Minimální důstojná mzda, která loni podle propočtů odborníků činila v případě plného úvazku 40 912 korun hrubého (v Praze dokonce 42 776 Kč), byla zapovězena 63 procentům zaměstnanců. Informovali o tom dnes představitelé platformy, která se otázkami důstojné mzdy zabývá.
Minimální důstojná mzda (MDM) tak téměř dorovnala průměrnou mzdu, která loni dosahovala 40 353 Kč. MDM se počítá na základě aktuálních cen a představuje takovou výši odměny za práci v běžné pracovní době, aby zaměstnancům a jejich domácnostem poskytla dostatek finančních prostředků k životu, který je většinou společnosti vnímán jako určitý základní standard. Mají se z ní dát pokrýt náklady na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a volný čas a zaplatit další důležité výdaje včetně úspor pro případ neočekávaných okolností.
Současná výše MDM podle odborníků odráží fakt, že se zdražování koncentruje do životně důležitých oblastí, jako jsou energie nebo potraviny. Vysoký nárůst nákladů se ale týká i drtivé většiny ostatních výdajových kategorií, se kterými propočet operuje. Mzdy však podobně dynamicky jako výdaje nerostou. S reálným chudnutím pracujících přitom kontrastuje navýšení ziskovosti v celé řadě sektorů. Náklady růstu cen tak nesou především pracující
Není divu, když odbory u nás téměř vyklidily »bojiště«
Nezdravý trend ve vývoji mezd by podle expertů pomohla zvrátit vyšší odborová organizovanost. V odborech je dnes pouhých 11 % zaměstnanců. Zástupci Platformy pro minimální důstojnou mzdu v té souvislosti připomněli, že výrazné posílení kolektivního vyjednávání od Česka žádá i nová evropská legislativa.
»Jedním z důvodů, proč je u nás tlak na navýšení mezd nižší než jinde v Evropské unii, je naše relativně nízká odborová organizovanost. Slabou pozici pracujících umocňuje také fakt, že se u nás vyjednává převážně na podnikové a nikoli sektorové úrovni, jak to je běžné například v Německu,« vysvětlila politoložka Kateřina Smejkalová z think-tanku Friedrich-Ebert-Stiftung.
Členem odborů je u nás jen asi každý osmý zaměstnanec a mzdové podmínky má prostřednictvím kolektivní smlouvy vyjednané zhruba každý třetí. Průměrná mzda v případě zaměstnaných s kolektivní smlouvou přitom dosahuje v průměru o 17 % vyšších hodnot než mzda bez kolektivní smlouvy, uvádějí experti.
Přijetí takových opatření, která střednědobě povedou k pokrytí alespoň 80 % zaměstnaných kolektivním vyjednáváním, přitom členským státům předepisuje i loni přijatá unijní směrnice o přiměřených minimálních mzdách. Ta ale na rozdíl od jiných, často nesmyslných ustanovení EU, Fialův kabinet nijak nevzrušuje. Česko je přitom se svými aktuálními 35 % pracujících, pro něž platí kolektivní smlouvy, výrazně pod průměrem EU, který činí 60 %.
(ici)
Diskuze je uzavřena.