Zřejmě každý spotřebitel někdy zažil situaci, kdy se mu v jednom měsíci nakupí nečekané výdaje či výpadek příjmů. Proto uvítá možnost splátkových prázdnin, kterou jako benefit nabízejí někteří poskytovatelé úvěrů. Ne vždy se ale může jednat o výhodu. Na možná rizika tohoto postupu upozornila česká spotřebitelská organizace dTest.
O splátkové prázdniny mohou spotřebitelé požádat nejen v případech, kdy se dostanou do potíží se splácením úvěru, ale i bez důvodu, např. pokud chtějí peníze, jinak vynaložené na splátky úvěru, využít jiným způsobem. V případě sjednání splátkových prázdnin tak například může jednotlivé splátky úvěru na čas odložit. Celý proces vypadá líbivě, ale jak to už bývá, i tady je potřeba určitá obezřetnost.
Splátkové prázdniny často prezentují poskytovatelé spotřebitelských úvěrů jako výhodu. Princip tohoto vábení je jednoduchý – sjednáním splátkových prázdnin se může spotřebitel každoročně rozhodnout nějaké splátky neplatit s tím, že o úroky se zvedne celková částka k doplacení a o dobu trvání splátkových prázdnin se spotřebiteli prodlouží i doba splácení spotřebitelského úvěru. Alternativně někteří poskytovatelé úvěrů nabízí možnost po dobu trvání odkladu splátek hradit pouze částku úroků, čímž dočasně dojde ke snížení měsíční splátky. »Tato nabídka se může na první pohled jevit jako velmi lákavá a pro některé spotřebitele může být i důvodem pro výběr daného poskytovatele úvěrů. V některých případech ale spotřebitelům může způsobit nemalé potíže v budoucnu,« informovala ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
Předně podle ní platí, že na splátkové prázdniny nevzniká nárok. Spotřebitel nejprve musí splnit stanovené podmínky, aby mohl o splátkové prázdniny požádat, a následně vyčkat schválení ze strany poskytovatele úvěru.
Splátkové prázdniny nemusí být zcela zdarma
Hekšová dále upozornila, že u některých poskytovatelů úvěrů může spotřebitel za zprostředkovaný odklad splátek dokonce i zaplatit poplatek za vyřízení.
Spotřebitel by si měl podle ní také zjistit, jaké podmínky jeho poskytovatel úvěru uplatňuje. »Někteří poskytovatelé totiž využití splátkových prázdnin promítají do bankovního, popř. nebankovního registru jako odklad splátek s ‚příznakem negativní informace‘, což může i značně zkomplikovat schvalování žádosti o jiný úvěr v budoucnu, např. při refinancování stávajícího úvěru či hypotečního úvěru,« varovala Hekšová.
Negativní zápis do bankovního či nebankovního registru totiž obecně znamená, že klient řádně nesplácí své závazky. Jiný než stávající poskytovatel úvěru jen obtížně odhalí, zda to bylo z důvodu čerpání »benefitu« v podobě splátkových prázdnin nebo z důvodu skutečných finančních problémů. V této pozici pak žadatel o úvěr může čelit zpřísnění podmínek čerpání úvěru, nebo dokonce zamítnutí žádosti. Dále je třeba vzít v úvahu, že pokud je proveden záznam o odkladu splátek, pak se vždy objeví v registru nejen u samotného dlužníka, ale i u případných spoludlužníků či ručitelů. Odborníci proto doporučují spotřebiteli vždy důkladně prozkoumat podmínky nabídky splátkových prázdnin u konkrétního poskytovatele úvěru. Především v případě, že spotřebitel v dohledné době čeká refinancování hypotečního či jiného spotřebitelského úvěru, by měl zvážit, zda mu tato »výhoda« v budoucnu nezkomplikuje žádost o úvěr tím, že mu zhorší nabízenou úrokovou sazbu či samotné získání úvěru.
(jad)