Vláda Andreje Babiše (ANO) na svém dnešním jednání schválila několik významných návrhů, které se týkají fungování státu, zdravotnictví i bezpečnosti. Do Sněmovny zamíří návrh ústavního zákona o celostátním referendu, kabinet zároveň počítá s investicemi přesahujícími 68 miliard korun do zdravotnických zařízení. Zabýval se také elektronizací zdravotnictví, možnou regulací cen energií a posílením ochrany důležitých objektů před neoprávněnými průniky dronů.
Nový zákon o celostátním referendu má občanům umožnit přímé rozhodování o zásadních otázkách veřejného života. Hlasování by mohli iniciovat sami voliči prostřednictvím petice s nejméně 300 tisíci podpisy, případně parlament. Výsledek by byl závazný při účasti a podpoře alespoň 35 procent oprávněných voličů. Referendum by se však nemohlo týkat například členství České republiky v EU či NATO, změn ústavního pořádku nebo obrany a bezpečnosti státu. Návrh ještě čeká náročné parlamentní projednávání. Vládní koalice totiž nemá potřebnou třípětinovou většinu poslanců a bude muset získat podporu i části opozice. ODS navíc zavedení obecného referenda odmítá.
Velké peníze chce kabinet nasměrovat také do zdravotnictví. Do roku 2034 plánuje investovat více než 68 miliard korun, především do modernizace fakultních a psychiatrických nemocnic. Přibližně 26,4 miliardy mají představovat strategické investice a dalších 36 miliard významné projekty. Mezi priority patří rozvoj onkologické a transplantační péče, modernizace operačních sálů a urgentních příjmů nebo rozšíření kapacit dětské psychiatrie. Investice se mají týkat nemocnic v Praze, Brně, Plzni, Ostravě i dalších městech. Vláda chce část prostředků získat také z evropských fondů.
Další schválená změna má urychlit digitalizaci zdravotnictví. Lékaři budou postupně povinně využívat elektronické žádanky, první skupina od července příštího roku. Od roku 2029 má být elektronické vedení zdravotnické dokumentace povinné pro všechny lékaře.
Kabinet současně připravuje nástroje pro případ dalšího prudkého zdražování energií. Novela energetického zákona má vládě umožnit zasáhnout do cen elektřiny pro odběratele a případně omezit nadměrné příjmy výrobců. Získané prostředky by stát mohl využít ke kompenzaci nákladů a snížení regulované složky cen energií. Nejde zatím o automatické zastropování cen, ale o vytvoření možnosti rychle reagovat na případnou energetickou krizi.
Pozornost vlády se zaměřila také na bezpečnost. Novela má rozšířit pravomoci při ochraně kritické infrastruktury před neoprávněnými průniky bezpilotních letounů. Proškolení zaměstnanci chráněných objektů by nově mohli proti nebezpečným dronům sami zasahovat. Dosud tuto možnost měli především policisté a vojáci. Nová pravidla se mají týkat například mezinárodních letišť, energetických uzlů a jaderných elektráren.
Vláda tak vedle dlouhodobých investičních plánů schválila také návrhy, které mají změnit pravidla přímého rozhodování občanů, fungování zdravotnictví i reakce státu na bezpečnostní a energetická rizika.
(ds)