Ideální zaměstnanecké benefity? Každá generace čeká něco jiného

Na pracovním trhu se v současné době potkává několik generací, z nichž každá vyrostla v jiné době. A podle toho se liší i jejich přístup k životu a práci. Zaměstnavatelé s tím musí počítat a přizpůsobit tomu své strategie. Mimo jiné i v oblasti zaměstnaneckých benefitů. Zde si totiž každá generace zakládá na něčem jiném.

Dobám, kdy zaměstnavateli stačil jeden univerzální balíček benefitů, nenávratně odzvonilo. Ve firmách se totiž potkává hned několik generací, z nichž každá má ale jiná očekávání, jiné priority. Benefitní systémy tak postupně prochází změnami, jak ukázal i aktuální průzkum »Výzkum postojů k benefitům v roce 2024«, který pro společnost Pluxee, stejně jako v letech 2022 a 2023, zpracovala agentura Ipsos. Letošní průzkum realizovala v dubnu na vzorku 300 zaměstnanců a 200 zaměstnavatelů. Kromě postojů zaměstnanců ovšem ve změnách určitou roli sehrála také nová legislativa.

Necelá polovina (47 %) zaměstnanců je s benefity spokojená a toto číslo je poslední roky stabilní. »Pozorujeme však velký rozpor mezi pohledem zaměstnanců a zaměstnavatelů. 75 % firem totiž odpovídá, že jsou jejich zaměstnanci s benefity spokojení. Ukazuje to, že by většina firem mohla o benefitech sbírat interně více zpětné vazby,« říká generální ředitel Pluxee ČR Daniel Čapek.

Z průzkumu mimo jiné vyplynulo, že 35 % zaměstnanců se o benefity zajímá a snaží se je maximálně využívat (+ 2 % oproti roku 2023, + 4 % oproti roku 2022). Pro 24 % zaměstnanců jsou benefity možností, jak si mohou dopřát něco navíc. A 16 % zaměstnanců také uvedlo, že benefity jsou důležitou součástí jejich rodinného rozpočtu. Celkově jsou pro 88 % zaměstnanců benefity důležitou součástí ohodnocení.

73 % zaměstnanců dostává podporu stravování

Průzkum ukázal, že podpora stravování je ze strany zaměstnanců i zaměstnavatelů dlouhodobě považovaná za stabilní součást benefitního balíčku bez ohledu na věk.»Firmy chtějí přispívat na kvalitní stravování svých zaměstnanců a zlepšovat jejich stravovací návyky. Z dat výzkumu je vidět, že stravování je jednoduše benefitní základ, protože buď ho zaměstnanci mají, nebo ho chtějí,« říká Čapek. Zaměstnanci uvádějí jako nejčastější výhody tohoto benefitu, že si mohou dopřát kvalitnější a zdravější potraviny, vnímají to jako přilepšení do rodinného rozpočtu či si mohou dopřát častěji oběd v restauraci. Zaměstnavatelé si uvědomují silné vnímání tohoto benefitu ze strany zaměstnanců a zároveň se tím chtějí odlišit na trhu práce.

Mladší zaměstnanci chtějí více volnosti

Vysoký úspěch má u zaměstnanců rovněž nabídka na využívání dovolené nad rámec zákona, časová flexibilita a práce z domova. Home office se pro mnoho zaměstnanců stal standardem v době covidu a rádi by v tomto trendu pokračovali i nadále. Část zaměstnavatelů se ale snaží dostat své lidi zpět na pracoviště. »Oproti roku 2022 je znatelný pokles v nabídce home office, a to z 28 na 20 % u všech zaměstnanců. Ne všem ale povaha práce umožnuje pracovat na dálku. Pokud tedy vezmeme jen ty, co pracovat z domova skutečně mohou, je pokles ještě výraznější z 49 na 35 %,« konstatuje HR ředitelka Pluxee Martina Machová.

I v tomto případě je přístup generací rozdílný. Nejvyšší zastoupení má práce z domova ve věkové kategorii 18–24 let. »Dnešní nastupující mladá generace považuje za hlavní kritérium work-life balance, tedy sladění soukromého a pracovního života. Upřednostňují pružnou pracovní dobu, kterou mohou skloubit s osobním životem. A očekávají také, že pokud to výkon práce umožňuje, budou mít možnost pracovat z domova,« vysvětluje Machová. Ušetří tak čas, který by jinak potřebovali na dojíždění do práce, a ten raději věnují sobě, svým koníčkům nebo rodině. »V Pluxee jdeme tomuto trendu naproti, takže home office vnímáme jako benefit, ale zároveň nikoho nenutíme ho využívat. Podle zpětné vazby tento přístup našim zaměstnancům vyhovuje,« pokračuje s tím, že firemní kulturu staví na důvěře a transparentní komunikaci.

Využití práce z domova v posledním roce dle věku:

Podobně je tomu u flexibilní pracovní doby. Tu má k dispozici 21 % pracujících, ale nejvíce ji využívají právě nejmladší generace.

Příspěvek na dovolenou aktuálně dostává 13 % zaměstnanců, přičemž přilepšení na dovolenou by uvítalo 33 %, kteří ho nyní nedostávají, nejvíce pak generace Z. »Tato generace již bere cestování jako standardní součást každodenního života, takže proto je tento benefit atraktivní,« doplňuje Machová.

Generační rozdělení zaměstnanců, kteří příspěvek na dovolenou nemají a chtěli by ho:

Benefity pro volný čas

Velký zájem je mezi zaměstnanci také o předplacené karty na volný čas, poukázky a cafeteria systémy, celkem by je chtělo 30 % zaměstnanců z těch, co je nemají. V současnosti je dostává 38 % pracujících. U tohoto benefitu, který zaměstnancům umožňuje kvalitní trávení nepracovního života, se ukazují markantní generační rozdíly.

Generační rozdělení zaměstnanců, kteří benefity pro volný čas nemají a chtěli by je:

Tyto trendy ukazují, že pro mladší generace (generaci Z a mladší mileniály) už není často práce jediným smyslem života. Oproti předchozím generacím, které měly velký drive a chtěly se co nejdříve dostat do vedoucích pozic, se přístup nastupující generace liší. »Mladší ročníky si častěji, než tomu bylo dříve, vyhodnotí, že jim více zodpovědnosti a stresu za větší peníze nestojí,« konstatuje Machová.

Zdůrazňuje, že to je a do budoucna ještě bude zajímavá výzva pro vedoucí pracovníky, kteří jsou nuceni hledat pro své podřízené i jiné způsoby motivace. Firmy na to budou muset reagovat a začít jinak nastavovat firemní kulturu a přístup k práci. »Z dlouhodobého hlediska by totiž mohlo dojít k tomu, že firmám budou manažeři a vedoucí pracovníci jednoduše chybět. Na druhou stranu ve chvíli, kdy se zvýší nezaměstnanost, což v nejbližší době očekáváme, se tento trend nebude projevovat tak výrazně,« doplňuje Machová.

Peníze navíc se mladým hodí

»Velký zájem o finanční bonusy je logický vzhledem k tomu, co se děje v ekonomice. Nějakou formu finančního benefitu dostává nyní 24 % zaměstnanců a přálo by si ho dalších 42 %,« říká Machová. Nejvíce si na vyšším finančním ohodnocení navíc zakládají nejmladší zaměstnanci. S přibývajícím věkem důraz na tento benefit o něco klesá.

Dorovnání platu v nemoci a příspěvky na penzijní produkty preferují starší

Dorovnání platu v nemoci dostává jen 1 % zaměstnanců, ale chtělo by ho 30 % z nich. Nejvíce o něj stojí lidé ve věku 45+. »Starší lidé si více připouští možnost pracovní neschopnosti, a proto by ocenili ze strany zaměstnavatele tuto ‚pojistku‘. Je to zajímavý trend, protože krátce po pandemii tento benefit chtěly všechny generace podobně. Teď už ale pro mladší generace není dorovnání platu v nemoci tak atraktivní,« dodává Machová.

Generační rozdělení zaměstnanců, kteří dorovnání platu v nemoci nemají a chtěli by ho:

Mezi často poskytované benefity pak patří také příspěvky na finanční produkty (penzijní spoření, hypotéka, životní pojištění). Zřejmě i se stále častěji diskutovanou důchodovou reformou a také s příchodem nové legislativy, která výrazněji daňově podporuje finanční produkty pro zajištění na stáří, došlo oproti předchozím letům ke znatelnému nárůstu příspěvků. Z loňských 26 % na letošních 31 %.

Také zde je v preferenci a využívání znatelný generační rozdíl. Především starší ročníky, zejména pak lidé ve věku 55–65 let vzhledem k blížícímu se odchodu do důchodu využívají oproti jiným generacím tento benefit hojněji.

Využití finančních produktů v posledním roce dle věku:

Obecně by však na přehřátém pracovním trhu bylo pro zaměstnavatele lepší, aby starší zaměstnanci do penze nepospíchali. Obrovskou příležitost v tomto směru představují částečné úvazky. Pracovat naplno osm hodin denně už totiž ve vysokém věku nemusí všem vyhovovat, v některých náročnějších profesích to pak může být dokonce nereálné. Podobně by kratší úvazky mohly rychleji dostat zpět do práce rodiče malých dětí, což se častěji týká žen.

Jak ukázal průzkum, v tomto směru je tu ještě velký prostor pro obě strany – zaměstnance i zaměstnavatele. 16 % respondentů průzkumu uvedlo, že jejich firma zkrácené pracovní úvazky nabízí, jen 5 % však uvedlo, že tento benefit využívá.

Lidé jsou v práci celkem spokojení, ale téměř třetina zvažuje změnu

Celkově jsou v zaměstnání lidé spokojení podobně jako v loňském roce (64 %). Velmi spokojeno je ale pouze 16 % respondentů, zatímco v letech 2022 a 2023 jich bylo kolem 20 %. Přesto 27 % zaměstnanců uvažuje o změně zaměstnání (+ 4 % oproti roku 2023, + 7 % oproti roku 2022). Jako nejčastější důvod, proč o změně uvažují, uvádí vyšší plat (53 %), špatné mezilidské vztahy (29 %) a chybějící uznání práce (26 %).

Spokojenost v práci za poslední tři roky:

Nejčastější důvody pro uvažování o změně práce

(zmk)

GRAFIKA – Pluxee