Sněhová pokrývka na vyšších místech Alp v současnosti leží o měsíc méně, než je dlouhodobý průměr za posledních 600 let. Zjistili to italští vědci, kteří své závěry publikovali v časopisu Nature Climate Change. K výzkumu použili analýzu vzorků jalovce obecného rostoucího ve vysokých polohách (2000 až 2500 metrů nad mořem).
»Objevili jsme, že velice rozšířená rostlina, jalovec obecný, se táhne v blízkosti půdy, když roste ve vysokých polohách, a je tudíž schopen zaznamenat ve svých letokruzích trvání sněhové pokrývky,« uvedl jeden z autorů studie a vědec na univerzitě v Padově Marco Carrer.
Díky této vlastnosti byli vědci schopni sestavit model, který na základě odebraných vzorků zrekonstruoval trvání sněhové pokrývky až 600 let nazpět, kdy neexistují jiné spolehlivé záznamy. »To nám umožnilo zjistit, že to, co zažíváme v posledních letech, je něco, co se v posledních šesti stoletích nestalo,« uvedl další autor výzkumu Michele Brunetti z ústavu pro výzkum atmosféry a klimatu (Isac) v Boloni.
Na základě analýzy vzorků jalovce obecného vědci dospěli k názoru, že za posledních 600 let sněhová pokrývka ve vysokých polohách v Alpách trvala v průměru 251 dnů. Výkyvy mezi jednotlivými roky mohou být však značné. V některých letech sníh pokrýval půdu téměř celý rok, v některých pak méně než 200 dní. Průměr za poslední dvě dekády však činí 215 dní, což je o 36 dní méně než dlouhodobý údaj.
Vědci poukazují na to, že Alpy a jejich sněhová pokrývka jsou jedním z nejvýznamnější zásob sladké vody v Evropě a napájí významné řeky jako Rýn, Dunaj, Rhôna či Pád. Změny klimatu podle vědců ohrožují životní prostředí v Alpách a zřejmě povedou k »dramatickým změnám« v horách i nížinách.
(čtk)