Ještěrka zední je naším nejvzácnějším plazem. Je kriticky ohroženým druhem plazů České republiky. Ještěrka zední se vyskytuje v západní, střední a jižní Evropě a její oblast rozšíření zasahuje až do západní Asie. Ve střední Evropě žije především na Slovensku a v Maďarsku, v ČR je k zastižení pouze na dvou lokalitách, a to ve Štramberském krasu (350–500 m n. m.) v obci Štramberk. Jde o stabilní populaci asi 150 jedinců v bývalém vápencovém lomu. Ještěrka zední se živí hmyzem všeho druhu, pavouky, žížalami či housenkami. Sama má celou řadu nepřátel, mimo jiné i některé druhy plazy se živících užovek.
Její zbarvení je značně rozmanité, ale převládá hnědá barva s výrazným síťováním, samci mají nápadněji zbarvené a sytější břicho, většinou s černými skvrnami. Dorůstá okolo 20 cm.
Ještěrka zední obývá slunné, ale zároveň vlhčí okraje listnatých lesů, skalnaté svahy kopců, zarostlé skalky a hromady kamenů, náspy silnic a železnic, ale i přehradní hráze. Lze ji zastihnout i na chemicky neošetřovaných vinicích, zříceninách hradů a polorozbořených zídkách, kde se ráda vyhřívá.
Patrně jde o naši nejmrštnější ještěrku. Nejenže dokáže lézt téměř po kolmých stěnách, ale díky poměrně dlouhým nohám dokonce i výborně skákat. Zimuje jen krátce a dokonce je zdokumentováno, že v příznivějším klimatu na jihu Evropy nemusí hibernovat (přespávat zimu) vůbec.
Samečkové jsou silně teritoriální a na jaře mezi sebou svádějí drsné boje, při kterých ztrácejí ostražitost a nechají se snadno polapit. Páří se v květnu. V červenci samičky snášejí do jamek v zemi 3–9 vajíček, z nichž se po několika týdnech inkubace líhnou mláďata.
Zatím co v České republice je ještěrka zední opravdu vzácná, a i na uvedené lokalitě, ji zastihnout je velmi těžké, na Slovensku v nejteplejších oblastech ji lze běžně potkat. Ale je opravdu velmi mrštná a honit ji s fotoaparátem v ruce není žádná legrace.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora