Archeologové nalezli četné objevy z několika etap pravěku. Možná i keltské pohřebiště

Archeologové u Hořenic na Náchodsku v trase budoucího obchvatu Jaroměře objevili četné stopy osídlení ze tří etap zemědělského pravěku. Intenzivní pravěké osídlení souvisí s dávnou obchodní trasou mezi východními Čechami a Polskem, míní archeologové, kteří dnes u Hořenic nálezy představili novinářům. Nechyběly bronzové šperky, kamenné nástroje nebo střepy hliněných nádob.

Pokud se potvrdí tamní objev keltského hrobu, půjde o jedno z nejseverněji položených pohřebišť z tohoto období v ČR, řekla archeoložka Univerzity Hradec Králové (UHK) Sylva Tichá Bambasová. Výzkum provádí UHK ve spolupráci s náchodským muzeem a společností Eurovia.

Archeologové při aktuálním výzkumu u Hořenic objevili devět pozůstatků po sídelních objektech, které mohly sloužit k bydlení nebo k výrobě.

»Máme tu na 90 procent také jeden keltský hrob z doby laténské, nasvědčuje tomu hrobová výbava, ze které prochází nákrčník, tři bronzové náramky, bronzová spona a prsten. V této lokalitě jde o velmi cenný nález. Kosti se kvůli agresivnímu půdnímu složení nedochovaly,« vysvětlila Tichá Bambasová.

Upozornila na související objev v trase obchvatu u nedalekých Čáslavek. Tam archeologové loni našli zbytky pece z doby laténské, tedy také z období Keltů. Podle ní jde o konstrukční řešení, které není pro laténské hrnčířské pece na sever od Dunaje typické. »Pec patří mezi nejvzácnější nálezy, které jsme odkryli při výzkumu v trase budoucího obchvatu Jaroměře,« upřesnila archeoložka.

Archeologové nyní pracují u Hořenic na ploše, která je archeologicky jednou z nejbohatších lokalit v trase obchvatu. »Jde o první labskou terasu, měli tu ideální podmínky k osídlení po celou dobu pravěku,« řekl archeolog z UHK Ladislav Rytíř.

Šest tisíc let staré sídliště objevené u Hořenic patří do mikroregionu, který archeologové považují za významnou sídelní komoru mladší doby kamenné v kraji. Dřívější objevy u Hořenic pocházejí z pokračující stavby D11, která vede nedaleko výzkumu.

Při aktuálním výzkumu archeologové u Hořenic objevili tři půdorysy dlouhých sloupových domů včetně pozůstatků hospodářských objektů z neolitu, období kultury s lineární keramikou datované do doby 5000 až 5500 před naším letopočtem. Mají také doklady importů kamenné suroviny z dnešního Polska, pravděpodobně se tady i zpracovávala, míní archeologové.

Mladší zachycené osídlení u Hořenic je ze starší doby železné, tedy z doby halštatské a také z doby laténské.

Současný výzkum je posledním na trase budoucího obchvatu Jaroměře. Obchvat bude mít délku 6,5 kilometru a povede od Hořenic, kde se napojí na dálnici D11, kolem Dolan k Velkému Třebešovu. Archeologové zahájili výzkum na jaře loňského roku a po etapách pokračuje dodnes. Většinu trasy obchvatu tak již prozkoumali. Na území jednotlivých obcí, kterými obchvat povede, učinili archeologové řadu objevů. Například na území Čáslavek, stejně jako u Hořenic zachytili tzv. polykulturní archeologickou lokalitu.

Výstavba silničního obchvatu Jaroměře zhruba za 800 milionů korun by podle dnešního vyjádření zástupců Ředitelství silnic a dálnic mohla začít v červnu.

(čtk)