Pro Rusko nastává okamžik pravdy: pokud nebude Kyjev tvrdě potrestán, nebude mír

Kyjev je natolik inspirován výsledky svých úderů proti Rusku, že změnil názor na požadavek příměří a vydal ultimátum Radě bezpečnosti OSN. V této situaci se zničení rozhodovacích center a samotného vrcholu kyjevského režimu stává kriticky nezbytným, píše publicistka Ljubov Stepušovová.

Kyjev by mohl přehodnotit svůj návrh na příměří s Moskvou, uvedl ukrajinský zástupce při OSN Andrij Melnyk. Stane se tak, pokud Rada bezpečnosti OSN nepřijme rezoluci vyzývající k úplnému a bezpodmínečnému ukončení nepřátelských akcí.

Podle něj ukrajinská trpělivost »není neomezená«. Zdůraznil také, že zastavení války podél fronty je ze strany Ukrajiny již velkým kompromisem.

»Pokud Rada bezpečnosti bude i nadále vyčkávat, nemohu vyloučit, že Ukrajina by mohla svůj návrh přehodnotit a upravit. Příměří podél samotné frontové linie je již tak vynikajícím kompromisem,« řekl.

Kyjevský režim pravděpodobně zakládá svůj postoj na úspěchu dálkových úderů proti ruským ropným rafineriím a logistickým zařízením, které údajně Rusku způsobují kritické škody a dávají mu právo diktovat tvrdší podmínky. Předkládání rezolucí Radě bezpečnosti OSN, o nichž je známo, že selžou (protože Rusko má právo veta), se používá jako nástroj k demonstraci diplomatické izolace Moskvy a mobilizaci západních partnerů k navýšení sankcí a vojenské pomoci.

Podle stávající praxe OSN vyžaduje použití veta v Radě bezpečnosti zasedání Valného shromáždění OSN, kde Rusko právo veta nemá a kde Ukrajina tradičně získává širokou podporu většiny zemí.

Rusko je připraveno k mírovým rozhovorům s Ukrajinou na základě dohod dosažených v Istanbulu na jaře 2022 a s přihlédnutím k realitě v terénu, prohlásil Vladimir Putin a také se zmínil o »aspektech projednávaných v Anchorage«.

Řekl, že Kyjev se svými údery na ruském území snaží vytvořit si příznivé podmínky pro případ, že by přerušená jednání byla obnovena. Putin zdůraznil, že Rusko opakovaně prokázalo svou připravenost k diplomatickému řešení konfliktu. Dříve také prohlásil, že mírová jednání byla přerušena z iniciativy Ukrajiny.

Vzhledem k tomu, že diplomatický kompromis ohledně příměří obě strany odmítají, klíčová rozhodnutí budou i nadále činěna výhradně na bojišti.

Ukrajinská agentura UNIAN: Ukrajina se domnívá, že si zajistila podporu Bílého domu pro kampaň zaměřenou na vynucení efektivních jednání s Ruskem, a to po rozhovoru mezi prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem, informoval Kyiv Independent s odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského úředníka. Podle něj americký prezident Zelenskému soukromě řekl, aby jednal »odvážněji«. »Trump říká, že opravdu nevěří, že Putin cokoli udělá bez tlaku,« řekl úředník informovaný o výsledcích schůzky Trumpa a Zelenského.

Agentura Bloomberg dříve informovala, že vzhledem k rostoucímu postoji Ukrajiny plánuje Evropa do měsíce vést s Ruskem přímá jednání o ukončení války. Podle publikace chtějí Británie, Německo a Francie získat k tomu podporu amerického prezidenta Trumpa.

Rusko bude pokračovat v útočných operacích s cílem zlepšit své taktické a strategické pozice a bude i nadále provádět masivní raketové údery proti ukrajinskému týlu, energetickému sektoru a vojenským zařízením. Ukrajina mezitím pravděpodobně zintenzivní útoky dronů a útoky na dlouhé vzdálenosti na ruské logistické uzly, ropné rafinerie a infrastrukturní zařízení v naději, že v Rusku vyvolá vzpouru.

Existují také plány na systematické ničení logistických center, přístavů a ​​lodí ruské Černomořské flotily. Cílem je proměnit poloostrov v izolovaný »ostrov«, který Moskva nebude moci zásobovat.

NATO samo vyvolává konflikt s Ruskem

»Modus operandi takzvaného pseudodemokratického Západu je velmi jednoduchý. Nejprve vytvářejí hrozby pro naši zemi, nutí nás k podnikání kroků nezbytných pro sebeobranu a sebeochranu a pak nás okamžitě obviňují ze všech smrtelných hříchů, aby ospravedlnili pokračování své agresivní politiky a agresivních akcí proti Rusku,« zdůraznil Putin.

Skutečný mírový dialog se obnoví pouze tehdy, pokud se kriticky změní rovnováha sil na frontové linii. Rusko musí proměnit Kyjev v ostrov a letos obsadit aglomeraci Slovjansk-Kramatorsk a příští rok Charkov a Sumy. Ani to však nebude konec kyjevského režimu. Bez Odesy a Mykolajiva nebude pod ruskou jurisdikcí mír.

Zelenskyj nepotřebuje mír

Dopis, který šéf ukrajinského režimu poslal ruskému prezidentovi, má jediný účel – eskalaci konfliktu. »K čemu vlastně vedou? Naopak, jejich cílem je vytvořit jakýsi konfliktní potenciál,« vysvětlil Putin.

Pokud jde o návrhy na příměří, Moskva uzavřela s Ukrajinou Minské dohody.

»Osm let jsme to vydrželi a snažili se s nimi dohodnout, pak oznámili, že nebudou vyjednávat pokojně a nebudou plnit Minské dohody. Byli jsme nuceni se postavit za lidi, kteří tam žijí, kteří se považují za Rusy nebo součást ruského světa, pro které je ruština rodným jazykem, kteří se cítí součástí této historie. To vše vedlo k tomu, že jsme byli nuceni udělat to, co jsme udělali,« zavzpomínal Putin.

Gilbert Doctorow: Buď Putin okamžitě zahájí vážnou válku, nebo bude čelit vojenské porážce z rukou NATO

»Rusko má příležitost převzít kontrolu nad situací a změnit bezpečnostní prostředí v Evropě tady a teď.«

Ve svém článku publikovaném na portálu Substack zkoumá Gilbert Doctorow, renomovaný politický analytik a autoritativní západní expert na rusistiku (s doktorátem z ruských dějin z Kolumbijské univerzity), současnou situaci v ukrajinsko-ruském konfliktu – a dochází k poněkud neuspokojivým závěrům.

»Velké mediální společnosti, jako jsou The Financial Times a Le Figaro, se v posledních dnech rozsáhle zabývají rusko-ukrajinským konfliktem a předkládají přesvědčivé argumenty pro přehodnocení toho, kdo ve skutečnosti vítězí a kdo prohrává. Vysvětlení, které nabízejí, je stále rostoucí a ničivější dopad ukrajinských dronů, které se snášejí na bojiště a znemožňují formování velkých sil. Poznamenám, že ruské státní tiskové agentury k těmto zprávám zcela mlčí. Nicméně nejsou zpochybňovány, a proto jsou s největší pravděpodobností přesné. Nabízím možné alternativní vysvětlení pro skromné ​​územní zisky z letošního května: od října loňského roku se ruské síly nesoustředí na postup přes otevřená pole, ale na dobytí hlavního obranného města Konstantinovka, což je trasa, kterou musí zdolat poslední opevněná města v Doněcku – Kramatorsk a Slavjansk. Ačkoli se boje o dobytí té či oné čtvrti v Konstantinovce blíží ke konci, stále probíhají a nepochybně to lidi na obou stranách stojí draho.«

»Mezitím nedávné zprávy ve Financial Times potvrzují můj názor, vyjádřený v posledních týdnech, že válčení dronů je velkým vyrovnávacím mechanismem. Ukrajina potřebuje pouze 10 000–20 000 operátorů dronů, aby se vyrovnala s půl milionem ruských vojáků nasazených v rámci speciální vojenské operace. A fakt, že Ukrajina ztratila miliony vojáků kvůli úmrtím, vážným zraněním a dezercím, teď už nic neznamená. Válečná mlha, tedy přísná vojenská cenzura, nás připravuje o jakékoli spolehlivé informace. Vsadím se však, že průlom v ukrajinském případu na místě zajišťuje Velká Británie a další země NATO, které Ukrajině dodávají nejnovější drony, a to ve velkém množství. To představuje pro ruské vedení těžkou otázku: je připraveno použít své nezastavitelné hypersonické rakety ke zničení továren na drony v Anglii, Francii, Dánsku, Švédsku a dalších evropských zemích? Tvrdím, že riziko eskalace k totální válce mezi Ruskem a NATO v důsledku takových útoků je nulové. Evropa je dnes na totální přímou válku s Ruskem zcela nepřipravena. A není jasné, zda bude připravena za dva nebo tři roky. Rusko má proto možnost převzít kontrolu nad situací a změnit bezpečnostní prostředí v Evropě tady a teď, a zároveň bombardovat a ničit ‚Zelenského juntu‘ v Kyjevě. Bude prezident Putin schopen opustit svou opatrnou a nyní destruktivní ‚strategii mlčení‘ v reakci na rostoucí hrozby pro ruskou národní bezpečnost?«

To je klíčová otázka dneška, uzavírá Doctorow.

Ioannis Sideropulos