Rychlý vývoj v Německu: Otřesy ve vládní CDU. »Firewall« se s třeskem zhroutil

Odmítnutí CDU účastnit se jednání o sestavení vlády v Sasku-Anhaltsku ponechává otevřenou možnost menšinové vlády pod vedením AfD a ukazuje, že strategie politické izolace vlastenecké strany se zhroutila. Tato otázka nabývá na širším významu, protože volební posilování AfD, zejména ve východních zemích, testuje rovnováhu mezi tradičními stranami a vrací do popředí to, co se stane po zhroucení tzv. »zdi proti krajní pravici«.

Nabývá na síle scénář, že s posílením procentuálního zastoupení AfD a zmenšením počtu křesťanských demokratů (CDU) na druhou stranu bude část středopravice spolupracovat s Alternativou pro Německo – formuje se tak sociální většinový proud.

Politická situace v Sasku-Anhaltsku se vyvíjí v politickou laboratoř německého politického systému

AfD se ve volbách stala vedoucí silou se 43,8 %, ale neměla potřebný počet křesel k samostatnému sestavení vlády (chybí 3 křesla).

Pokus SPD o vytvoření většiny bez AfD prostřednictvím spolupráce mezi CDU, sociálními demokraty, Zelenými, levicí a aliancí Sahry Wagenknechtové (BSW) narazil na odmítnutí CDU účastnit se příslušných jednání.

Toto rozhodnutí fakticky vede křesťanské demokraty do opozice a ponechává otevřenou možnost menšinové vlády pod AfD.

Aritmetika, která vytváří patovou situaci

V zemském sněmu (místním parlamentu) Saska-Anhaltska má AfD 39 křesel a potřebuje další tři k získání potřebné většiny. Na druhou stranu CDU, SPD, Zelení a levice mají celkem také 39 křesel.

Teoreticky by tedy širší koalice těchto stran mohla zabránit AfD v převzetí vlády.

Politicky však aritmetika nefunguje.

Účast levice v koalici s CDU by byla obzvláště obtížná, zatímco taková dohoda by vyžadovala, aby strany překonaly značné ideologické a programové rozdíly. Zároveň by účast BSW v takové formaci vyžadovala dohodu.v otázkách, jako je energetická politika, vztahy s Ruskem a migrační politika.

»Demokratický oblouk« a politické náklady

Jádrem konfrontace je tzv. »firewall«, tj. politický závazek tradičních německých stran nespolupracovat s AfD.

Otázka je tedy primárně politická. Její porušení by mohlo vyvolat významné vnitrostranické reakce, zejména v CDU, kde se politická rovnováha mezi západními a východními státy jeví jako stále složitější .

Koneckonců existuje precedent. V roce 2020 v Durynsku způsobila spolupráce CDU a AfD při volbě premiéra vážnou politickou krizi a přispěla k rezignaci tehdejší předsedkyně CDU Annegret Kramp-Karrenbauerové. Tento precedent dodnes slouží jako varování pro strany, které zvažují jakoukoli formu spolupráce nebo porozumění s AfD.

Zvláštní postoj BSW

Obzvláště zajímavý je postoj strany Sahry Wagenknechtové. Strana BSW zaujala v několika otázkách postoje podobné postojům AfD, včetně kritiky migrační politiky, euroskepticismu a přístupu k válce na Ukrajině. Wagenknechtová se však distancovala od některých částí AfD, zejména od křídla Björna Höckeho v Durynsku.

V Sasku-Anhaltsku spolupředsedkyně BSW Amira Mohamed Aliová prohlásila, že strana nepodpoří kandidáta AfD Ulricha Sigmunda na kancléře, ale mohla by se v příštím kole hlasování zdržet hlasování.

Takový postoj nepředstavuje formální spolupráci s AfD, ale v praxi omezuje účinnost jejího politického vyloučení.

Možnost menšinové vlády

Tento vývoj vytváří nový scénář: menšinovou vládu pod AfD. Taková vláda by neměla absolutní parlamentní většinu a byla by nucena v jednotlivých případech hledat podporu nebo toleranci u jiných politických sil.

To by vytvořilo obzvláště složitou situaci, protože zbývající strany by se v každém klíčovém hlasování musely rozhodnout, zda budou hlasovat proti vládním návrhům, nebo zda jejich přijetí povolí zdržením se hlasování.

Tento scénář přesouvá politickou zátěž z formální účasti v koalici na možnost parlamentní tolerance.

Sociální tlak na »zeď« proti AfD

Vývoj v Sasku-Anhaltsku nabývá na významu, pokud se na něj podíváme v kontextu posilování AfD ve východních spolkových zemích Německa.

S rostoucím volebním vlivem AfD a klesající podporou tradičních stran se zvyšuje tlak na »ochrannou zeď«.

Jako možný scénář se zmiňuje i přesun poslanců CDU k AfD. Pokud by takový vývoj vedl AfD k 42 křeslům, politická izolace strany by se podstatně snížila, aniž by došlo k vytvoření formální koalice.

Východní a západní Německo

Za otázkou vládních koalic se skrývá širší geografická a politická diferenciace. AfD má silnější zastoupení v několika bývalých východních spolkových zemích, zatímco CDU a ostatní tradiční strany tam čelí jiným politickým podmínkám než v západním Německu.

Tento rozdíl by mohl vést ke zvýšení tlaku uvnitř CDU , protože federální vedení je vyzýváno k udržení politické izolace AfD, zatímco místní organizace ve východních spolkových zemích čelí odlišnému volebnímu prostředí.

Problém má také ekonomický rozměr. Energetická politika, náklady na energie, vztahy s Ruskem a sankce jsou témata, k nimž BSW a AfD zastávají postoje, které se výrazně liší od federální politiky.

Zejména Sahra Wagenknechtová se vyslovila pro obnovení levnějších ruských dodávek energie a zrušení sankční politiky vůči Moskvě s argumentem, že současné volby zatěžují německou ekonomiku.

Dusivá pozice Friedricha Merze

Vývoj ve spolkových zemích nelze oddělit od širší politické rovnováhy v Berlíně. Friedrich Merz čelí složitému problému udržení jednotné linie v rámci CDU, zatímco se mění politická situace ve východních spolkových zemích.

Jakákoli změna ve vedení spolkové vlády však není jednoduchý proces. Kancléře lze odvolat tzv. »konstruktivním vyslovením nedůvěry«, které vyžaduje parlamentní většinu ve prospěch konkrétního alternativního kandidáta.

Změna kancléře by proto sama o sobě nebyla řešením hlubších politických problémů, kterým čelí německý politický systém.

CDU: Tlak na AfD a vyhlídka na rozkol

Výsledek voleb v Sasku-Anhaltsku vynáší do popředí jedno z nejobtížnějších dilemat německé CDU: do jaké míry lze udržet tzv. »Brandmauerův postoj«, tj. politiku zdržování se spolupráce s AfD, když číselné korelace ztěžují sestavení vlády. Dostupná data neukazují, že by většina voličů CDU spolupráci s AfD chtěla.

V červnovém průzkumu ZDF považovalo 79 % voličů Unie za správné odmítnout politickou spolupráci s AfD, oproti 19 %, kteří s tím nesouhlasili. Zároveň se však po volebních prohrách a posílení AfD ve východním Německu zvýšil tlak uvnitř CDU.

V Sasku-Anhaltsku hledá AfD způsoby, jak si zajistit potřebnou parlamentní většinu, a zároveň se objevily zprávy o pokusech oslovit členy parlamentu za CDU. Všech 15 nově zvolených poslanců CDU, s nimiž MDR provedla rozhovory, však odmítlo možnost přechodu k AfD.

Diskuse se dotýká vlastní strategie CDU vůči AfD a vytváří potenciální riziko vnitřního konfliktu: na jedné straně vedení trvá na zákazu spolupráce a na druhé straně se na regionální úrovni stupňuje tlak voličů.

Ioannis Sideropulos

KOLÁŽ – AI