Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová.
Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň dnes šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové spíše očekávali růst sazeb jen o 0,5 procentního bodu.
ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 0,75 bodu na 6,75 %. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,75 bodu na 4,75 %.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
»Na první pohled se to může zdát jako donkichotský boj s větrnými mlýny, centrální banka zvyšuje úrokové sazby a inflace přesto dále sílí, nicméně vliv přísnější měnové politiky se zatím v inflaci ještě nestačil projevit,« upozornil hlavní ekonom Deloitte David Marek. »Očekává se, že inflace bude růst i nadále, z toho důvodu není další zvyšování úrokových sazeb nereálné,« odhadl pak obchodní ředitel pro ČR a SK společnosti Ebury Tomáš Kudla.
Na předchozím měnovém jednání na konci března rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na pět procent. Na zasedání počátkem února rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Na zasedání před Vánoci rada zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
ČNB zhoršila odhad vývoje ekonomiky a čeká inflaci přes 13 procent
ČNB v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok jej mírně zlepšila. Letos čeká růst HDP o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. V předchozí únorové prognóze před vypuknutím války na Ukrajině přitom počítala banka letos s růstem o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
»Růst HDP během letošního roku výrazně zpomalí a ve druhé polovině roku ekonomická aktivita dokonce meziročně mírně poklesne. K tomu výrazně přispěje útlum spotřeby domácností, fixních investic i vývozu. V příštím roce ekonomický růst oživí,« uvedl Rusnok.
Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 13,1 procenta, v únoru to bylo 8,5 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu klesnout na 4,1 procenta, v únoru počítala ČNB s 2,3 procenta. Během roku přitom ČNB předpokládá, že inflace se přiblíží až k 15 procentům.
Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos s průměrným kurzem koruny 24,20 za euro. Příští rok pak předpokládá průměrný kurz 24,30 koruny za euro. V únoru odhadovala pro letošní rok kurz 24,10 koruny za euro a pro příští rok 23,90 Kč/EUR. Posílení koruny bude podle Rusnoka bránit sentiment finančních trhů v souvislosti s válkou na Ukrajině a potížemi v mezinárodním obchodě.
Rizika a nejistoty nové prognózy označila rada ČNB jako výrazné a působící proti inflaci i ve prospěch inflace. Jako proinflační rizika ČNB označila vyšší než očekávané ceny energetických surovin, hrozbu ukotvenosti inflačních očekávání a související riziko vyššího růstu cen a mezd ve střednědobém horizontu. Jako protiinflační rizika ČNB vidí silnější než očekávané negativní dopady do poptávky kvůli válce na Ukrajině. Nejistotami jsou přitom podle banky další vývoj války, budoucí nastavení měnové politiky v zahraničí a délka trvání problémů v globálních dodavatelských řetězcích.
Ministerstvo financí v nové dubnové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu počítal pro letošní rok s inflací 8,5 procenta.
Rusnok: Rada ČNB zvýšila sazby méně, než očekává v základním scénáři prognóza
Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila úrokové sazby méně, než s čím počítá základní scénář nové makroekonomické prognózy. Pro dnešní rozhodnutí rada využila alternativní scénář nové prognózy se vzdálenějším horizontem měnové politiky. Ten odhlíží od vývoje inflace, který je pod bezprostředním vlivem silných vnějších cenových šoků, které se projeví v inflaci v horizontu do jednoho až 1,5 roku. Na tiskové konferenci po jednání rady to řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Guvernér zároveň uvedl, že na dalších měnových zasedáních může rada ČNB přistoupit k dalšímu zpřísnění měnové politiky, tedy zvýšení sazeb. Alternativní scénář přitom podle Rusnoka posouvá horizont měnové politiky o jedno až dvě čtvrtletí. »To nám umožní mírněji zvyšovat úrokové sazby. Ale (pozn. využívání alternativního scénáře) nemělo by to být pravidlem do budoucna,« řekl.
»Zvýšení úrokových sazeb je oproti základnímu scénáři mírnější, protože zohledňuje extrémní vnější nákladové tlaky stojící za zrychlením inflace v letošním roce a mimořádně vysoké nejistoty a rizika prognózy,« uvedl Rusnok. Zároveň je ale podle něj dnešní zvýšení sazeb větší, než doporučuje alternativní scénář.
Rada ČNB dnes zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba je tak na 5,75 procenta, což je nejvyšší hodnota roku 1999. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů rady, dva hlasovali opět pro sazby beze změny.
Základní scénář nové prognózy ČNB počítá s dalším strmým nárůstem tržních úrokových sazeb. V základním scénáři rada nastavuje úrokové sazby s cílem splnit dvouprocentní inflační cíl na standardním horizontu měnové politiky, což je jeden až 1,5 roku. Trajektorie úrokových sazeb v alternativním scénáři je podle Rusnoka letos nižší.
»Nižší úrokové sazby společně se slabším kurzem vedou k vyšší inflaci než v základním scénáři. Inflace ale i v této simulaci klesne v roce 2023 na jednociferné hodnoty, i když návrat k dvouprocentnímu cíli se odkládá až do roku 2024,« uvedl Rusnok.
Analytici: Zvýšení sazeb ČNB na 5,75 procenta bylo pro trhy překvapením
Rozhodnutí ČNB zvýšit sazby o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta bylo pro trhy překvapením, shodli se analytici oslovení ČTK. Zásadní otázkou je podle nich nyní to, zda úroky ČNB čeká ještě další viditelnější růst, nebo je repo sazba již blízko svého vrcholu.
»Dnešní rozhodnutí ČNB však bylo pro trh překvapením, na což zareagovala koruna posílením pod hranici 24,60 Kč za euro,« uvedl ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Současný ekonomický vývoj podle něj vykazuje stagflační trend, což je obecně pro centrální banky nepříjemné dilema. ČNB však podle všeho stále považuje jako prioritní boj s inflací a neobává se přílišného zpomalení reálné ekonomiky, dodal.
»Prognóza Raiffeisenbank počítala s vrcholem 5,75 procenta, ale předpokládali jsme, že centrální banka tento posun rozloží do dvou zasedání,« upozornil analytik banky Vratislav Zámiš. Nečekaný nárůst podle něj otevírá možnost, že se základní sazba v červnu podívá až na šestiprocentní hranici. Výraznější zvyšování ale neočekává kvůli obavám ze slabšího ekonomického růstu v následujících čtvrtletích.
Důvodem zvyšování je stále rostoucí inflace, která je za posledních 20 let na rekordních 12,7 procenta. »Očekává se přitom, že inflace bude růst i nadále, z toho důvodu není další zvyšování úrokových sazeb nereálné,« míní obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla. Rostoucí ceny energií, válka na Ukrajině a částečné zavření Číny kvůli politice nulové tolerance pandemie covid-19 mohou podle něj vyhnat inflaci až k 16 procentům.
Inflace stále sílí a měnová politika musí držet krok, pokud se jí má podařit dostat ji opět pod kontrolu, připomněl analytik Deloitte David Marek. »Na první pohled se to může zdát jako ‘donkichotský’ boj s větrnými mlýny. Centrální banka zvyšuje úrokové sazby a inflace přesto dále sílí. Nicméně vliv přísnější měnové politiky se zatím v inflaci ještě nestačil projevit. Je možné, že ČNB ještě bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, nyní se hraje především o inflační očekávání, a to není malá sázka,« dodal.
Je nyní otázkou, zda se růst základní úrokové sazby zastaví na úrovni šesti procent, nebo ještě výše, doplnil analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Nelze podle něj vyloučit letošní růst základní sazby až na 6,25 procenta, nebo dokonce až na 6,5 procenta. Vedle výraznější inflace může být důvodem také očekávaný příchod nového a méně ‘jestřábího’ guvernéra ČNB, poznamenal. Ve druhé polovině roku centrální banku již povede jiný guvernér než Jiří Rusnok a obměny dozná také bankovní rada.
(čtk)