Ministerstvo kultury nesledovalo dopady poskytnuté podpory digitalizace knihoven, netransparentně hodnotilo žádosti, poskytlo dotace v rozporu s nastavenými podmínkami a za sedm let provedlo pouze jednu veřejnosprávní kontrolu. Na podporu digitalizace knihoven přitom vynaložilo v letech 2017 až 2023 téměř 450 milionů korun ze státního rozpočtu a Národního plánu obnovy. Dokládají to výsledky kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Kontrola se zaměřila na tři příjemce dotací, kterými jsou největší veřejné knihovny v ČR – Národní knihovna ČR (NK ČR), Národní technická knihovna (NTK) a Moravská zemská knihovna v Brně.
Ministerstvo podle kontrolorů sice směrovalo peněžní prostředky na reálné potřeby knihoven, avšak cíle digitalizace nastavilo velmi obecně, což znemožnilo celkové vyhodnocení účelnosti a hospodárnosti poskytovaných prostředků.
NKÚ vybral vzorek 72 projektů v celkové hodnotě téměř 70 mil. Kč. Zjistil, že projekty mají pozitivní dopad na služby poskytované sítí knihoven. V letech 2017 až 2023 bylo např. zpřístupněno téměř 80 tisíc zdigitalizovaných historických a vzácných dokumentů z fondů Národní knihovny. Knihovna ochránila či přeformátovala celkem 564 svazků čítajících přes 416 000 stran.
Kontroloři zjistili, že ministerstvo poskytlo 24 dotaci 12,7 mil. Kč v rozporu s právním předpisem. Vyplatilo jim 100 % rozpočtovaných nákladů, přestože příslušné nařízení vlády stanovilo, že maximální výše dotace mohla činit 70 % těchto nákladů. Podle NKÚ se jedná o skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně.
Ministerstvo rovněž netransparentně hodnotilo žádosti o dotace, když z projednávání nevyloučilo členy komise, u nichž byla pochybnost o nepodjatosti. Tito členové se účastnili hodnocení 29 projektů, u nichž měli vazby na žadatele.
Zastaralé skenery
Kontroloři upozornili také na nedostatečnou veřejnosprávní kontrolu ze strany ministerstva. Za sedm let provedlo pouze jednu kontrolu u jediného příjemce dotace. »Vzhledem k nedostatkům uvedeným v kontrolním závěru lze podle NKÚ považovat oblast poskytování dotací ministerstvem kultury za rizikovou,« uvedl člen vedení NKÚ Adolf Beznoska, který kontrolu řídil. Na nízký počet veřejnosprávních kontrol prováděných ministerstvem kultury NKÚ upozorňuje opakovaně.
V případě NTK kontroloři zjistili, že téměř 1,1 mld. Kč, které čerpala v letech 2017 až 2022 na zpřístupnění elektronických informačních zdrojů, bylo vynaloženo účelně a hospodárně. Vzniklo národní centrum pro pořizování elektronických informačních zdrojů, čímž došlo k úspoře financí a ke snížení administrativy.
Kontrola ukázala, že NTK nepovažuje digitalizaci za jednu ze svých klíčových činností. Oproti NK digitalizuje dokumenty z historických fondů pomaleji. NTK nedisponuje vyhrazeným pracovištěm pro digitalizaci knihovního fondu a technické vybavení k digitalizaci tvoří pouze dva zastaralé velkoformátové knižní skenery a jeden stolní skener. Nedostatky objevili kontroloři v archivnictví a spisové službě NTK.
(jad)