Jak jsme na tom v elektronické komunikaci s úřady

Stavem a využíváním elektronizace veřejné správy v Česku se ve svém článku »V elektronické komunikaci s úřady máme co zlepšovat«, zveřejněném v aktuálním čísle magazínu Statistika&My, věnuje Lenka Weichetová z Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ. V úvodu připomíná, že v současnosti je díky státem uznávaným elektronickým identitám již možno přihlásit se do Portálu občana, daňového portálu u Finanční správy i k mnoha dalším službám.

Například bankovní identitu podle ní ve sledovaných třech měsících roku 2022 použilo 23 procent osob starších 16 let. »K rozšíření tohoto nástroje přispěl i fakt, že služby internetového bankovnictví využívá v Česku 6,1 milionu osob starších 16 let. Přestože bankovní identitu nemohou zatím využívat klienti všech bank, jde o způsob jednoduše dostupný pro poměrně velkou část obyvatel,« uvádí Weichetová.

Daňové přiznání online, ať už prostřednictvím přihlášení přes bankovní identitu, nebo s využitím jiného identifikačního prostředku, podala podle ní loni zhruba desetina dospělých osob. »Z údajů od Finanční správy pak víme, že toto číslo každým rokem stoupá. Pro srovnání: na papírovém formuláři loni daňové přiznání podalo pět procent osob, 41 % osob požádalo svého zaměstnavatele, aby podal daňové přiznání za ně, a sedm procent osob uvedlo, že daňové přiznání podalo přes někoho jiného, např. daňového poradce či rodinného příslušníka. Zbylé osoby daňové přiznání nepodávaly, protože neměly žádný zdanitelný příjem,« konstatuje statistička.

Datové schránky moc oblíbené nejsou

Menší zájem byl loni o používání datových schránek. Pro komunikaci s úřady má datovou schránku zřízenu jen devět procent osob starších 16 let. Podle Weichetové je ČR v tomto směru na jednom z posledních míst v Evropské unii. »Zavedení povinných datových schránek pro živnostníky, které platí od ledna 2023 však používání datových schránek jistě zvýší,« je přesvědčena.

Používání bankovní identity a datové schránky (%, 2022)

Poměrně oblíbenou službou jsou podle Weichetové naopak portály zdravotních pojišťoven, kde lidé mohou čerpat různé benefity, např. příspěvky na dentální hygienu či na sportovní aktivity, nebo si ověřit, kdy byli naposledy u lékaře a kolik za danou návštěvu pojišťovna zaplatila. Ve sledovaných třech měsících minulého roku se do takového portálu přihlásilo přibližně 12 % osob starších 16 let. Vzhledem k tomu, že ještě v roce 2020 se do webového účtu přihlásilo za stejný časový úsek pouze pět procent osob, tak došlo za dva roky k docela výraznému nárůstu počtu uživatelů.

V rámci elektronizace státní správy lze v současnosti také zažádat online o některé sociální dávky, připomíná statistička. Toho ve sledovaném období využily o něco více než tři procenta osob. Nejčastěji to byly ženy na mateřské či rodičovské dovolené.

Weichetová také uvádí data o využití tzv. eHealth, tedy elektronickém zdravotnictví. Jedna z prvních služeb, které získávají na oblibě, je podle ní objednání se přes web k lékaři nebo na vyšetření. Předloni nabízelo tuto službu 22 % samostatných ordinací lékaře. Nejčastěji tuto službu nabízeli praktici (30 %) a nejméně často zubaři (9 %). Loni ji využilo 15 % osob starších 16 let.

Používání internetu v souvislosti s veřejnou správou v roce 2022 (% z osob ve věku 16 až 74 let)

Nejvíc jsou s úřady online lidé středního věku

Zmíněné služby jsou využívány především lidmi středního věku, konstatuje statistička. »V nejmladší věkové skupině do 24 let je používání těchto služeb poměrně nízké. Lze se však domnívat, že tyto osoby komunikovat se státem a s úřady tolik nepotřebují. Vyšší zastoupení mladých najdeme u komunikace s jinými veřejnými institucemi, než jsou úřady, například se vzdělávacími institucemi nebo knihovnami,« vysvětluje.

Pochopitelně nejméně používají tyto služby senioři. »Mnoho z nich proto, že vůbec nepoužívají internet. Ve věkové skupině nad 65 let je takových celá polovina. A z těch, kteří internet používají, velká část nemá k elektronické komunikaci s úřady dostatečné znalosti a dovednosti,« uvádí Weichetová s tím, že z osob nad 55 let důvod, proč nepodaly žádosti ani si nic nestahovaly z webu státní správy, uvedlo 15 %. Pro srovnání pak dodává, že z osob do 34 let stejný důvod uvedla tři procenta a ve věku 35 až 55 let šest procent osob.

(ici)