Digitální ekonomika se za poslední dekádu rychle rozvinula. I v Číně má široký rozsah pokrytí bezprecedentní vliv, který vede k hlubokým změnám ve výrobě a životním stylu. »Digitální ekonomika souvisí s celkovou situací národního rozvoje a proto je ji nutné neustále posilovat a optimalizovat,« uvedl nedávno čínský prezident Si Ťin-pching.
V zóně hospodářského a technologického rozvoje Yizhuang v Pekingu, když přijde noc, blikající světelné proužky. V této chytré továrně ukazují, že výroba pokračuje. Více než 200 kamer s vysokým rozlišením a více než osm tisíc senzorů shromažďuje výrobní data v reálném čase. Stroj dokáže automaticky vnímat, přenášet a diagnostikovat problémy pomocí analýzy dat, aby dokončil plně automatizovanou výrobu.
Ve velkém datovém centru národního průmyslového internetu spojuje čínská průmyslová platforma miliony digitálních továren s celkovým počtem více než 70 milionů sad síťových zařízení. Jaké změny přinesla nová průmyslová ekologie do efektivity ekonomického provozu?
S pomocí profesionálů z Národního statistického úřadu byl spočítán růst produktivity práce všech zaměstnanců od roku 2013 do roku 2021. Průměrné roční tempo růstu 6,8 % je rychlejší než průměrné roční tempo růstu HDP, které činí 6,6 %. Rozvoj digitální technologie tak přinesl skutečné změny v efektivitě.
V tomto desetiletí vlna digitalizace přetvořila i společenskou dělbu práce. V posledních deseti letech Čína provedla dvě revize Národního zákoníku klasifikace povolání, který byl vyhlášen v roce 1999. Při posledním ceremoniálu klasifikace povolání se poprvé objevily digitální profesní identifikace a jejich počet dosáhl až 90. »Technik robotického inženýrství«, »Technik aditivního výrobního inženýrství«, »Analytik obchodních dat«, »Zemědělský digitální technik«… Z těchto nových názvů povolání je vidět, že praktikanti digitálních zaměstnání jsou nyní distribuováni ve všech aspektech společenské výroby, oběhu, distribuce a spotřeby, zahrnující primární, sekundární a terciární průmysl.
Na snímku výše, je vidět graf, vytvořený na základě letových trajektorií desítek tisíc zemědělských dronů po celé zemi. Shluky světel se mění s ročním obdobím a objevují se v hlavních zemědělských oblastech od severu k jihu.
V mongolské autonomní prefektuře Bayingol v Sin-ťiangu se v roce 2021 na rozlehlých bavlníkových polích objevil fenomén – dva lidé, čtyři drony a více než 300 sad inteligentního vybavení dokončili zemědělské práce od výsadby až po sklizeň na 3 000 mu bavlníkových polí.
Když nastane sezóna sklizně, z těchto 3000 mu bavlníkového pole se sklidí celkem 700 tun bavlny. Zemědělství, které se kdysi opíralo o tradiční způsoby výroby, se modernizovalo nepředstavitelnou rychlostí.
Za posledních deset let vzrostl rozsah digitální ekonomiky Číny z 11 bilionů jüanů na 45,5 bilionů jüanů a její podíl na HDP se zvýšil z 21,6 % na 39,8 %. Dnes, od měst po venkov, od společnosti po jednotlivce, od online po offline, vlna digitalizace v Číně dodává silný impuls do vysoce kvalitního hospodářského rozvoje.
(pr)
FOTO – CRI