Ústavní soud (ÚS) dnes zrušil v podstatné části takzvaný lex Babiš II, čímž vyhověl opozičnímu hnutí ANO. Novelu zrušil v rozsahu, ve kterém byla dotčena neústavním přílepkem poslance Jakuba Michálka (Piráti). »Rozhodujícím se tak stalo ústavně relevantní pochybení při procesu přijetí zákona. Nynější rozhodnutí Ústavního soudu je významné tím, že chrání nejen práva současné opozice, ale také všech případných politických menšin v budoucnu,« uvedl ÚS v tiskové zprávě.
Novela od letošního roku zpřísňuje pravidla pro vlastnictví médií u politiků, kteří už dále nemohli být skutečnými majiteli novin, televizí či rádií, a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. Právní úprava ale podle ÚS vznikla jako neústavní přílepek. Dnešním nálezem se vrací v platnost původní právní úprava v zákoně o střetu zájmů, který nedopadá na takzvané skutečné majitele.
Za 70 poslanců ANO vystupovala u soudu Alena Schillerová. Vystupovala především proti tomu, že pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka do novely včlenil zpřísnění zákazu vlastnictví médií politiky a přijímání dotací a investičních pobídek v zákoně o střetu zájmů, a totéž promítl do dvou dalších zákonů. Uvedený pozměňovací návrh však má podle hnutí ANO charakter neústavního přílepku a navíc zkritizovalo neústavnímu zkrácení parlamentní debaty, protože rozprava ve třetím čtení návrhu zákona byla ukončena, ačkoliv do ní ještě byli přihlášení řečníci.
Přílepek je v obecné rovině takový pozměňovací návrh, který nemá úzký vztah ani k účelu, ani k obsahu (předmětu) původního návrhu zákona, a současně v Poslanecké sněmovně nebylo dosaženo širokého konsenzu na jeho přijetí. U takového přílepku je třeba posoudit intenzitu, v níž zasahuje ústavní pravidla a principy, což se bude u různých přílepků lišit. V návaznosti na to Ústavní soud posuzuje, zda nad porušenými ústavními pravidly a principy nepřevažují jiné, protichůdné ústavní hodnoty, pro které je namístě zákon nerušit. Před přijetím lex Babiš II se dolní komora zabývala návrhem zákona, měnivším organizační strukturu a řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
»Konkrétní pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka (sněmovní tisk 312/3) představoval neústavní přílepek. Pozměňovací návrh neměl úzký vztah ani k účelu, ani k obsahu (předmětu) původního návrhu zákona, a současně v Poslanecké sněmovně nebylo dosaženo širokého konsenzu ve prospěch jeho přijetí. Obsahové změny provedené skrze pozměňovací návrh nemají úzký vztah k obsahu původního návrhu, kterým byla změna organizační struktury uvnitř Úřadu. Zatímco původní návrh zákona sledoval účel změnit organizaci uvnitř Úřadu a vedle toho zavedl jednu (v podstatě marginální) kompetenci zveřejňovat zprávy týkající se činnosti správního orgánu, pozměňovací návrh nesměřuje k zefektivnění fungování Úřadu uvnitř ani zlepšení informovanosti o jeho činnosti. Pozměňovací návrh sledoval účel zakotvit dohled nad vlastnictvím médií politicky činnými osobami, jejich příbuznými, právnickými osobami a podnikateli,« uvedl Ústavní soud.
Pro samotný pozměňovací návrh se vyslovilo z přihlášených 154 poslanců 83 poslanců, proti bylo 80 poslanců. V závěrečném hlasování o návrhu zákona (jako celku), bylo z přihlášených 165 poslanců pro 86, proti 65. Nebylo tedy dosaženo kvalifikované většiny. »Přílepek porušoval požadavky na transparentnost, jednoznačnost a racionalitu legislativního procesu plynoucí z principů demokratického právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy). Představoval zneužití práva podávat pozměňovací návrhy k tomu, aby došlo k obejití (zastření) zákonodárné iniciativy (čl. 41 odst. 2 Ústavy),« napsal dále v odůvodnění ÚS a konstatoval, že z ústního jednání před Ústavním soudem vyplynulo, že Michálek pozměňovací návrh využil s úmyslem překvapit opozici a omezit její schopnosti reagovat.
Zatímco Michálek řekl, že Ústavní soud dnes opět umožnil Andreji Babišovi a jím podobným oligarchům ovládat média, poslanci hnutí ANO si rozhodnutí pochvalovali. »Dnešní rozhodnutí ÚS o Lex Babiš II je především racionální a logické. Zákonnost by neměla být ohýbána v zájmu účelového politického boje. Pro českou politiku je to tedy dobrá zpráva, doufejme, že přispěje k její kultivaci,« uvedl na síti X místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček.
Schillerová na Facebooku konstatovala, že rozhodnutí Ústavního soudu zrušit pirátský přílepek není jen vítězstvím opozičních poslanců, ale především transparentnosti legislativního procesu v republice, kam překvapení na poslední chvíli nepatří. »Soud potvrdil, že přílepek, který neměl úzký vztah k původnímu návrhu zákona a byl prosazen v rozporu s demokratickými principy, je neústavní. Toto rozhodnutí nechrání jen nás jako současnou opozici, ale zajišťuje rovná práva pro všechny budoucí politické menšiny a připomíná, že účelové zákony zaměřené na konkrétní osoby nemají v demokratické společnosti místo,« uvedla Schillerová.
»Mám velkou radost, že v důsledku tohoto rozhodnutí se nám podařilo úspěšně obhájit i princip, že nikdo nesmí být vytlačován z veřejného života jen proto, že v životě něco dokázal, vlastní majetek nebo je úspěšný, což byl hlavní cíl soudem zrušeného zákona,« dodala předsedkyně poslanců ANO.
Emeritní hejtman a šéf jihomoravské organizace strany PRO Michal Hašek k tomu na svém Facebooku připojil řečnickou otázku: »Vyvodí poslanec Michálek z rozhodnutí Ústavního soudu politickou odpovědnost a vzdá se poslaneckého mandátu, aby dále neprznil český právní řád svým aktivistickým legislativním kutilstvím? Jako právník musel vědět, že jeho pozměňovací návrh je přílepek a že jedná proti vlastnímu poslaneckému slibu.«
(pk)
FOTO – Facebook Aleny Schillerové