Vláda nechce snižovat DPH na pohonné hmoty. Babiš spoléhá na zásoby nafty

Vláda nechce kvůli vysokým cenám pohonných hmot snižovat DPH. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání kabinetu uvedl, že zdražování benzinu a nafty se podařilo zastavit díky regulaci cen a snížení spotřební daně na naftu. Další tlak na ceny by podle něj mohlo zmírnit uvolnění strategických zásob paliv, na kterém se dohodly státy skupiny G7.

Ceny pohonných hmot v poslední době výrazně vzrostly v Evropě i dalších částech světa. Za růstem stojí především vývoj spojený s válkou proti Íránu vedenou Spojenými státy a Izraelem a pokračující ruskou agresí proti Ukrajině. Řada zemí proto přistoupila k regulaci cen nebo daňovým úlevám. Babiš ale nyní další snížení daní v Česku nepovažuje za nutné.

Zásadní krok podle něj může přijít ze strany G7. Skupina nejvyspělejších ekonomik se dohodla na koordinovaném uvolnění 100 milionů barelů nafty ze strategických rezerv. Přesné množství, které uvolní jednotlivé státy, zatím není jasné. »Uvolnění zásob může znamenat, že cena zůstane na té nižší úrovni,« uvedl Babiš.

Český premiér zároveň upozornil, že důležité bude zajistit dostatek benzinu a nafty i v dalších měsících. Za problém považuje především stav evropského rafinerského průmyslu. Podle něj je potřeba zachovat dostatečné rafinerské kapacity v Evropě a zabránit jejich dalšímu omezování. V této souvislosti znovu kritizoval plánovaný systém emisních povolenek ETS 2, který se má vztahovat na dopravu a vytápění domácností.

Babiš chce o pohonných hmotách i ETS 2 jednat také se zahraničními partnery. V úterý má prostřednictvím videokonference hovořit s německým kancléřem Friedrichem Merzem, italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a belgickým premiérem Bartem De Weverem. Jednání má být zaměřeno také na zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie.

Kabinet se vedle cen paliv zabýval také kulturou. Schválil návrh Státní kulturní politiky České republiky na období 2026 až 2029. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) uvedl, že jednotlivé kroky dokumentu mají být rozpracovány v navazujícím akčním plánu, který má vláda dostat do konce listopadu.

Mezi hlavní priority kulturní politiky patří ochrana kulturního dědictví, lepší odměňování pracovníků v kultuře a modernizace muzeí, galerií a knihoven. Dokument počítá také s podporou digitalizace, výzkumu a využití umělé inteligence v kultuře. Zaměřuje se rovněž na kulturní cestovní ruch, konkurenceschopnost české audiovize a kreativních odvětví nebo větší export české kultury.

Vláda se naopak za týden vrátí k návrhu změn ve financování asistentů pedagoga. Ministři o novele připravené ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) diskutovali zhruba hodinu, nakonec ji ale odložili kvůli výhradám Motoristů a ministrů za SPD. Koaliční partneři mají své písemné připomínky dodat v pátek a návrhem se bude v pondělí zabývat koaliční rada.

Plagův návrh má změnit současný systém, v němž je financování asistentů navázáno na doporučení poradny pro konkrétního žáka. Nově by peníze měly školy dostávat podle předem stanovených parametrů, například podle počtu tříd, žáků a jejich vzdělávacích potřeb. Větší pravomoc by získali ředitelé, kteří by mohli rozhodovat o využití asistentů podle konkrétní situace ve škole. Návrh počítá také se zrušením povinnosti mít asistenta v první třídě s více než 15 žáky.

Právě tato změna vyvolává spory. Menší koaliční strany požadují zásadnější změny systému inkluzivního vzdělávání a upozorňují na jeho finanční náročnost. Naopak školské odbory či Sdružení místních samospráv se zrušením povinnosti asistenta v některých prvních třídách nesouhlasí, výhrady má také Hospodářská komora.

Kabinet zároveň odmítl návrh Pirátů, podle kterého by kraje a obce dostávaly část vybrané DPH za nově dokončené a užívané byty. Piráti chtějí změnou motivovat samosprávy k bytové výstavbě. U menších obcí by například příspěvek činil 3000 korun za metr čtvereční, u krajů 500 korun. Vláda však upozorňuje na možný výpadek příjmů státního rozpočtu až kolem deseti miliard korun. Proti návrhu se v připomínkovém řízení postavilo také ministerstvo financí, ministerstvo vnitra a Český statistický úřad.

Dodejme, že vláda schválila i návrhy na povýšení několika vysokých představitelů armády. Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč má být jmenován armádním generálem. Do hodnosti generálporučíka mají postoupit Petr Čepelka, Pavel Lipka a Jaroslav Míka, další dva vojáci mají získat hodnost generálmajora a pět dalších brigádního generála. Prezident Petr Pavel má nové generály tradičně jmenovat 28. října při příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu.

(pk)