Česká republika se řadí mezi státy s největší spotřebou antibiotik v rámci Evropy a jejich spotřeba dále rapidně stoupá. I když jsou antibiotika velmi důležitá a jde o klíčový prvek medicíny, jejich nadužívání a nesprávné užívání zvýšilo nárůst rezistentních kmenů. Rezistence bakterií vůči antibiotikům tak představuje jednu z nejtěžších výzev medicíny 21. století. Podle Světové zdravotnické organizace jde o jednu z nejvážnějších hrozeb pro veřejné zdraví.
»Odhaduje se, že v roce 2050 bude s rezistencí na antibiotika souviset celosvětově 8,2 milionu úmrtí za rok, zatímco v roce 2021 to bylo 4,7 milionu. Znamená to odhadovaný nárůst mezi roky 2022 a 2050 o 70 %. Nejvíce postiženou skupinou budou podle předpovědi osoby starší 70 let,« upozornila primářka Klinické mikrobiologie a ATB centra Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze Václava Adámková.
Zdůraznila, že jednou z nejzásadnějších příčin šíření antibiotické rezistence je nadužívání a nesprávné používání antibiotik. Jejich zbytečné nasazování má podle Adámkové několik příčin.
Na jedné straně to jsou nedostatečně informovaní pacienti, kteří často na lékaře tlačí, aby jim antibiotika předepsal, neboť mají dojem, že se jim rychleji uleví. Podle průzkumu z roku 2021 podání antibiotik po svém lékaři požadovalo až 40 % pacientů. »Řada běžných infekcí, především infekcí dýchacích cest, se kterými pacienti své praktické lékaře navštěvují nejčastěji, je přitom způsobena viry. Udává se, že až 9 z 10 infekcí horních dýchacích cest je virového původu. V těchto případech je zcela dostačující symptomatická léčba a poučení pacienta ohledně doby trvání příznaků, což je obvykle přibližně týden,« vysvětlila Adámková.
Užívání antibiotik preventivně nefunguje
Lidé si podle ní často spojují horečku s bakteriální infekcí, i když je běžná i u virových onemocnění. Navíc je to přirozená obrana organismu, která je vlastně chtěnou reakcí a je dobré ji tišit, až když přesáhne určitou hranici cca 38,5 stupně.
Pacienti také podle Adámkové mají obavu, že čekání na zlepšení bez léčby může zhoršit jejich stav, a chtějí preventivně antibiotika. »Všeobecně je velký problém s užíváním antibiotik preventivně – nefunguje to,« varovala lékařka.
Problém je podle ní ale také na straně lékařů. Někteří z nich antibiotickou léčbu předepisují automaticky, aniž stanoví původce. Stává se tak, že nemocní mohou vystřídat několik různých antibiotik, než se »trefí« a infekci se podaří potlačit. Důsledkem je vznik a šíření rezistentních bakterií, kdy dochází ke zhoršení účinnosti antibiotické léčby nejen u běžných infekcí, ale i u těžkých infekčních onemocnění. Nutná je proto opakovaná edukace lékařů o správné praxi v předepisování antibiotik.
Důležitou úlohu v prevenci nadužívání antibiotik mají také lékárníci, kteří by měli pacienta při vydání léčiva poučit o správném užívání. Zejména je nutné, aby pacient dodržel dobu léčby nastavenou lékařem. Některým pacientům je také podle Adámkové třeba vysvětlit, že si nespotřebovaná antibiotika nemají schovávat »na horší časy« a nasazovat si je při příštím onemocnění bez doporučení lékařem.
»Antibiotika jsou mocným nástrojem moderní medicíny, ale ne vždy jsou tou správnou volbou,« zdůraznila Adámková.
(jad)