Vědci z Centra polymerních systémů (CPS) zlínské Univerzity Tomáše Bati se věnují vývoji nanotechnologií, pracují na výzkumu nových pigmentů do antikorozních nátěrových systémů. Ty by měly ochránit například kovové konstrukce nebo také železniční, silniční i stavební prvky, řekla mluvčí univerzity Petra Svěráková.
»Vyvíjíme novou generaci nátěrových hmot, která umožní aplikovat menší tloušťku povlaku. Právě to vede k menší spotřebě materiálů, jednoduššímu použití a delší životnosti ochrany. Výsledný produkt je potom cenově konkurenceschopnější a současně i šetrnější k životnímu prostředí,« uvedl Ivo Kuřitka, garant výzkumné skupiny Nanomateriály a pokročilé technologie z CPS.
Vědci na projektu spolupracují s firmou Rokospol, která má výzkumné, výrobní a logistické centrum na Zlínsku. »Těší nás, že děláme věci, o kterých si nejenom my na univerzitě myslíme, že mají nějaký význam, ale že se potkáváme se skutečnou poptávkou z průmyslové praxe a potřebou trhu,« řekl Kuřitka.
V reakci na rostoucí ceny energií a hledání úspor začíná i vývoj nátěrových systémů pro fasády a střechy, aby odrážely teplo při zachování požadované barevnosti. V létě se některé interiéry přehřívají a je třeba klimatizace. »Oproti stínicím stavebním prvkům, jako jsou vnější slunolamy vyžadující montáž, přináší toto řešení mimořádně snadný způsob aplikace, kterým lze pokrýt celý povrch fasády. Tento nátěrový systém bude nejen účinnější, ale také mnohem ekonomičtější. Na druhou stranu, obě řešení je také možné kombinovat pro docílení ještě silnějšího účinku,« uvedl ředitel vývoje ve společnosti Rokospol Dušan Navrátil.
Výzkumná a vývojová fáze projektů je podle vědců poměrně rychlá, hodně času zabere následné testování a ověřování vlastností produktů. Ze všech společných nápadů je nejblíže k realizaci projekt zaměřený na antikorozní nátěry, který bude dokončen příští rok v květnu. »Samotné uvedení nové generace nátěrových hmot na trh lze tedy očekávat zhruba v horizontu dvou až tří let,« upřesnila Svěráková.
»Spolupráce s místními firmami si opravdu vážíme. Pokud chceme, aby se v kraji vyráběly produkty s vysokou přidanou hodnotou a vznikala dobrá pracovní místa, je nutný efektivní transfer know-how a současně co nejlepší příprava absolventů univerzity na přechod do pozic v průmyslových podnicích,« dodal Kuřitka.
(mac, čtk)