Americký prezident Donald Trump označuje memorandum o porozumění mezi USA a Íránem nikoli za »konečné«, ale za podmíněné, a dokonce varoval, že pokud nebude spokojen, může obnovit vojenské operace.
Tento manévr Trump provedl po bouřlivých negativních reakcích jeho vlastního aparátu. »Je to memorandum o porozumění. A pokud se mi to nebude líbit, začneme na ně znovu střílet a shazovat jim bomby na hlavy. Pokud se mi to nebude líbit, pokud se nebudou chovat slušně, začneme na ně hned shazovat bomby, dobře?« řekl Trump na summitu G7 ve Francii.
Trump dodal, že memorandum o porozumění s Íránem nezahrnuje okamžité zrušení sankcí vůči Teheránu, protože se jedná o záležitost, která bude »projednána později«.
G7 v úžině
Skupina G7 se však již dříve vyjádřila k obnovení plavby v Hormuzském průlivu s tím, že »právo nerušeného a bezplatného průjezdu je základním kamenem mezinárodního obchodu«.
Vedoucí představitelé G7 se domnívají, že nadnárodní a nezávislá obranná iniciativa, vedená Francií a Spojeným královstvím, »může hrát důležitou roli při usnadnění obnovení námořní dopravy«.
Skupina G7 se rovněž zavazuje »urychlit diverzifikaci tras dodávek energie s cílem zmírnit mezinárodní nepokoje spojené s Hormuzským průlivem«, kterým prochází čtvrtina světových uhlovodíků, a také »zvýšit své energetické rezervy«.
Prezident Trump na setkání s egyptským prezidentem jednal o znovuotevření Hormuzského průlivu. USA a Írán minulý týden dosáhly předběžné dohody o znovuotevření průlivu. Prezident Trump prohlásil, že pokud Írán dohodu nedodrží, USA se vrátí k tomu, že jim bude »házet bomby na hlavy«.
Drahý návrat na startovní čáru
Dohoda, kterou se USA a Írán nyní chystají podepsat, vypadá stále více jako nákladný návrat k začátkům. Její přesný obsah však dosud nebyl zveřejněn. Na základě informací uniklých agenturám Bloomberg, Reuters a Wall Street Journal se však Teheránu daří zrušit ropné sankce, získat přístup ke zmrazeným aktivům, investiční fond ve výši 300 miliard dolarů, ukončit námořní blokádu a postupně se znovu začlenit do globální ekonomiky. To vše v době, kdy se Západ již potýká s energetickou a inflační krizí.
A co Írán dává na oplátku? Slibuje, že nezíská jaderné zbraně – což prosazoval už před válkou s odkazem na náboženský edikt ajatolláha Chameneího. A souhlasí s tím, že ponechá Hormuzský průliv otevřený – tedy že nezpůsobí chaos, který si získal schopnost způsobovat právě díky válce.
Washington a Izrael zahájily vojenskou kampaň, jejímž cílem bylo narušit rovnováhu sil v regionu. Místo toho nakonec využily nejdůležitějšího argumentu Teheránu při vyjednávání . Před válkou byl Hormuz mezinárodní námořní tepnou. Po válce se stal pákou globálního tlaku.
Celá mezinárodní ekonomika sledovala, jak hrozba blokády může během několika hodin způsobit otřesy na trzích, akciových trzích a v cenách energií. A nyní se diskutuje i o možnosti budoucího mechanismu řízení nebo tranzitních poplatků. Pokud k tomu dojde, Írán nejenže přežije. Promění krizi, která ho téměř rozdrtila, ve zdroj trvalého geopolitického vlivu.
Ještě znepokojivější pro Washington je, že vojenský tlak ztratil velkou část své odstrašující síly. Režim ztratil vedení, vojenská zařízení a kritickou infrastrukturu. Ale nezhroutil se. Naopak, zdá se být silnější a houževnatější než kdy dříve. A to mění všechno.
Vydržel a pravděpodobně… vyhrál!
Teherán nyní ví, že odolal nejsilnější ráně, jakou mu USA a Izrael mohly zasadit, aniž by se rozpadl. Další jaderná jednání se neuskuteční ve stínu neověřené hrozby. Uskuteční se ve stínu hrozby, která byla ověřena a nedosáhla svého strategického cíle.
Írán z toho samozřejmě nevychází bez úhony. Jeho ekonomika je zraněná a obnova bude drahá. Ale právě to dělá dohodu tak působivou: po měsících bombardování se zdá, že Západ je připraven část této rekonstrukce financovat.
Bílý dům bude prezentovat dohodu jako triumf »míru skrze sílu«. Trhy budou oslavovat pokles cen ropy. A Donald Trump bude mluvit o svém vlastním velkém diplomatickém vítězství.
Ale je tu otázka, které se je těžké vyhnout: Pokud si po válce druhá strana zachová status quo, získá přístup k miliardám dolarů, vyjde z ní s větší geopolitickou váhou a donutí vás platit za návrat k situaci, která existovala před konfliktem, kdo pak přesně vyhrál? Trump se snaží vypadat jako hegemon a vítěz alespoň do podzimních voleb. Je to velká hra, ale americký prezident si věří.
60denní sázka
Hra ještě neskončila. Před námi je 60denní vyjednávání. Zbývá vidět, zda Donald Trump dokáže zajistit odvoz obohaceného uranu z Íránu, nebo cokoli jiného, co by mohl prezentovat jako víc než jen uhašení požáru, který sám založil.
(is)
Diskuze je uzavřena.