Protein lidského vajíčka, který má důležitou roli při oplodnění, objevil tým s českým vedením. Vyvinul i buněčné kultury pro »výrobu« proteinů vajíčka, sdělila Akademie věd (AV) v tiskové zprávě. Poznatky by v budoucnu mohly pomoci v diagnostice i léčbě neplodnosti. Studii publikoval časopis Science Advances. Mezinárodní tým vedla Kateřina Komrsková z Biotechnologického ústavu AV a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
»Objevili jsme nový fúzní receptor na lidském vajíčku, který se váže na klíčový protein spermie. Díky jejich interakci dochází ke spojení lidské spermie a vajíčka, tedy i ke vzniku života,« popsala Komrsková. Za objevem je téměř 20 let výzkumu. Projekt začal na univerzitě v Sheffieldu ve Velké Británie, kde Komrsková působila v době svého doktorského studia.
»Pro hledání mutací způsobujících nádory jsme používali metodu One-Bead One-Compound (OBOC) assay, kdy se na speciální kuličky vážou interagující partneři. A nás napadlo, že bychom tuto metodu mohli použít i pro hledání fúzních receptorů na povrchu vajíčka, které jsou zcela klíčové pro interakci spermií a které stále neznáme,« uvedla Komrsková. »Vyrobili jsme statisíce různých kuliček, kdy každá měla na povrchu kousek bílkoviny. Tyto kuličky jsme inkubovali s lidskými spermiemi a ty, u kterých došlo k vzájemné interakci, jsme izolovali a po mnoha dalších experimentech jsme identifikovali kandidátní fúzní protein,« vysvětlila vědkyně.
Kvůli tomu, že se zkoumaný protein vyskytuje jen u lidí, tým musel vyjednat etické souhlasy s výzkumem, což podle Komrskové trvalo roky. Experti pak získávali od klinik asistované reprodukce vajíčka, která nemohla být využita při umělých oplodněních, ale i spermie zdravých dárců.
Speciální buněčné struktury připomínající vajíčka, které tým vyvinul, pak podle Komrskové umí »vyrábět« proteiny, jež se běžně vyskytují na povrchu lidského vajíčka. »Což nám umožnilo dělat řadu experimentů. Ale reálná lidská vajíčka nemůže v takových výzkumech nic nahradit,« zdůraznila vědkyně. Připomněla pak chvíli prvního pozorování lidského vajíčka s obarvenými částmi fúzního receptoru.
»Poprvé jsme viděli výrůstky, tzv. mikroklky na povrchu vajíčka poseté signálem, který patřil našemu objevenému proteinu – nádherné! Zvolili jsme pojmenování po řecké bohyni mateřství Maia. Navíc to bylo v květnu – podle římského kalendáře Maius. Také náš nový receptor interaguje s vazebným receptorem JUNO, který dříve objevila jiná skupina, i v mytologii je bohyně Juno propojena s Maiou,« upřesnila Komrsková.
Vědkyně zdůraznila, že o oplodnění se dosud mnohé neví. »Každý takový poznatek, který přispívá k pochopení fyziologických procesů, může nalézt přímé uplatnění v lidské medicíně,« dodala Komrsková s tím, že výzkum by mohl vést k lepší léčbě neplodnosti i dalšímu vývoji antikoncepčních prostředků. Tým nyní v navazujícím projektu dále zkoumá proteiny, které mohou být zásadní pro vznik života.
(mac, čtk)