Zateplování domů je v současné době jedním ze způsobů, jak mohou lidé reagovat na zvyšující se ceny energií. Standardně se vnější fasáda zatepluje pomocí polystyrenu či minerálních vat, avšak na trhu existuje ještě jedna technologie, která dokáže dům vhodně izolovat. Jde o reflexně izolační nátěry, a jak již název napovídá, tyto nátěry pracují na principu sálavého tepla tak, že jej dokážou díky nanočásticové struktuře odrazit do požadovaného směru.
Ačkoliv na zateplení nemovitosti Česká republika vypisuje pravidelně dotační programy a lidé tak mohou čerpat finance ze zdrojů Evropské unie, je třeba si uvědomit, že náklady na takovou akci jsou poměrně vysoké, a ne vždy dotace dokáže pokrýt celou částku. Jde totiž víceméně o několikaměsíční stavební projekt, který se skládá z nejen poměrně složitého technologického postupu, rozličných materiálů i stovek hodin lidské práce, ale také z velkého množství odpadu a hluku. Oproti tomu zateplení pomocí reflexně izolačního nátěru vyžaduje pouze pořízení vlastního materiálu, který lze jednoduše aplikovat například štětcem, válečkem či airless metodou za velmi krátký čas a s daleko úspornějším projektem. »Ačkoliv se mohou zdát tyto nátěry na první pohled dražší variantou zateplení, protože jedno balení materiálu se cenově pohybuje v řádu tisíců korun, tak po započítání všech vícenákladů spojených s klasickým způsobem zateplení vyjde použití nátěru výrazně levněji a je efektivní, protože neprohřívá stavební konstrukci, a tedy neuniká teplo z domu pryč,« říká Peter Vavrda, majitel společnosti AlphaCzech, která tyto nanomateriály vyvíjí.
Izoluje a brání vzniku plísní
Reflexně izolační nátěry jsou hmoty, složené ze dvou částí, přičemž funkční složku, tedy plnivo, obstarávají desítky milionů dutých skleněných kuliček o velikosti 5–75 μm. A právě tyto mikrosféry dokážou odrazit více než 93,5 % tepelného záření. Jako izolace tedy pracují tak, že tepelné záření, ať už je zdrojem tepla Slunce či radiátor, přes vrstvu nátěru neprostoupí a odrazí se zpět do prostoru. Pokud se tedy nátěr aplikuje na fasádu domu, odrazí dopadající sluneční záření, teplo neprostoupí do stavební konstrukce a tím se zabrání přehřívání objektu. V případě zateplení interiéru zase nátěr v zimním období odrazí teplo, které by jinak unikalo konstrukcí pryč, zpět do místnosti. »Teplota uvnitř tak vzroste až o 5–6˚C, což znamená, že lidé budou moci snížit intenzitu vytápění a tím dokážou ušetřit klidně čtvrtinu nákladů na energie,« pokračuje Vavrda s tím, že nejlepší variantou je aplikace vnější i vnitřní. »Avšak je třeba myslet na to, že nátěr opravdu izoluje. Ve vícepodlažním domě je tedy vhodné natřít obvodové zdi po celé ploše a pak až poslední strop. Pokud by se barvou ošetřil například strop v přízemí, v prvním patře bude daleko chladněji, protože teplo skrze strop nebude moci stoupat do dalších pater.«
Velkou výhodou reflexně izolačních nátěrů je ale fakt, že se dají s konvenčními metodami zateplení kombinovat. Znamená to, že pokud má již dům klasicky zateplenou fasádu, lze barvou, do níž je možné přidat běžné tónovací pasty, ošetřit interiér, respektive vnitřní strany obvodových zdí. V takovém případě se v létě tepelné záření, které proniká zvenčí od Slunce skrze minerální vatu či polystyrenem do stavební konstrukce, odrazí od vrstvy nanočástic na interiérové stěně a vrátí se opět skrze tento materiál do prostoru. A v zimě zároveň funguje jako paralelní řešení, které v kombinaci s konvenční metodou ještě efektivněji zabraňuje úniku tepla z domu ven.
Izolační nátěrová hmota však dokáže vyřešit i úskalí, které se pojí s konvenčním zateplováním zejména starších nemovitostí. Obložení domu v kombinaci s výměnou oken za plastová totiž dům dokáže vyloženě utěsnit a ani stálá mikroventilace v takovém případě nestačí k tomu, aby se v objektu nehromadila vlhkost, která pak kondenzuje na chladných stěnách, kde poté bují plísně. »Reflexně izolační nátěr má však tu vlastnost, že dokáže teplo ve stěně dobře rozložit, nevznikají tepelné mosty a vodní pára tak nemá kde kondenzovat. Znamená to, že nátěr dokáže také dobře zabránit vzniku zdravotně rizikových plísní, zároveň je nátěr ale paropropustný,« uzavírá Vavrda.
(zmk)