Nemyslím to s nimi zle. Chci jim oběma pomoct dřív, než těmto paním fakt někdo ublíží. Onen pomyslný vrt pro další novou ukrajinskou studnu zřejmě pořád nenarazil na dostatečně výživný pramen, a tak se hloubí a hloubí a »hloubš« a »hloubš«. Nyní se do hlubin povrchu zemského znovu a opět náramně zavrtala šéfka B-týmu Kongresu Spojených států.
Ernest Hemingway po sobě kromě jiných zanechal i tato slova: »Inteligentní člověk je nucen občas se opít, aby mohl trávit čas se svými blázny.« Za Einsteina se rozhodně nepovažuji, ale na druhou stranu bych v téhle prazvláštní době musel »bejt vožralej« od nevidím do nevidím, abych ty blázny kolem dokázal toliko vstřebat, toliko vzít na vědomí jejich nadbytečnou, jalovou existenci. Notabene zabývat se výplody jejich šílených mozků.
Třeba když ústavní činitelka, majíc pod dohledem sbor zákonodárců (sic!), na veřejnosti, v televizi, live a ve střízlivém stavu, čili při plném vědomí (vážně), řekne na margo dalších zdrojů pro Banderovce (pardon – pro státní rozpočet), že: »V našich podmínkách by za úvahu mohlo stát oslavit Svátek práce příznačně právě prací. Je-li nějaký ze svátků přežitý, tak je to podle mě právě tento.« Přesně takhle se nechala slyšet v nedělním vysílání CNN Prima News.
Já bych přede dveřmi televizního studia očekával zřízence z Bohnic. Marně. To bychom museli pobývat v normálním prostředí. Namísto toho se nyní společnost začne tímto jejím paranoidním návrhem vážně zabývat. Vážněji o to, že v jejich pomateném vnímání se jedná o komunistický svátek (samozřejmě to je pitomost, ale tohle plemeno neduživých hřebic, odchované bůhví kde, není léčitelné), tak ho zrušíme, aby bylo na zabíjení a na fet. Tím, že lidé půjdou 1. května normálně do práce. Jásavě podpořit nadmíru učenlivé studenty ukrajinských SS. Těch, kteří v Osvětimi mučili profesora Kolmana (zde).
Říká se, že i facka je způsob komunikace. Jo, souhlas, ale to bych pak od slunka do slunka nedělal nic jiného, než chlastal a fackoval. Za to mně žádná neduživá hřebice nestojí. Ani ta od Pirátů – dokonce europoslankyně. Jakási Markéta Gregorová. Ta zase blouzní o legalizaci konopí. No jo, vážně. Že legalizace konopí spasí státní rozpočet, že naplní státní kasu a ve finále rozseká Putina a Rusko na cucky. O tom Rusku to sice neřekla, to jsem si já vyčetl mezi řádky. Číst umím, i mezi…, nebojte.
A ještě něco, něco hodně důležitého. Kdyby se snad ve veřejném mínění mihnul dojem, že mé psaní se oněmi hřebicemi sune do urážlivého módu, vězte, že nikoli. Uražen a urážen jsem já. Nepřetržitě. Těmi hřebicemi. Nikdo, ani ony, ze mě nebude dělat idiota, snažíc se mně nabulíkovat, že zrušením Svátku práce a legalizací konopí vykročíme vstříc šťastným zítřkům. Chcete-li s plnou kasou plnou parou vpřed. Jak by to oglosoval kapitán Ořech z Černých baronů… To, ku*va, ani omylem.
Chcete-li rušit, zrušte si ten váš 17. listopad – myslím ten z roku 1989. Tuhle ohavnost si každoročně připomínat státním svátkem, to je jak velebit žháře, co mně v zimě podpálil dům – a sice za to, že jsem se mohl aspoň chvíli ohřát a v kotlíku nad ohněm z obývacího pokoje si uvařit vodu na kafe.
Nám ten dům pálí už přes třicet let. Někteří se chvilku slušně ohřáli, někteří hodně slušně, mnozí se více než slušně hřejí doteď, ale ta střecha nad hlavou dohořívá nám všem, bez rozdílu politického a náboženského vyznání a majetkových poměrů.
A ony dvě hřebice, ty jsou už jen posledními doutnajícími uhlíky v tom spáleništi. Ještě si párkrát škytnou, až zhasnou definitivně. Anebo je někdo dřív uhasí, než zhasnou samy. I to je možnost. Třeba s tou sítí…
Jan Čech
Diskuze je uzavřena.