Jak pomoci pacientům s popáleninovým traumatem zvládat bolest a úzkost při výměně obvazů na převazovně? Tím se zabývá tým odborníků od roku 2020. Jejich dosavadní výsledky ukazují, že by se k tomu dala úspěšně využít virtuální realita. Evropsky unikátní výzkum dokončí ještě letos. Jejich snažení s významným celospolečenským dosahem finančně podporuje Technologická agentura České republiky (TA ČR). Z programu ÉTA na něj vyčlenila téměř 10,8 milionu korun.
Na vývoji speciální aplikace pro virtuální realitu a metodice pro její využívání pracují společně specialisté z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (2. LF UK), z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a ze společnosti SPACE, s.r.o.
Projektový tým: zleva Daniel Doležal, Simona Kuglerová, Alena Javůrková, Zbyněk Pohořelský, Jaroslava Raudenská, Robert Zajíček, Lenka Habrová, Jan Šmahaj, Agáta Píbilová, Martin Zielina (25. října 2022) – chybí dva členové Jakub Doležel a Daniel Dostál.
»Vedle farmakologické terapie bolesti existuje i řada nefarmakologických možností, jako je například poslech hudby, hypnóza, relaxační techniky, sledování televize a podobně. Všechny jsou založené na odvedení pozornosti od pocitu bolesti,« uvedl Petr Konvalinka, předseda TA ČR. »Virtuální realita se zdá být nejslibnější z těchto možností. Kromě odvedení pozornosti od bolesti snižuje také úzkost a zvyšuje spolupráci pacienta,« dodal.
První studie na toto téma se uskutečnila v USA v roce 2000 na dvou dětských pacientech. Od té doby proběhlo mnoho dalších studií zabývajících se využíváním virtuální reality při snižování pocitu bolesti u popáleninových traumat po celém světě. »Všechny se shodují na tom, že největší efekt se dostavuje zejména u osob, které se dokáží nejvíce ponořit do virtuální reality (tzn. je u nich přítomná vyšší míra imerzivity) a dostavuje se u nich pocit, že jsou přítomní v příjemnějším prostředí než na převazovně. I když je bolest spontánní reakcí na bolestivý stimul, tak je tento proces stále kontrolovatelný. Lze ho tedy tak částečně kontrolovat prostřednictvím aplikací ve virtuální realitě,« vysvětlil Martin Zielina, hlavní řešitel za 2. LF UK.
Nejčastěji se k těmto účelům využívá aplikace SnowWorld od roku 2001, která je však z dnešního pohledu zastaralá, a proto nenavozuje žádoucí pocit prezence, který lze předpokládat u hardwaru a softwaru respektujícího současný technologický vývoj v této oblasti, tzn. vysoce imerzivní virtuální realita.
V Evropě až na pár výjimek, jako je například Německo nebo Nizozemí dosud nebyl zkoumán vliv virtuální reality při léčbě popálenin. Žádná z relevantních studií nezahrnuje kontrolní skupinu, ba ani nejsou zveřejněné informace o pilotním ověřování publikovaných designů. »Ačkoliv se opakovaně v těchto studiích vyskytuje hypotéza, že míra imerzivity má vliv na prožívání bolesti při jejím snižování prostřednictvím aplikace s virtuální realitou, tak tato hypotéza dosud nebyla experimentálně testována. A právě tím se v našem projektu zabýváme,« upozornil Martin Zielina.
Do výzkumu je zapojených šedesát pacientů. Působení virtuální reality na nich členové projektového týmu ověřují v různých fázích péče spojené s výměnou obvazů. U každého zapojeného pacienta probíhá pouze část převazu s virtuální helmou, a to vždy v jiné části na každém z alespoň dvou sezení. Pacienti v experimentální skupině mají ve virtuální helmě interaktivní prostředí, zatímco ti v kontrolní skupině mají pouze statické obrázky zasněžené krajiny. Nashromážděné informace od pacientů poté výzkumníci vyhodnotí včetně doporučení a komentářů pacientů směrem k doladění použití virtuální helmy. »Výsledky pilotního ověření potvrzují, že virtuální realita snižuje pociťovanou bolest u pacientů cca o 40 procent,« řekl Martin Zielina.
(mac)
FOTO – vrburns.eu