Kdo by neznal: »Pracuju pro temné síly, maskují mě černé kníry. Whisky mi v krku šplouchá, jsem slizkej jako ropucha. Já jsem agent Sí Aj Ej, jsem nebezpečnej a jsem zlej…« nebo: »Kdo jde pořád na východ, voctne se na západě, kdo jde pořád na západ, přijde na východ. Protože kulatá, Země je kulatá…« Tyto písničky dnes rádia nehrají, v televizi ho neuvidíte, ale na to Pepa Nos kašle. Nesnáší šoubyznysové mafie, protože podle něj manipulují s účinkujícími a s veřejností. Nesnáší lidskou blbost a na tom je také postavena část jeho tvorby. Nejen o tom je rozhovor pro iportaL24.cz. »Miluji co největší jednoduchost a stručnost,« řekl na úvod, proto jsou některé odpovědi kratší, než předem připravované otázky.
Musím přiznat, že jsem vaše jméno a písničky zaznamenal až v roce 1990 (asi kvůli svému věku…), ale vím, že zpíváte minimálně od roku 1974. Jak jste se dostal k muzice?
Už jako dítě jsem zpíval. Táta i máma byli dobří zpěváci, valašský děda byl harmonikář, zpěvák, skladatel a textař. Já to mám po nich.
Uměl jste hrát dříve na kytaru nebo na foukací harmoniku?
Dříve byla kytara, pak klávesy a ústní harmonika.
V úvodu jsem zmínil vaše dvě asi nejznámější písničky, ale osobně považuji za nejzdařilejší album Rok 2000 a zejména pro vás hudebně trochu netradiční píseň Profíci vlastního prospěchu. Kterou máte nejraději vy?
Všechny mé písně (podobné množství jako u Beatles) jsou mé děti. Jen se stává, že některé hraju míň, jiné častěji.
Jak vlastně vznikají vaše písně? Nejdřív hudba a pak text – nebo obráceně? Když vás třeba něco naštve, popudí, máte tak téma, o kterém je třeba zpívat?
Někdy mám dříve text, jindy hudbu, někdy skládám obě dvě složky současně. Daří se mi nacházet melodii v jakémkoli slově, větě, odstavci, článku. Nebyl by pro mě ani problém zhudebnit celou knihu (pokud by mě, pravda, zaujala).
Na zmiňovaném albu jsou jako bonus dvě písničky od vaší dcery Lucie. Evidentně podědila hudební geny, jaký je to pocit?
Má dcera Lucie si už jako dítě stahovala písně z rádia a to se týká i schopnosti odposlouchávat akordy! Její písně jsou skvělé.
Viděl jsem vás oba na jednom téměř tajném koncertě a trochu vám (jako otec dcery) záviděl ten pohled, s jakým vás dcera při vystoupení sledovala. Tím se dostáváme k současné politice – bylo to totiž den před demonstrací na Václavském náměstí. Těch se pravidelně účastníte, tu na Letenské pláni jste písní Škůdci země české zahájil. Ptát se vás, zda se vám líbí současná vláda, je asi zbytečné…
Žádná otázka není zbytečná. Současná vláda je horší, než byla protektorátní vláda za Adolfa Hitlera. Prezident Hácha se snažil se svým kabinetem aspoň trochu v rámci velmi omezených možností lidem pomáhat.
Tušil jste někdy od roku 1990, že se může znovu stát, že nespokojení občané zaplní Václavské náměstí?
Po násilném a nezákonném roztržení Československa 1. ledna 1993 začala likvidace obyvatelstva na Slovensku, na Moravě, v Čechách a ve Slezsku. A to nikoli obrazně, ale přímo vyvražďováním (viz např. neschválené experimentální »vakcíny«).
Vzhledem k tomu, že jste kandidoval za SPD, si dovolím předpokládat, že v nadcházejících prezidentských volbách asi budete volit Jaroslava Baštu, nebo se pletu?
V materiálu, který lidem doporučuje volit Jaroslava Baštu na post prezidenta České republiky, je mé doporučení zařazeno dokonce na závěr všech předchozích videí.
Jak hodnotíte končící volební období Miloše Zemana?
Nemám potřebu hodnotit Miloše Zemana, ať to udělají jiní.
Po gymnáziu v Jeseníku jste studoval na jazykové škole v Ostravě a pak angličtinu a francouzštinu na univerzitě v Praze. K tomu jste se dostal jak?
Bylo to složitější. Po gymplu jsem dělal talentové zkoušky na JAMU v Brně, obor herectví. Po zkoušce mi řekli, že mi dají časem vědět. Považoval jsem to za víceméně automatické »ano«. Po dost dlouhé době poslali dopis s »ne«.
Rychle jsem si hledal jakékoli studium a nakonec to byl Liberec a Vysoká škola textilní a strojní – kvůli možnosti lyžovat na Ještědu! Tam mě považovali za dobrého matematika a fyzika. Já jsem ale začal vymetat lokály s kytarou a mými písněmi a nakonec jsem skončil jako dělník v libereckém Plastimatu.
Pak teprve přišla jazykovka a jazyková univerzita v Praze, dělal jsem tam také talentové zkoušky, a protože mám vlohy na učení jazyků, vzali mě. Angličtinu jsem studoval už na základce, maturoval z ní a franštinu jsem začal na jazykovce a pak ve Francii, kde jsem byl pouze s Francouzi.
Proč právě tyto dva jazyky?
Poněvadž jsem byl frankofil a anglofil. Taky mi šla dobře ruština a polsky jsem se naučil jako můj první jazyk coby samouk.
Studium jazyků jste využil v roce 1982, když jste začal francouzštinu a angličtinu učit. Jaké to je vyměnit role žáka a učitele?
Táta byl kantor, češtinář a tělocvikář. Máma byla vychovatelka. Byl jsem jablko zakutálené opodál.
A jak jste se dostal k józe? Čím vás zaujala tak, že ji sám učíte?
První savikalpa samadhi (dočasné splynutí s absolutnem) jsem měl ve dvou letech. Dodnes si na to přesně pamatuji. Takže tam už byla jasná předurčenost nejen k provozování jógy, ale i k vyučování.
Učíte jógu, byl jste v Indii, jak vás to ovlivnilo?
Jsem, který jsem.
A když už jsme u Asie – co si myslíte o Číně? Je tu správně vykreslována jako totalitní země, která porušuje lidská práva, a to i například vůči Tchaj-wanu?
Totality ve světě pečlivě sleduji: čínskou, americkou, bruselskou, islámskou, totalitu ukrajinských nacistů, severokorejskou, australskou, kanadskou, anglickou. Nejlépe ale znám tu českou, dokonce jsem za to dostal vyznamenání osobně od ministryně obrany (Karly Šlechtové 20. června 2018 – pozn. autora). Mediální vykreslování čehokoli má na tzv. západě momentálně nulovou hodnotu.
Zpět k muzice. Měl jste nějaký idol, někoho, kdo vás ovlivnil?
Nechal jsem se ovlivnit všemi nejlepšími! Nyní zase na oplátku inspiruji já.
Čekal jsem, že zazní jméno Karla Kryla, na jehož počest, jako pokračování jeho etického, uměleckého a morálního odkazu, jste inicioval festival KRYLONOCE, jehož první ročník se konal 7. července 2000 v přírodním areálu Na Skalkách v Novém Jičíně. Jak to bylo dál?
Při našem společném hraní v Kyjově v létě 1993 mi Karel řekl: »Vem to za mě. Odcházím na druhou stranu.« No a to jsem mu splnil.
KRYLONOCE nebyl jediný festival, na kterém se podílíte. Jsou tu i kutnohorské Létavítání a Nosova Koliba. Co vás vedlo k jejich pořádání?
Dokonce jsem dělal i dvě Lucerny. Zkoušel jsem své producentské, dramaturgické, pořadatelské možnosti a schopnosti.
Při zmínce těch dvou festivalů jsem vlastně připomněl i dvě místa, která jsou pro váš život důležitá. Bydlíte v Kutné Hoře a chalupu máte na Moravě ve Vlčkové. Ale pocházíte z Vidnavy. Jak vás osud zavál na tato místa a kde to máte nejraději?
Je to opět složité. Narodil jsem se v Šumperku, máma byla Valaška, táta z Brněnských Ivanovic (u dálnice je odpočívadlo Brněnské Ivanovice, dnes jsem jel kolem).
Píšu právě v mém domě, který jsem si postavil od základů. Celkem 100 tun kamenů do základů mi prošlo rukama, nejdříve jsem šutry doloval v lese, pak je nakládal na valník, vykládal, nakládal na kolečko a následně z nich dělal vrstvené základy zpevněné betonem, který jsem míchal v kolečku – bez míchačky!
Zatím jsem se nesetkal s kolegou nebo s kolegyní, kteří by si postavili dům také vlastníma muzikantskýma rukama.
Zbyšek Kupský
FOTO – pepanos.cz, archiv autora
„Raketa“ je bomba!