Vědci se nyní domnívají, že přišli na důvod, proč víno a zejména to červené způsobuje tak rychlé a »nezasloužené« bolesti hlavy. Když játra rozkládají určitou složku červeného vína, produkují látku, která má stejné účinky jako lék používaný k tomu, aby se alkoholici cítili hrozně, pokud se alkoholu napijí.
Vědci se zaměřili na fenolové flavonoidy jako viníka, který způsobuje bolestí hlavy, jež přicházejí brzy po jedné nebo dvou skleničkách vína ve velmi krátké době u některých jedinců.
»Myslíme si, že jsme konečně na správné cestě k vysvětlení této tisícileté záhady,« řekl Morris Levin, ředitel Centra pro bolesti hlavy na Kalifornské univerzitě v San Francisku. »Dalším krokem je vědecké testování na lidech, u nichž se tyto bolesti hlavy objevují,« dodal.
Bolesti hlavy způsobené červeným vínem se liší od kocoviny, která se dostavuje ráno po předchozí »propité« noci. Místo toho, aby se bolest hlavy dostavila po dlouhém sezení s alkoholem, může začít již po 30 minutách po vypití pouze jedné nebo dvou malých skleniček.
Pro řeckého novoplatónského filozofa Celsea, který žil patrně ve 2. století bylo víno odpovědí na nekonečné množství neduhů, od únavy a horečky až po kašel a zácpu. Ale navzdory jeho léčivé síle, jak přiznal svým věrným, může i hroznové víno vyvolat občasnou bolest hlavy.
Od Celseových dob se vědci při hledání viníka zaměřili na nejrůznější sloučeniny červeného vína. Podezření padlo například na třísloviny, siřičitany, fenolové flavonoidy a biogenní aminy. Zatím se nepodařilo žádný z nich označit za jasný spouštěč bolesti hlavy (kocoviny).
Američtí vědci v časopise Scientific Reports uvedli, že se zaměřili na fenolové flavonoidy, což jsou sloučeniny, které pocházejí z hroznových semen a slupek, jež přispívají k barvě, chuti a vůni červeného vína. Hladiny fenolových flavonoidů mohou být v červených vínech desetkrát vyšší než v bílých, což z nich činí hlavní kandidáty na způsobení okamžitých bolestí hlavy.
Když lidé pijí víno, alkohol se ve dvou krocích metabolizuje na acetát. V prvním kroku se alkohol ve formě etanolu přemění na acetaldehyd. Ve druhém se acetaldehyd mění na acetát. Každý z obou procesů řídí specifické enzymy v játrech.
Výzkumníci, mezi nimiž byl i profesor Andrew Waterhouse, odborník na vinařství z Kalifornské univerzity v Davisu, provedli laboratorní testy více než tuctu sloučenin v červeném víně. Jedna z nich vynikla. Flavanol zvaný kvercetin, který se nachází téměř výhradně v červeném víně, se v těle zpracovává na různé látky. Jedna z nich, glukuronid kvercetinu, se ukázala být obzvláště účinná při blokování enzymu, který přeměňuje acetaldehyd na acetát.
To by mohlo být klíčem k vyřešení záhady. Vědci se domnívají, že při potlačení tohoto klíčového enzymu se v krevním řečišti hromadí toxický acetaldehyd. Při vysokých hladinách způsobuje bolesti hlavy, nevolnost, zčervenání obličeje a pocení. Lék zvaný disulfiram, známý též pod svým obchodním názvem Antabus, také blokuje stejný enzym a používá se k léčbě alkoholiků tím, že vyvolává stejné neblahé příznaky, pokud se dotyční alkoholu napijí.
Podle vědců se u citlivých osob, které pijí červené víno s i malým množstvím kvercetinu, může objevit bolest hlavy, zejména pokud jsou náchylné k migrénám. Proč jsou někteří postiženi více než jiní, není prozatím jasné. Důvodem může být, že jejich enzymy mohou být snadněji blokovány, nebo mohou být jednoduše náchylnější k toxickému acetaldehydu.
Tým nyní doufá, že tuto teorii ověří pomocí klinické studie o účincích červených vín s různým obsahem kvercetinu, které vyvolávají bolesti hlavy. Výsledky by mohly lidem pomoci vyhnout se v budoucnu bolestem hlavy způsobeným červeným vínem. Hrozny vytvářejí kvercetin v reakci na sluneční světlo, takže hrozny vinné révy, které jsou hodně vystavené slunečnímu světlu, mohou mít pětkrát více kvercetinu než ostatní červená vína. Množství kvercetinu ovlivňují také techniky výroby vína, včetně kontaktu se slupkou během kvašení, stabilizační procesy a metody zrání.
A k čemu bude výsledek výzkumu dobrý, pokud se stávající teze potvrdí? »Pro lidi, kteří pijí červené víno, to bude potenciálně velmi užitečné, protože si budou moci vybrat vína, u nichž je menší pravděpodobnost, že způsobí bolesti hlavy,« řekl Levin. »A také vinaři budou moci naše zjištění využít ke snížení obsahu kvercetinu ve svých vínech,« dodal vědec.
(mac)
FOTO – pixabay