Dětští psychiatři mají v ordinacích o polovinu více pacientů než v roce 2010. V roce 2019 už bylo pacientů téměř 60 000, následné dva roky pandemie covidu-19 situaci ještě zhoršily. I kvůli nedostatečným kapacitám péče je potřeba ohroženým dětem pomáhat ještě před tím, než budou potřebovat psychiatra.
»V každé školní třídě jsou tři až čtyři děti, která jsou ve vážném riziku duševního onemocnění,« uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Vychází ze studie WHO, která mapovala výskyt duševních poruch u dospělých v různých zemích včetně ČR. Přesná data o tom, kolik dětí či ohrožených rodin potřebuje nějakou formu psychosociální podpory, stát ale podle ní nemá.
Tím, že se rodině dostane pomoci včas, nemusí podle zmocněnkyně k rozvoji mnoha vážných duševních onemocnění vůbec dojít. »Pokud v oblasti prevence a krizové pomoci nezvýšíme kapacity služeb, budeme potřebovat stále více dětských psychiatrů,« uvedla. Studie podle ní ukázala úzkou souvislost mezi nevyhovujícími životními podmínkami v dětství a vážnými duševními problémy v dospělosti, ale i výskytem cukrovky, rakoviny či nemocí srdce.
Děti a mladiství se stále častěji potýkají s úzkostmi a depresemi, závislostmi, poruchami příjmu potravy a roste počet sebevražedných pokusů. Jen počet dívek ve věku 15 do 19 let s poruchami příjmu potravy, jako je anorexie, bulimie nebo přejídání, se za posledních pět let zvýšil o 57 procent. Sebevražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých do 24 let, od roku 2010 skoro o čtvrtinu přibylo dětí hospitalizovaných kvůli sebepoškozování, uvedla Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).
Nedostupná péče
Začít je podle Laurenčíkové potřeba tím, že více profesí, od praktických lékařů a učitelů, ale také policistů nebo záchranářů, rozpozná příznaky toho, že je dítě ohrožené a bude vědět, na jaké odborníky se obrátit. Zásadní je také podle ní doba, za kterou se dětem pomoci dostane. Naráží se ale na nedostatečné kapacity jak dětských psychoterapeutů, tak psychiatrů a dětských psychiatrických lůžek.
»Je rapidní nedostatek dětských a dorostových psychiatrů. Je to strukturální, systémový problém, ale řešení není možné udělat z roku na rok,« řekl náměstek VZP Ivan Duškov. Nedostatek lékařů, kterých je v ČR asi 120, znamená podle něj zároveň i nedostatek školitelů pro vzdělávající se psychiatry. Nedostatek lůžek se někdy musí řešit i hospitalizacemi na jiných dětských odděleních pod dohledem psychologa či psychiatra.
Péče psychoterapeuta na rozdíl od lékaře psychiatra není hrazená z veřejného zdravotního pojištění, proto není pro některé rodiny dostupná. VZP od srpna loňského roku testovala pilotně příspěvek na psychoterapii pro své klienty, využilo ho za rok téměř 5000 z nich. Pojišťovna nabízí seznam více než 500 terapeutů, z nichž část mohou využít i děti od sedmi let.
Nadějná terapie v Opařanech
Na nárůst počtu dětí, u nichž se začalo objevovat sebepoškozování a sebevražedné chování reaguje Dětská psychiatrická nemocnice (DPN) v Opařanech na Táborsku. Zavádí novou terapii, která má pacientům pomoci snížit intenzivní nepříjemné emoce.
Léčebná metoda se nazývá dialektická behaviorální terapie (DBT). »Je založena na laskavém a přijímajícím přístupu. Terapie se snaží klást důraz na hledání rovnováhy namísto extrémů. Snaží se o pochopení principů vlastního chování a nácvik chování nového. Program je určený adolescentům od 14 let, kteří mají obtíže se zvládáním emocí, se sebehodnocením, ve zvládání stresu. Je určen pro ty, kterým se nedaří ve vztazích, zažívají opakované krize, vyskytuje se u nich sebepoškozování, sebevražedné myšlenky a další,« uvedl klinický psycholog David Havelka.
Program představuje sedmi až osmitýdenní pobyt v Opařanech. Během něho se pacienti učí dovednosti, které jim pomáhají v sebeovládání. Zahraniční výzkumy ukazují, že u pacientů, kteří absolvují komplexní DBT program, je ve srovnání s obvyklou terapií o 50 procent méně sebevražedných pokusů.
(jb, čtk)