Bankovní rada České národní banky na svém dnešním zasedání s úrokovými sazbami opět nehýbala. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na sedmi procentech, diskontní sazba na šesti procentech a lombardní sazba na osmi procentech. Pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni hlasovalo podle prohlášení, zveřejněném na webu centrální banky, všech sedm členů bankovní rady.
»Úrokové sazby ČNB se nachází na úrovni, která zpomaluje růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněz v ekonomice. Nicméně opačným směrem působí rychle rostoucí úvěrování státu,« uvádí se ve zdůvodněné dnešního rozhodnutí. To se podle prohlášení opírá o srpnovou makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování.
Úrokové sazby nicméně »budou v nadcházejících čtvrtletích na vyšší úrovni, než doporučuje prognóza banky«, vyplývá z vyjádření guvernéra ČNB Aleše Michla na tiskové konferenci po jednání rady. Prognóza přitom předpokládá snižování sazeb.
Spotřeba domácností o devět procent nižší než před covidem
Ekonomika se podle analýz centrální banky pohybuje pod svým potenciálem. Hrubý domácí produkt (HDP) ve druhém kvartále mezičtvrtletně vzrostl o 0,1 procenta, zatímco v předchozím čtvrtletí ekonomika stagnovala. Meziročně ve druhém kvartálu HDP klesl o 0,4 %. Spotřeba domácností po šesti čtvrtletích poklesu mírně vzrostla, ale nacházela se o devět procent níže ve srovnání s předcovidovou úrovní. Její dynamiku tlumí i nadále přísná měnová politika, vysoké ceny energií a potravin a negativní sentiment, konstatovala Bankovní rady ve svém prohlášení.
Růst mezd pod očekávanou úrovní
»Trh práce zůstává napjatý a nezaměstnanost nízká. Růst mezd, který ve druhém čtvrtletí dosáhl 7,7 %, byl ale téměř o jeden procentní bod nižší, než přepokládala prognóza,« uvádí se dále. V nadcházejících kvartálech by se měl růst mezd v reálném vyjádření dostat do kladných hodnot, což by mělo podpořit spotřebu domácností, očekává Bankovní rada.
Ekonomické ukazatele nevěstí nic dobrého
Pro třetí kvartál podle ní dostupné ukazatele z ekonomiky signalizují přibližnou stagnaci reálného HDP, zatímco letní prognóza očekávala jeho růst o 0,7 %. Průmyslová produkce v červenci klesla jak v meziměsíčním, tak již i v meziročním vyjádření (o 2,3 %). Nové zakázky v průmyslu a další předstihové ukazatele naznačují, že útlum v průmyslu bude pokračovat. Zahraniční poptávka zvolňuje, a to i vlivem přísné měnové politiky velkých centrálních bank a postupného odeznívání vládních opatření přijatých během energetické krize, shrnují bankéři důvody pro pesimistický výhled.
Spokojenost bankéřů s vývojem inflace…
Současně ale očekávají výraznější pokles inflace již v tomto měsíci. Připomínají ale, že proti tomu bude působit nárůst cen paliv v návaznosti na růst cen ropy a opětovné zvýšení spotřební daně na naftu na původní úroveň v posledních týdnech. »V říjnu pak očekáváme dočasný nárůst meziroční inflace kvůli nižší srovnávací základně z loňského roku způsobené zavedením úsporného tarifu na energie; nárůst meziroční inflace v závěru roku tak bude mít technické důvody a neohrožuje pokles inflace k cíli. V první polovině roku 2024 očekáváme inflaci poblíž dvouprocentního cíle,« nešetří optimismem centrální bankéři.
(ici)