Po těchhle stromech byste pravědodobně nevyšphali až na samý vrchol. Jejich rozměry jsou úctyhodné. Patří mezi sedm rekordních druhů, či konkrétních »jedinců«. A stojíme si za tím, že dnešní pouť do rekordních čísel vám zkrátka a dobře vyrazí dech.
Sekvoj vždyzelená
V názvu má tato sekvoj »vždyzelená«, což napovídá, že patří mezi stálezelené jehličnany. Roste do výšek okolo 100 metrů a dosahuje stáří přes 2000 let. Nejvyšším zdokumentovaným stromem modré planety je Hyperion měřící 115,5 metrů. Roste v pohoří Sierra Nevada v Národním parku Sequoia v Kalifornii, ostatně jako všechny sekvoje vžyzelené (mluvíme-li o výskytu ve volné přírodě). Snad ještě dodejme, že průměr kmene může dosáhnout až 6,5 metru.
Sekvojovec obrovský
Ačkoli za nejvyšší stromy, co se týče jednotlivých druhů, jsou považovány výše zmíněné sekvoje vždyzelené, pokud chceme vybrat jednoho jediného, top velikána, musíme se podívat mezi sekvojovce obrovské. Oficiálně se uvádí, že největším stromem světa z hlediska objemu dřeva je General Sherman z NP Sequoia východně od města Visalia. Kmen tohoto stromu má v průměru 11,1 m (u země), je vysoký 83,8 metru a jeho odhadovaná hmotnost činí 2500 tun.
Douglaska tisolistá
Pokud bychom nevěřili dřevorubeckým tradicím z předminulého století, pak by douglaska tisolistá v tomto našem pomyslném žebříčku brala bronz. Stromy, které mají domovské prostředí na západním pobřeží Severní Ameriky, ale s oblibou se vysazují například i na Novém Zélandu, dosahují v krajním případě až stometrových výšek, ačkoli běžně se uvádí »jen« 80 m. A pokud tuto okrasnou dřevinu najdete u nás v některém z městských parků, pak bude mít vesměs poloviční rozměry.
Jedle obrovská
S douglaskou tisolistou by mohla s poměrně značným úspěchem soutěžit i jedle obrovská. Pochází ze severozápadní části Severní Ameriky a v Evropě se pěstuje od roku 1831 v parcích. Jako produktivní, rychle rostoucí dřevina se zde zavádí i do lesnictví – míněna je samozřejmě i Česká republika. Jedle obrovské přerůstají i sedmdesátimetrovou hranici, v krajním případě mohou dosáhnou i oné »magické« stovky. To v našich luzích a hájích nehrozí, ovšem i tak je čtyřmetrový obvod kmenů tuzemských památných stromů něčím úctyhodným.
Smrk sitka
Tento nejvyšší smrk světa, který si v dnešní době oblíbili výrobci hudebních nástrojů, dosahuje běžně rozměrů okolo šedesáti až sedmdesáti metrů do výšky. Jsou ale známé i devadesátimetrové exempláře. Nazývá se po stejnojmenném městě v Aljašce, kde je hodně rozšířený a bývá považován za nejdůležitější dřevinu. Ale pozor – v tamějších nehostinných místech dokáže za 100 let narůst jen do třiceti metrů, což ostře kontrastuje s teplými krajinami a rekordními rozměry.
Jedlovec západoamerický
Tento příbuzný klasické jedle se latinsky nazývá tsuga heterophylla. Průměrná velikost je udávána s číslem začínajícím sedmičkou – ano, hádáte správně, je to 70 metrů – ovšem je tu i jeden rekordman. A asi vás nepřekvapí, že ho najdete v sekvojovém parku v Kalifornii. Vyrostl do osmdesátimetrové výšky a není to zrovna mladík k pohledání – jeho stáří se odhaduje na 1200 let. Inu, roste, roste a roste…
Eucalyptus obliqua
O tomto latinském jménu by zřejmě legendární komik Vlasta Burian prohlásil, že za prvé neví, co to je, a za druhé ho to uráží. Ve skutečnosti jde nejen o významnou průmyslovou dřevinu v jižní části Austrálie, kde představuje důležitý materiál pro stavebnictví a papírnictví. A mimochodem – eukalyptus znamená blahovičník. Většina těchto stromů potřebuje ke svému překotnému růstu značný přísun vody. Pak se tyčí do padesátimetrových výšek, i když botanici uvádějí i devadesátimetrová čísla. Proč jsme ovšem zmínili onu vodu? Protože na suchých stanovištích se eukalyptus obliqua mění v průměrné stromečky – doslova by se dalo říci, nízké křoviny…
(mac)
FOTO – wikipedia.org/CC BY 2.0/Brian Gratwicke, wikipedia.org/CC BY-SA 3.0/Thomas Dreger, wikipedia.org/CC BY-SA 3.0, wikipedia.org/CC BY-SA 4.0/Graaf van Vlaanderen, wikipedia.org/CC BY 2.5 au, wikimedia.org/General Sherman Tree
Diskuze je uzavřena.