Zvýšení daní vláda v tomto volebním období nechystá, naopak se chce zaměřit na důslednější výběr těch stávajících. Premiér Andrej Babiš to uvedl v dnešním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct, kde zároveň naznačil, že kabinet plánuje podrobný audit výdajů na obranu. Právě v této oblasti podle něj existuje řada nejasností a předražených zakázek z minulosti.
Na přímý dotaz moderátorky Báry Divišové, zda může lidem slíbit, že daně porostou, odpověděl Babiš jednoznačně: »My nebudeme zvyšovat daně, ale v programu je ta korporátní daň. My budeme daně vybírat.«
Spotřební daň by podle premiéra měla zůstat na současné úrovni. »Já nemám žádnou informaci o tom, že bychom to měnili,« uvedl, přičemž ujistil diváky, že návrh státního rozpočtu na rok 2026 neodporuje zákonu o rozpočtové odpovědnosti. Odmítl názor Národní rozpočtové rady (NRR), kterou označil za zbytečnou instituci.
Vláda již schválila návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun, což je více než loňských 290,7 miliardy. Výdaje na obranu mají letos činit zhruba 185 miliard korun, tedy přibližně 2,07 procenta HDP. Loni Česko vydalo na obranu 171,1 miliardy korun, což odpovídalo 2,02 procenta HDP. Původní návrh předchozí vlády přitom počítal s výdaji až 2,35 procenta HDP.
Právě obranný rozpočet chce Babiš detailně prověřit. »Samozřejmě budeme chtít to rozkrýt. Všechny ty podivné kuchyně od ODS, všechny ty předražené věci, ty darované tanky,« řekl premiér.
Zmínil také chystaný audit výdajů souvisejících se závazky vůči NATO a znovu se vrátil k nákupu amerických stíhaček F-35. »Já ještě stále řeším ty F-35, protože my jsme o tom nevěděli nic, ale je to ve stádiu, kdy se to de facto nedá zastavit, protože tam už rozhodli o rekonstrukci letiště v Čáslavi,« konstatoval.
Babiš zároveň naznačil, že má představu, jak projekt finančně upravit, detaily si však nechal pro sebe. »Nebudu vám to říkat, protože to všichni budou zase komentovat a všichni budou zase ze mě dělat blbce. Mám nějaký nápad a uvidíme,« dodal s tím, že prioritou vlády je navýšení počtu vojáků, jejich vybavení a plnění aliančních závazků, například v oblasti mechanizované brigády a protidronových systémů. Pět procent HDP na obranu označil za nesmysl, přestože se státy NATO loni v Haagu shodly na postupném navyšování výdajů do roku 2035.
Premiér se v pořadu vyjádřil také ke sporu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, který odmítl jmenovat poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí. Podle Babiše se předsedovi Motoristů Petru Macinkovi nepovedly textové zprávy poslané na Hrad. Doufá ale, že se situace uklidní. »Chápu pana Macinku, že za Turka bojuje,« uvedl premiér a dodal, že se snažil prezidenta přesvědčit, aby byl nad věcí a dal Turkovi šanci. »Řekl jsem, že když Turek bude ministr a udělá nějaký přešlap, nějakou blbost, něco zase řekne, tak tam nebude.«
Pavel odmítl Turka jmenovat mimo jiné kvůli kontroverzním výrokům na sociálních sítích. Babiš k tomu poznamenal: »Pokud by se stal ministrem, tak bychom mu zakázali sociální sítě.«
Babiš zdůraznil, že kvůli koaliční smlouvě nemůže silou prosazovat obsazení ministerstva, které náleží Motoristům. Důležité podle něj je, aby úřad fungoval. Resort životního prostředí označil dokonce za náročnější než ministerstvo zahraničí, kde má vláda jasně danou, pragmatickou a proexportní politiku se zakotvením v EU a NATO. Možnou nominaci miliardáře Richarda Chlada do čela resortu ale jednoznačně odmítl: »To i kdyby navrhli, tak mají smůlu.«
Babiš rovněž nevyloučil budoucí spolupráci s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou a jeho novým hnutím Naše Česko. »Uvidíme. Myslím si, že uspěje, protože on je silný politik, dobře mluví, je úspěšný hejtman,« řekl Babiš. Připomněl také, že v době pandemie s Kubou »v dobrém slova smyslu válčili«, ale hejtmani tehdy vládu, na rozdíl od opozice, podrželi.
Kuba tento týden představil nové středopravicové hnutí Naše Česko, které se chce oprostit od tradičního střetu konzervativních a liberálních proudů. Sloganem »Poprvé pořádně« míří do příštích sněmovních voleb a klade důraz na ukotvení České republiky v euroatlantických strukturách. Kuba loni po 22 letech opustil ODS, přičemž jeho krok následovala i část regionálních politiků.
(pk)
FOTO – TV Nova
Diskuze je uzavřena.