Poslanecká sněmovna začala projednávat návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 252 miliard korun. Vláda k němu došla po mnoha škrtech a po zvýšení daní. Schodek se tak podařilo z části snížit, ale za tu cenu, že opatření budou působit proinflačně a nebudou podporovat ekonomický růst. Uvedla to Sociální demokracie v tiskové zprávě.
»Vedle schodku státního rozpočtu je pro budoucnost země potřeba sledovat také hospodářský růst. Od něj se odvíjí jednak životní úroveň lidí, ale především se vytvářejí podmínky pro zdravější finance v dalších letech,« uvedl předseda Sociální demokracie Michal Šmarda. Pokud roste ekonomika, rostou příjmy a zisky, a tím se zvyšují i objemy vybraných daní, dodal.
Nejvíce narostou v porovnání s letoškem výdaje na obranu (o 39 miliard), s menším rozpočtem, oproti loňsku budou hospodařit rezorty vnitra, místního rozvoje, průmyslu a obchodu, dopravy, zemědělství, zdravotnictví nebo kultury. Ve školství sice bude více peněz než loni, ale i tak to nebude stačit na slibované navýšení platů učitelů. »Původně mělo jít na školství o více než 29 miliard korun méně než letos. Podobný návrh ale vůbec neměl spatřit světlo světa,« řekla místopředsedkyně SOCDEM Daniela Ostrá. »V kombinaci s vysokou inflací jde například v rezortu místního rozvoje, který přijde o třetinu svého rozpočtu, o velmi výrazný pokles, který se dramaticky podepíše na jeho činnosti,« dodal Šmarda. Podotýká, že tento rezort má přitom na starosti mimo jiné i řešení bytové problematiky a má se podílet na programech dostupného bydlení společně s ministerstvem sociálních věcí.
»Státní rozpočet tak, jak je postavený, omezí investice do ekonomiky i kvalitu veřejných služeb. A rozhodně neřeší problémy, se kterými se lidé potýkají. V současné situaci je potřeba podpořit růst a zastavit snižování životní úrovně lidí. Je třeba se zamyslet i nad tím, zda systém postavený na zdanění práce není už přežitý,« konstatoval Šmarda. Ten připomněl, že Sociální demokracie má vlastní řešení reformy daní, které by přineslo do rozpočtu ročně až 200 miliard korun, a který se zaměřuje na zdanění silných korporací, digitální ekonomiky, kapitálu a oligarchů.
Téměř všechny rezorty se budou muset smířit se snížením dotací. Ministerstvo práce a sociálních věcí například přijde o 70 milionů určených na obnovu materiálně technického vybavení v zařízeních sociální péče, ministerstvo místního rozvoje přijde o 200 milionů určených na dostupné bydlení a 800 milionů na podporu rozvoje regionů. Dotace se sníží i na výstavbu silnic a dálnic, a to v objemu téměř devíti miliard korun. Šest miliard korun musí oželet ministerstvo školství z peněz, které byly určeny na reformu regionálního školství. Ministerstvo průmyslu a obchodu přijde o 55 miliard, které měly převážně směřovat na podporu distribuční energetické sítě a na obnovitelné zdroje. »Jde o škrty, které jen odsunou náklady do budoucna. Bude je muset zaplatit příští generace,« shrnul Šmarda.
(pk)