Diskuse o budoucnosti školního stravování se v posledních měsících soustředí především na složení jídelníčků a kvalitu podávaných pokrmů. To je bezesporu důležité téma. Stejně důležitá by však měla být otázka, zda se ke kvalitnímu obědu dostanou všechny děti bez rozdílu.
Jako zahrádkáři dlouhodobě podporujeme využívání lokálních zdrojů potravin, tedy především surovin vypěstovaných či vyrobených v České republice. Dává nám smysl využívat produkci místních pěstitelů, ovocnářů, zelinářů a chovatelů, pokud je kvalitní a dostupná. Takový přístup přináší řadu výhod. Potraviny jsou čerstvější, cesta od výrobce ke spotřebiteli je kratší a peníze zůstávají v domácí ekonomice.
Současně je třeba si položit otázku, zda je rozumné dovážet základní potraviny tisíce kilometrů přes několik států nebo dokonce kontinenty, když máme vlastní produkční kapacity. Každý takový dovoz znamená další kamiony na silnicích, vyšší spotřebu pohonných hmot a větší zatížení ovzduší emisemi CO₂. Podpora domácích zdrojů tak není jen otázkou ekonomiky a kvality potravin, ale také odpovědného přístupu k životnímu prostředí.
Přesto se domnívám, že vedle otázky kvality existuje ještě naléhavější problém. Tím je sociální dostupnost školního stravování. V České republice stále žijí rodiny, které se dostávají do situace, kdy mají problém zaplatit dětem pravidelné obědy ve škole. Právě zde by měla společnost zaměřit svou pozornost.
Dítě by nemělo nést důsledky složité finanční situace své rodiny. Hlad nemá ve škole místo. Ovlivňuje soustředění, školní výsledky, zdraví i psychickou pohodu. Pokud chceme dětem zajistit dobré podmínky pro vzdělávání a zdravý vývoj, musíme zajistit nejen kvalitu stravy, ale také její dostupnost.
Podpora školního stravování z domácích zdrojů proto může plnit hned několik důležitých cílů současně. Přináší kvalitnější a čerstvější potraviny, podporuje české zemědělce a místní ekonomiku, snižuje zbytečné emise z dopravy a posiluje potravinovou soběstačnost. Zároveň však nesmíme zapomínat na děti z nízkopříjmových rodin. Právě jim musí být pomoc adresována především.
Nejde totiž jen o to, co dětem na talíř naservírujeme. Jde také o to, aby před tím talířem mohl sedět opravdu každý školák. To je podle mého názoru nejdůležitější úkol, který dnes před námi stojí.
Martin Říha, zastupitel JMK za KSČM


Já si myslím, že je jen málo rodičů, co nemají na obědy svých dětí. Podstatná je kvalita jídla.
To byste se divil, kolik dětí zůstává bez oběda, jen proto, že na to rodiče nemají. Ale o té kvalitě přece pan Říha píše taky.