejné správě.
Méně často jsou senioři v postavení zaměstnanců, naopak mnohem častěji, než bývá obvyklé, jsou zaměstnavateli. Zaměstnavatelů je mezi pracujícími seniory 4,1 %, zatímco v celkové dospělé populaci činí jejich podíl jen 2,4 %. Každý šestý zaměstnavatel je tak starší 60 let.
Mnozí by jen s penzí nevyšli
»Průměrná mzda bývá u starších ročníků srovnatelná se středním věkem, ale odvozuje se z méně početné a svým způsobem specifické skupiny osob. Svou pracovní dráhu totiž do vyššího věku prodlužují především lidé s úspěšnější kariérou a vyššími výdělky. Jsou to zejména zaměstnanci v řídicích či expertních pozicích, lidé s vyššími stupni dosaženého vzdělání,« uvádí Holý a dodává: »Na druhé straně jsou do placeného zaměstnání (přivýdělků) nuceni rovněž senioři s velmi nízkou životní úrovní a s malými důchody, případně ti, kteří nárok na starobní důchod vůbec nezískali. Popsat jednoduše, jak vypadá standardní pracující senior a kolik vydělává, proto takřka nelze. Tato skupina zaměstnanců je extrémně různorodá.«
(ici)