AKTUALIZUJEME
Chilané v nedělním referendu odmítli návrh nové ústavy. Proti němu se vyslovilo 62 procent voličů, zastánců bylo 38 %, informovala ústřední volební komise po sečtení téměř všech odevzdaných hlasů. Levicový prezident Gabriel Boric, který byl horlivým zastáncem návrhu, řekl, že co nejdříve začnou práce na nové ústavě. Oznámil také, že provede změny ve vládě. Do ulic chilské metropole vyšli příznivci obou táborů, jedni slavit, druzí protestovat. Skupina radikálů v metropoli zapalovala pneumatiky a házela kameny na auta, uvedl server deníku El Mercurio.
Masivní dezinformační kampaň na sociálních sítích, která referendu předcházela, tak slavila úspěch.
»Pokorně přijímám hlas chilského lidu,« řekl po oznámení výsledků Boric. Vyzval také všechny politické strany, aby společně připravily nový ústavodárný proces. Zatím není jasné, jak bude vypadat. Už na dnešek svolal vedení obou komor parlamentu.
Obyvatelé Chile v plebiscitu rozhodovali, zda přestane platit ústava z roku 1980, tedy ještě z doby diktátora Augusta Pinocheta. Hlasovali o návrhu, který rok připravovalo shromáždění vybrané lidmi ve volbách, z poloviny tvořené ženami a se zastoupením domorodých etnik. Většinu v něm tvořili zástupci levice a nezávislí.
»Musíme pohřbít Pinochetovu ústavu, která zvýhodňuje jen bohaté,« citovala agentura AP jednoho ze zastánců nyní odmítnutého návrhu. Padesátiletý Italo Hernández hlasoval ve volební místnosti na stadionu v Santiagu de Chile, který byl za Pinochetovy diktatury (1973-1990) používán k věznění a mučení kritiků režimu. »Bylo to velmi symbolické a velmi emotivní,« řekl Hernández. Lorena Cornejová (34) z opačného tábora AP řekla, že rovněž chce novou ústavu, ale takovou, která bude reprezentovat a spojovat všechny Chilany.
Po nové ústavě volaly na podzim 2019 stovky tisíc Chilanů, kteří demonstrovali proti letité sociální nerovnosti, za reformu penzijního systému a větší roli státu ve zdravotnictví či školství. Před dvěma lety se pak v referendu při padesátiprocentní účasti 78 % hlasujících vyslovilo pro vytvoření nové ústavy a pro to, že ji má sestavit volené ústavodárné shromáždění.
Průzkumy veřejného mínění dlouhodobě napovídaly, že ústava v referendu neprojde. Je ale překvapením, že odpůrci zvítězili takovým rozdílem. Negativní výsledek je hlášen ze všech regionů, včetně chilské metropole, která byla »baštou« levicového prezidenta Borice v loňských prezidentských volbách. Nyní se zde proti návrhu ústavy vyslovilo 55 % voličů.
Podle analytiků, které citoval například server BBC Mundo, i průzkumů mínění před referendem jsou mezi hlavními důvody odmítnutí návrhu mimo jiné záměr zrušit horní komoru parlamentu, místo níž měla vzniknout Sněmovna regionů, či právo na autonomii domorodých národů, které tvoří asi 13 % ze zhruba 19 milionů obyvatel Chile. Odpůrci se obávali, že by to mohlo narušit územní celistvost státu. Návrh zakotvoval i právo na pluralitní soudnictví, tedy že mají vedle sebe fungovat tradiční soudy a tribunály domorodých etnik, jejichž kompetence měl stanovit zákon.
Návrh byl považován za velmi progresivní i v otázce ochrany přírody či genderové rovnosti. Například stanovil povinnost vlády přijímat opatření v boji proti klimatu či de facto zakotvoval i právo žen na přerušení těhotenství.
Navzdory tomu, že účast v referendu byla povinná, přišlo hlasovat jen 86 % voličů. Hlasovat nemuseli Chilané v zahraničí, ani ti, co žijí více než 200 kilometrů od svého voličského okrsku, ti to ale museli v neděli nahlásit na policejní stanici. Pokutě se vyhnou i ti, kteří měli zdravotní či jiné vážné problémy.
Na výsledky reagoval ze zahraničí už například levicový kolumbijský prezident Gustavo Petro, který v reakci na twitteru mimo jiné napsal: »Pinochet ožil.« Naopak jeho předchůdce v úřadu hlavy státu Iván Duque výsledek přivítal. »Promluvil chilský lid v krásném demokratickém dni,« napsal pravicový exprezident Kolumbie.
(ici, čtk)