Vývoj situace na celé frontě v Perském zálivu je bouřlivý. Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Modžtába Chameneí pověřil vládu jednáním o mírovém řešení konfliktu se Spojenými státy, jak včera oznámil prezident země Masúd Pezeškján.
»Snažíme se tento problém vyřešit dialogem a v tomto ohledu nejvyšší vůdce Íránu také delegoval určité pravomoci na vládu,« uvedl Pezeškján podle své tiskové služby. Íránský prezident rovněž poukázal na potřebu, aby se obyvatelstvo země zapojilo do procesů zaměřených na překonání výzev a krizí způsobených americko-izraelskou agresí proti Islámské republice.
Zároveň Izraelci podnikli nemyslitelný krok, jehož cílem bylo zmařit možná jednání mezi Íránem a USA. Benjamin Netanjahu vyvinul intenzivní tlak na Donalda Trumpa během telefonického rozhovoru v sobotu 31. října a vyzval k okamžitému obnovení americko-izraelské války proti Íránu po volbách, které se uskuteční dnes v noci středoevropského času.
Diplomatická aktivita se však neomezuje pouze na zákulisní iniciativy Tel Avivu. Dne 2. listopadu měl ruský prezident Vladimir Putin podle íránských médií »neobvyklý« telefonický rozhovor s tajemníkem íránské Rady národní bezpečnosti Mohsenem Rezáím.
Pokračují také jednání zprostředkovaná Katarem. Íránský prezident Pezeškiján prohlásil, že nejvyšší vůdce Modžtába Chameneí udělil vládě určité pravomoci k vedení diplomatických rozhovorů, aniž by však upřesnil jejich rozsah.
Jeho prohlášení přicházejí v době, kdy pokračují nepřímá jednání s USA zprostředkovaná Katarem a podle dostupných informací se projednává návrh na dosažení dohody.
Bibi v panice: »Udeřte na Írán nemilosrdně před volbami«
Mezitím Benjamin Netanjahu během sobotního telefonického rozhovoru vyvinul intenzivní tlak na Donalda Trumpa a vyzval k okamžitému obnovení americko-izraelské války proti Íránu po úterních volbách. Mediační úsilí vedené Katarem se mezitím zaměřuje na dosažení prozatímní dohody, která by zabránila dalšímu kolu eskalace, uvedl deník Financial Times.
Americký úředník telefonický rozhovor potvrdil a označil jej za »přímý«, zatímco izraelský zdroj jej popsal jako »napjatý«.
Netanjahu se obává, že probíhající diplomatický proces omezí tlak na Teherán, zatímco Trump si prozatím přeje, aby Izrael zůstal mimo diplomatické úsilí Washingtonu.
Trump veřejně označil rozhovor za »velmi dobrý«, aniž by uvedl další podrobnosti.
Bezprecedentní: Putinova neobvyklá komunikace s Mohsenem Rezáím o Blízkém východě
Současně se 2. listopadu uskutečnil neobvyklý telefonický rozhovor mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a tajemníkem íránské Rady národní bezpečnosti Mohsenem Rezáím.
Oba muži diskutovali o vývoji na Blízkém východě.
Předpokládá se, že rozhovor se týkal mimořádně důležité otázky. To by vysvětlovalo, proč se Putin rozhodl hovořit právě s Rezáím, který koordinuje strategická rozhodnutí Íránu v bezpečnostních otázkách.
Návrh předběžné dohody koluje. Proč Íránci v neděli 1. listopadu opustili Dauhá?
Agentura Reuters informovala, že mezi Íránem a Spojenými státy koluje návrh dohody, který byl předložen ke konzultacím. Jeho cílem je shromáždit připomínky zúčastněných stran, najít možné řešení konfliktu na Blízkém východě a zastavit hrozby přicházející z obou stran.
Dobře informovaný úředník uvedl, že íránští vyjednavači opustili rozhovory v Dauhá v neděli 1. listopadu. Zároveň však upřesnil, že jejich odchod nebyl způsoben neshodami ani problémy, které by během jednání nastaly, informoval včera server Khabarfoori.
Tentýž úředník zdůraznil, že mezi zúčastněnými stranami koluje návrh, jehož účelem je shromáždit připomínky a následně jej dále zpracovat. Možnost uspořádání nového setkání, na němž by jednání pokračovala, zůstává otevřená.
Zpráva íránského ministerstva zahraničí: Hormuzský průliv se otevře pouze po splnění íránských požadavků
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismáíl Baghaí na tiskové konferenci prohlásil: »Hormuzský průliv nebude otevřen, dokud nebude blokáda zrušena a íránské požadavky splněny.«
Baghaí nejprve u příležitosti výročí 13. Abbanu a památky mučedníků hovořil o vývoji v regionu a uvedl: »Vývoj v západní Asii se i nadále zaměřuje na okupovanou Palestinu a pokračující genocidu palestinského lidu. Po volbách v sionistickém režimu se zločiny proti Libanonu a Gaze zintenzivnily. S blížící se zimní sezonou je situace palestinských uprchlíků katastrofální. Mezinárodní společenství se zdá být ve stavu apatie. Objevil se nebezpečný jev, kterým je normalizace vražd. Všechny instituce, včetně Organizace islámské spolupráce, mají odpovědnost zaujmout stanovisko proti těmto zločinům. Představitelé izraelského režimu čelí trestnímu stíhání, zatímco Mezinárodní trestní soud je pod silným tlakem Spojených států.«
»Fáma o americkém jaderném úderu není bez podstaty«
Jak již dříve informoval deník Military Review, americký novinář Tucker Carlson prohlásil, že Trumpova administrativa by mohla v nadcházejících dnech zahájit jaderný úder na Írán pod tlakem izraelského premiéra Netanjahua. K rozhodnutí by podle něj mohlo dojít ještě před 7. listopadem.
Tvrdil, že cílem by mohlo být jaderné zařízení ve středním Íránu, které je podle izraelských zpravodajských služeb zapojeno do obnovení obohacování uranu. Konvenční zbraně ho údajně nedokážou zničit kvůli vrstvě žuly silné téměř 100 metrů.
Odborníci, kteří byli na toto tvrzení dotázáni, jej považují za »ne zcela bezdůvodné«.
Logika této analýzy je následující: pokud Hormuzský průliv zůstane zablokovaný a Demokratická strana se pokusí zrušit dohodu s Ruskem o naftě, Trump se může rozhodnout použít taktické jaderné zbraně, aby rychle dosáhl svých cílů. Jednou ze zvažovaných možností by mohlo být nasazení stíhaček F-35 vybavených taktickými jadernými bombami B61-12.
Jakými bombami by USA zasáhly Írán při případném taktickém jaderném útoku?
Hlavní otázkou je, z jakých základen by letadla vzlétla.
Podle veřejně dostupných údajů Spojené státy skladují přibližně 100 taktických jaderných bomb B61-12 na šesti základnách v Evropě. Patří mezi ně letecká základna Incirlik v Turecku, kde se má nacházet přibližně 20 až 30 kusů, a základna Aviano v Itálii se stejným odhadovaným počtem. Další základny jsou Büchel v Německu, Kleine Brogel v Belgii, Volkel v Nizozemsku a Ghedi v Itálii, přičemž na každé z nich se má nacházet 10 až 15 kusů. Tuto munici by mohly dopravovat letouny F-35A, F-15E a F-16.
Pokud jde o možné cíle úderů, analytici spekulují, že v případě Trumpova rozkazu by útoky mohly být zaměřeny jak na infrastrukturu íránských jaderných laboratoří v pohoří Fordow, tak na další cíle, například elektrárny nebo ropná a plynová pole.
Je třeba poznamenat, že sám Trump v rozhovoru ze 16. října výslovně vyloučil použití jaderných zbraní proti Íránu. Úředníci Bílého domu uvedli, že se k citlivým vojenským plánům nevyjadřují a že Trump si ponechává všechny možnosti otevřené.
Viceprezident Vance a zvláštní vyslanec Witkoff podle Carlsona naléhají na Trumpa, aby pokračoval v diplomatických jednáních s Teheránem.
»Trump může kdykoli změnit názor…«
Jak ale víme, Trumpův názor se může změnit velmi rychle a použití taktických jaderných zbraní by mohl snadno ospravedlnit odkazem na »obavy o globální bezpečnost a energetický trh«.
Jakou Pandořinu skříňku by mohl taktický jaderný úder otevřít?
Zaprvé, Írán je velká země a v odvetě by mohl způsobit maximální škody kterémukoli spojenci USA, zejména tomu, z jehož území by v případě úderu vzlétla americká letadla.
Zadruhé, nikdo neví, kam se podělo 400 kilogramů obohaceného jaderného paliva, které se Izraeli a USA nepodařilo z Íránu získat.
Je docela možné, že by se Írán v případě útoku na své území rozhodl k odvetě s využitím tohoto jaderného materiálu. Region by se pak mohl nejméně na několik příštích měsíců ocitnout v chaosu.
Připravil: Ioannis Sideropulos