Krajský soud v Hradci Králové dnes v odvolacím řízení zamítl nárok rodu Walderode v restituční kauze, v níž jde o majetek zhruba za tři miliardy korun. Rod o vrácení majetku usiluje od roku 1992. Dnešní rozhodnutí krajského soudu je pravomocné.
Nárok nyní uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. Dnešního jednání se nezúčastnila. Stát majetek zkonfiskoval po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. »Rozsudek okresního soudu potvrzujeme v celém rozsahu,« řekl soudce senátu krajského soudu Jan Fifka.
Senát odvolacího krajského soudu upozornil, že je vázán rozhodnutím Nejvyššího soudu, podle něhož není Walderode oprávněnou osobou z hlediska restitučního nároku.
Na žalované straně stojí 15 subjektů, z toho čtyři jako vedlejší účastníci. Mezi žalovanými jsou například Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo státní podnik Lesy České republiky. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově i okolní pozemky. Spis má asi 1600 stran.
Výběr informací o restitučních sporech potomků šlechtického rodu Walderode:
* Potomek šlechtického rodu Karel Des Fours Walderode vznesl na počátku 90. let minulého století restituční nárok na rozsáhlý majetek rodu v severovýchodních Čechách. Jeho výši odborníci původně odhadovali na 3,5 miliardy korun, nyní se hovoří o majetku v hodnotě asi tří miliard korun. Karel Des Fours Walderode zemřel 7. února 2000 ve věku 95 let. O pozemky a budovy nyní jako dědička usiluje Johanna Kammerlanderová, vdova po Karlovi.
* Majetek, o který se hlásí, vlastní například Lesy České republiky, Národní památkový ústav nebo Turnov na Semilsku. Jde především o zámek Hrubý Rohozec a 300 hektarů lesa a pozemky u Turnova. Nynější řízení navazuje na verdikt semilského okresního soudu ze září 2017, který vydal takzvaný mezitímní rozsudek, jímž nárok rodiny na zabavený majetek uznal. Proti tomu se však státní instituce a další subjekty odvolaly.
* Kammerlanderová v červnu 2019 uspěla u Krajského soudu v Hradci Králové, který potvrdil restituční nárok rodu Walderode. Verdikt ale neznamenal okamžité vydávání majetku. Jak zhruba před pěti lety řekl semilský soudce Michal Polák, u jednotlivých pozemků, kterých je na 1400, by bylo nejprve třeba zjistit, zda byly skutečně zkonfiskovány prezidentským dekretem. Podle jejich osudů po konfiskaci teprve soud může rozhodnout, zda je možné požadované nemovitosti přímo vydat, nebo zda dědicům místo toho náleží náhrada.
* S verdiktem královéhradeckého krajského soudu dotčené instituce a organizace nesouhlasily, Lesy České republiky, Národní památkový ústav, Státní pozemkový úřad i město Turnov se proto obrátily s dovoláním na Nejvyšší soud. Ten loni v dubnu případ vrátil k semilskému soudu, který podle NS chyboval, když mezitímním rozsudkem vyšel vstříc restituentům. Nejvyšší soud vyhověl Lesům ČR, městu Turnov a Státnímu pozemkovému úřadu, dovolání památkového ústavu odmítl, podle mluvčího soudu bylo totiž věcně neprojednatelné.
* Loni v prosinci okresní soud v Semilech nárok Karla des Fours Walderode zamítl. Proti rozhodnutí semilského soudu se žalobkyně Kammerlanderová odvolala. Soudce Polák uvedl, že je vázán předchozím rozhodnutím Nejvyššího soudu, podle něhož není Walderode oprávněnou osobou z hlediska restitučního nároku. Sílu změnit toto rozhodnutí má podle soudce pouze Ústavní soud. Po pravomocném skončení nynějšího řízení tedy kauza s největší pravděpodobností skončí před ústavními soudci. Dnes totiž nárok roku zamítl i Krajský soud v Hradci Králové. Jeho senát upozornil, že je vázán rozhodnutím Nejvyššího soudu, podle něhož není Walderode oprávněnou osobou z hlediska restitučního nároku.
* Rozsudek z června 2019 vyvolal vlnu nesouhlasu i jinde, například prezident Miloš Zeman jej označil za prolomení Benešových dekretů. Takový precedent je nebezpečím pro český stát v dalších soudních sporech, prohlásil v televizi Barrandov Zeman, který také řekl, že šlechticové německého původu kolaborovali s nacisty. Walderodeho možná spolupráce s Němci se přitom – vedle sporu o jeho občanství – řeší prakticky od té doby, co na začátku 90. let přišel se svým požadavkem na restituci rodového majetku.
* Walderode přišel o pozemky i sídla jako občan německé národnosti na základě Benešových dekretů bezprostředně po skončení druhé světové války. V roce 1947 ale úřady Walderodemu československé občanství vrátily. Zabraný majetek už ale nestihl získat nazpět, po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo a Walderode zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se objevila svědectví, že během války spolupracoval s nacisty.
* Podle soudce Jaroslava Kneře z října 2015 se ale nic takového neprokázalo. »Z provedených důkazů nelze dovodit, že by se za války jakkoliv provinil vůči československému státu. Tím byla základní restituční podmínka splněna,« uvedl jablonecký soudce v roce 2015. Podstatné pro něj bylo šetření čs. úřadů krátce po válce. »Nelze se domnívat, že by jakkoliv stranily osobám německé národnosti, spíše jejich chování v době okupace posuzovaly velmi kriticky. Přesto v osobě Walderodeho byl závěr příznivý,« řekl.
* Za Walderodeho života se žádný jeho restituční nárok nepotvrdil, úspěch zaznamenala až Kammerlanderová v roce 2008, kdy jí liberecký krajský soud přiznal čtvrt hektaru obecního lesa u Žďárku na Liberecku. Průlomový rozsudek následně potvrdil i Ústavní soud. Les byl zkonfiskován stejným dekretem jako Hrubý Rohozec a ostatní budovy a pozemky.
* V červenci 2011 pak soud v Semilech potvrdil nárok Kammerlanderové na pozemky a nemovitosti, jichž se domáhá. Potvrdil její nárok na většinu nemovitostí s výjimkou pozemků v Turnově – Daliměřicích, kde Kammerlanderová žalobu stáhla kvůli mimosoudnímu vyrovnání. Krajský soud v Hradci Králové ale verdikt zrušil a kauzu do Semil vrátil s tím, že soud musí znovu přezkoumat, zda byly splněny všechny restituční podmínky.
* Kromě Hrubého Rohozce a dalšího majetku na Turnovsku rod požadoval i navrácení pozemků a nemovitostí na Jablonecku. Původně žádal i o renesanční zámek a velkostatek Dřínov na Kroměřížsku s lesy a polnostmi a majetek ve Vrchoslavicích na Prostějovsku (dědictví Karla Des Fours Walderode po strýci), později se však nároku vzdal. Rod požadoval i majetek na Liberecku. »Otázky navrácení majetku na Liberecku už jsou pravomocně uzavřené,« řekl v roce 2015 serveru iDNES.cz právní zástupce Kammerlanderové Roman Heyduk.
* V říjnu 2015 Okresní soud v Jablonci uznal nároky Johanny Kammerlanderové na vrácení některých menších pozemků na Jablonecku. I zde odvolací soud později vrátil kauzu k novému projednání. Zároveň ale potvrdil, že restituční podmínky pro navrácení majetku jsou splněné. Už v roce 1993 dostal Karel Des Fours Walderode od Lesního závodu v Harrachově téměř 90 hektarů lesa u Turnova, o tři roky později ale ministerstvo zemědělství rozhodnutí zrušilo.
(zmk)