Kdysi piráti přepadávali obchodní lodě, zmocňovali se zlata, peněz a cenností. Dnes už je doba civilizovanější. Moderní političtí Piráti nepotřebují šavle, děla ani koráby. Stačí internet, platební karta a trvalý příkaz. Vítejte v éře komercionalizace politiky, kde se z politických stran stávají vysílané seriály, z politiků herci a z občanů platící zákazníci!
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib, zoufalý z volebních výsledků své party, totiž objevil politický Netflix. V rámci projektu »Stovka pro Česko« vyzývá občany k pravidelným finančním příspěvkům. Když se nedaří přesvědčit voliče ve volbách, možná se podaří přesvědčit alespoň jejich peněženky.
Za sto korun měsíčně dostanete politické sliby, za dvě stovky možná prémiovou výmluvu a za pětistovku osobní poděkování kapitána Hřiba. Jen pozor, aby se z politického předplatného nestala nekonečná telenovela bez šťastného konce!
Od pirátského korábu k platební kartě
Historické pirátství bylo spojeno s násilným přivlastňováním cizího majetku. Dnešní Piráti se samozřejmě odvolávají na moderní digitální kulturu. Ale uznejme, že symbolika pirátství dostává při vybírání peněz nový komický rozměr.
Dříve se křičelo: »Peníze, nebo život!« Dnes už stačí zdvořilejší: »Stovku, nebo nebude lepší Česko!«
Jenže za tímto marketingovým cirkusem se skrývá vážnější problém. Komercionalizace politiky postupně mění politiku v byznys a demokracii v reklamní produkt. Politika přestává být veřejnou službou a začíná připomínat podnikání s lidskou důvěrou. Politici by přitom měli být co nejvíce nezávislí na finančních tlacích a komerčních zájmech. Neměli by soutěžit v tom, kdo dokáže ze svého veřejného působení vytvořit výnosnější předplatitelský kanál.
Nestačí poplatky České televizi? Předplaťte si ještě Piráty!
Piráti obhajují zachování koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média. A nyní nabízejí další pravidelnou platbu, tentokrát do vlastní stranické pokladny. Samozřejmě, televizní poplatek je zatím bohužel zákonnou povinností příslušných domácností, zatímco příspěvek Pirátům je dobrovolný. Ale představa předplatitelského Česka je přímo neodolatelná.
Zaplaťte České televizi, Českému rozhlasu, Netflixu a nakonec Pirátům
Ještě chvíli a dostaneme měsíční fakturu za demokracii. A co Novotný a Hlubuček? Nebudou speciálními hosty v novém pirátském seriálu? Aby měl jejich politický Netflix pořádnou sledovanost, mohli by Piráti do svého imaginárního seriálu přizvat třeba Pavla Novotného z Řeporyjí, když se s jeho ODS rádi kamarádili v koaliční vládě. Ten by mohl zajistit patřičnou dávku politického bizáru. A co někdejší politik STAN Petr Hlubuček, obžalovaný v kauze Dozimetr, také z partaje bývalé koaliční vlády, na níž se Piráti podíleli? Ten by zase mohl vystupovat v kriminálním seriálu o politice a penězích. Obvinění odmítá a s pirátskou sbírkou nemá žádnou doloženou souvislost. Ale scenáristé politické satiry by při hledání námětů rozhodně nemuseli chodit daleko.
Demokracie není Netflix!
Problém začíná tehdy, když politickou práci stále více nahrazuje komerční představení. Kdy místo idejí rozhoduje reklamní rozpočet a místo důvěry počet platících předplatitelů. Politika nemá být zboží a občan nemá být zákazník. Republika není obchodní společnost a politici nejsou herci placení za počet zhlédnutí. Hřib měl samozřejmě vždy deficit politických myšlenek a schopností, ale tentokrát upadl na hlavu opravdu silně.
Jestli si Piráti skutečně chtějí hrát na nějakou pokleslou politickou verzi Netflixu, měli by si uvědomit jednu zásadní věc: Pokud diváky nezačne bavit jejich politická tragikomedie, předplatné si prostě nezaplatí, nebo ho brzy zruší. Jenže u české politiky máme jeden problém. Tenhle seriál platíme všichni, i když už se na něj mnozí nemohou dívat!
Jan Klán
Kapitalistickému režimu v ČR není třeba vzdělávat mladé lidi, protože to není v souladu s tím, co od nich režim požaduje. Režim v ČR chce od mladých lidí hlavně aby ve volbách volili zfašizované pravicové Piráty a pravici, a pak aby utráceli svoje v brigádách vydělané peníze za zbytečné věci. Mládež je oblbována kapitalistickým pozlátkem, avšak vystřízlivění nastává v reálném životě po studiu, když už je pozdě. Ovšem pravicová zpozdilost některým zůstává až do vysokého věku, jak se můžete přesvědčit dennodenně v diskusích iportaL24.
Katerina Demetrashvili je na internetu všeobecně neoblíbená členka a poslankyně z Pirátské strany. Tato děvenka, rozumu mdlého se domnívá, že s poslaneckým mandátem se na ni snesla vševědoucnost a tak se také Demetrashvili chová a projevuje. Čímž ovšem nevybočuje ze standardu poslaneckých členek a členů za Pirátskou stranu. Normálním jazykem by se řeklo, že je hloupá jak necky a z toho pramenící sebevědomí hvězd se dotýká. Demetrashvili čeká dobrá budoucnost, soudím tak z úrovně krajně pravicové opozice v rozbitém Československu, která takováto individua s nacistickými sklony potřebuje a tleská jim.