Vědec Tomáš Čižmár z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd (AV) získal prestižní grant financovaný Evropskou výzkumnou radou (ERC). Jeho cílem je vytvořit kompletní technologickou platformu pro zkoumání dopadu hluboké mozkové mrtvice na živých zvířecích modelech. Druhým českým držitelem tohoto grantu je Milan Vrábel z pražského Ústavu organické chemie a biochemie AV. Bude dále pracovat na metodě, která by mohla pomoci v léčbě rakoviny. Jména vědců včera výzkumná rada oznámila mezi 55 novými držiteli grantu ERC Proof of Concept, z nichž každý by měl získat 150 000 eur (zhruba 3,7 milionu korun).
Projekt nazvaný StrokeGATE navazuje na dřívější výzkum Čižmáře a jeho kolegů. V projektu LIFEGATE vědci zdokonalovali speciální holografický endoskop. Nyní jej dále upraví tak, aby u zvířete umožnil vyvolat řízenou mrtvici a sledovat změnu v uskupení neuronů a zánik signalizační aktivity.
Světová zdravotnická organizace uvádí, že mrtvice patří k nejčastějším příčinám úmrtí a přibližně 50 procent přeživších si nese následky. »Náš výzkum by měl příslušné vědecké komunitě představit nástroj, s jehož pomocí bude možné mnohá tajemství těchto závažných onemocnění poodhalit a pomoci jak v jejich léčbě, tak i v prevenci,« uvedl Čižmár.
Na výzkumu bude pracovat také Petra Ondráčková. »Mým úkolem je připravit živé modely zvířat, v našem případě myší, tak, aby u pozorování nevznikly neočekávané situace, které by výsledky měření ovlivnily, a zároveň aby byla dodržena všechna pravidla po stránce humánní,« popsala Ondráčková.
Vrábelovi a jeho kolegům grant umožní další práci na jimi vyvinuté metodě, která by mohla pomoci v léčbě virových onemocnění i v protirakovinné imunoterapii.
Projekt podle AV vychází z výzkumu, v němž se tým naučil barevně označovat buněčné struktury a biologicky aktivní látky a sledovat v přímém přenosu působení léku proti rakovině v živých buňkách. »Pak jsme zjistili, že můžeme dělat mnohem více – třeba umístit na ně molekulu, která by dokázala např. imunitní buňku rychle nasměrovat přímo k nádorové buňce, aby ji mohla zlikvidovat,« uvedl Milan Vrábel. V imunoterapii se podle expertů již používá podobná metoda, která využívá upravené buňky imunitního systému pro efektivnější likvidaci nádorových buněk. Postup je ale velmi drahý a komplikovaný, neboť se zakládá na genetické úpravě T-lymfocytů odebraných z těla pacienta, pro něhož je léčba určena. Nová metoda z Česka ale umožňuje rychlou úpravu potřebných buněk pomocí jednoduchých chemických reakcí z připravených ingrediencí. Mohli by je také využít jiní pacienti než ti, kterým byly odebrány.
Díky grantu teď může tým začít porovnávat svůj postup s již užívanou metodou a ověřit její skutečný přínos. »Pokud studie dopadne dobře, mohla by se naše metoda dostat do praxe během několika let,« uzavřel Vrábel.
(mac, čtk)