Když slyším výraz »petice«, cítím mrazení. Zvláště v dnešní pomatené době. Zvláště je-li ona petice adresována Vládě ČR a zvláště od zemědělcům, kteří traktoristovu kumpanii varují před potravinovou chudobou. Házíte perly sviním. Na proslovy a popsané papíry už není čas. Tahle sestava dobrovolných vlastizrádců porozumí jedinému – řeči šesti a více hrotových vidlí.
Vy byste snad marnili čas, jdouce za vrahem s podepsanými archy, aby oživil svoji oběť a uzdravil ji? Pokud toto vnímáte jako hloupost, dopouštíte se té samé, atakujíce týmiž parafovanými archy »zbor poverencov« Spojených států amerických. (Ustavičně hledám pro tu hanebnou tlupu nové a nové výrazy, aby neurážely ale vystihovaly… – tentokrát mě inspirovala slovenština. Vďaka, pán Štúr.).
Obsah zmiňované petice bych sice bez váhání podepsal také, ale relevantní kroky od jejího adresáta nečekejte. Zbavte se co nejdříve naivity, resp. planých očekávání. Nepřicházejí po léta (ty kroky), kdy zemědělství od polistopadových vlád inkasovalo jednu facku za druhou, nepřijdou ani teď, kdy vlastně ani už není co napracovat. Jukněte tvrdé realitě do očí. Zemědělství, byvši zasaženo úmyslně založeným požárem nebývalého rozsahu, lehlo popelem. Do mrtě. Chceme-li ho zpět, musíme postavit nové. Od základů. Z gruntu. S vizí do budoucna a jasnou koncepcí pro nejbližší roky. Jinak umřeme hlady. To není metafora.
Nepochopíme-li snad pořád ještě zavčasu, čeká nás osud Ukrajiny. Tu Západ také nejdříve navnadil, že jí všechno dodá a ve všem pomůže, až ji nakonec odkopne (vlastně už viditelně odkopává) jako totálně vycucanou, tudíž nepotřebnou.
Starověký řecký filozof Xenofón pravil, že: »Zemědělství je matkou všech ostatních povolání.« Tak, do háje, vy, všechna ta povolání, začněte už konečně tu svoji matku pořádně bránit. Popsaným papírem to ale vážně nepůjde. Jen marníte čas a oddáváte se iluzím!
Pavel Votruba