Demokracie v celé své historii nebyla nikdy až tak demokratická. To už v jejím začátku pochopil Platón, neboť demokracie nezaručuje spravedlnost, a už vůbec ne mír. Demokracii, oligarchii i tyranii popisuje jako vlády rozbroje doprovázené násilím. V dnešní době se z demokracie stalo zaklínadlo Západu sloužící ke globalistickým účelům a pro ovládání populace.
Pokud jsou formy vlády nespravedlivé, pak je demokracie cestou nejmenšího zla. Ale jsou-li tyto formy vlády zákonné, kdy platí jen ta jedna jediná pravda generovaná vládním centrem, pak se z demokracie stává nejhorší vláda. Jde o principiálně špatný systém, kdy zákonodárství je nedostatečné či přímo špatně nastavené. Někteří lidé to jasně pochopili a kritizují tyto špatnosti. Proto se často tato forma vlády zneužívá pro likvidaci nepohodlných kritiků a oponentů stávajícího režimu, kteří neztratili kritiku rozumu. Navíc mnozí z nich mají systémové uvažování. Tito lidé nepodléhají ani davové psychóze, ani mainstreamovým manipulacím. Dále se v demokracii negativně projevuje lživá rétorika ambiciózních politiků. Už od vzniku demokracie existovaly politické procesy. Proto byl Platónův učitel Sokrates poslán na smrt, protože byl kritický k některým nešvarům tehdejší demokracie. Byl odsouzen k trestu smrti vypitím odvaru z bolehlavu. Měl možnost uniknout tomuto smutnému osudu, ale nevyužil to. Sokrates se nebál smrti, protože byl skálopevně přesvědčen o své pravdě, která neumře s jeho smrtí. Tento filosofický velikán věděl, že smrt pravdy neexistuje. Politici nebo vůdci demokracie mohou pravdu jen na nějakou dobu znásilnit, ohýbat, nebo ignorovat.
Pod demokratickým hábitem se nejen omlouvají politické a válečné zločiny, ale i další nesmyslnosti demokratických mocipánů. Kolik se po listopadu 1989 nažvanilo o demokracii, ale v praxi se od ní vzdalujeme. Jde o řízený proces ze strany bruselské žvanírny. Stačí připomenout jen několik nedomyšleností či hrubých chyb na straně EU, které fatálně ohrožují evropskou konkurenceschopnost, průmyslovou výrobu a ve svém důsledku i život občanů: Green Deal, neřešení ilegální migrace, patologická genderová ideologie, kšeft s emisními povolenkami, znásilňování ekonomických zákonitostí politickou demagogií, která obyvatelstvo neuživí atd. Naše vlády často sklouzávají na protinárodní či protičeskou platformu. Naopak k tomuto procesu se dnes staví až nekritická proukrajinská a probanderovská vládní politika. Podpora Ukrajině probíhá bez ohledu na to, že Kyjev podporuje ukrajinské neonacistické a nacionalistické choutky s oslavou mnohých ukrajinských nacistických kolaborantů z období druhé světové války.
Podpora kyjevské junty je fackou obětem nacistického řádění
Například Kyjevský režim uspořádal oslavné převezení ostatků zakladatele ukrajinské nacistické divize Waffen SS zvané Galizien, Andrije Melnyka, z Lucemburska do kyjevského panteonu, včetně jeho manželky. Přitom se tato divize podílela na neuvěřitelných zvěrstvech, aniž by byl někdo z nich po skončení války vydán Brity k odpovědnosti. Tato divize ukrajinských SS po válce získala azyl v Británii, která otevřela dveře válečným zločincům. A dnes by nás chtěli Britové poučovat. V roce 2001 zveřejnila britská televizní stanice ITV dokument o ukrajinské SS a jejich příslušnících žijících v Británii. V pořadu se například mluvilo o podílu těchto jednotek na vraždění civilistů v Polsku. V té době jich v této zemi žilo asi 1500. Část z těchto ukrajinských SS vojáků odešlo z Británie do Kanady a Austrálie.
Dnešní kyjevská glorifikace válečných zločinců má za úkol zapomenout na zvěrstva ukrajinských nacistů, a proto je chce kyjevský režim postavit na piedestal a otevřeně je obdivovat. To, co dnešní Kyjevská junta předvádí, je fackou všem obětem nacistického řádění. Židovská organizace, Poláci a dokonce i někteří Němci jsou v šoku. Jen Česko, česká mainstreamová média i politici nedokáží o této záležitosti ani o osobě Melnyka poskytnout úplné a pravdivé informace, neboť by vyšlo najevo, že Ukrajina otevřeně podporuje a oslavuje Ukrajince, kteří aktivně kolaborovali s Hitlerem a Třetí říší a dopouštěli se krutostí bok po boku s Němci. V případě Ukrajiny nejde jen o Melnyka, bohužel. V takovém případě se vynořuje otázka, kde berou tito Češi odvahu kritizovat například Emanuela Moravce nebo nepolitického kolaboranta a prezidenta Protektorátu Čechy a Morava, Emila Háchu, který měnil čest za životy, když těmto lidem nevadí stávající kyjevská pronacistická zvůle.
Excesy české a unijní demokracie
Zastupitelská demokracie je velkým podvodem na voličích, neboť řadový občan nikdy nemá v zastoupení v Poslanecké sněmovně možnost, jak ovlivňovat své politické preference. Každá strana či hnutí si sestavuje seznam svých kandidátů, ve kterých určitě nenajdeme případné kritiky. V zastupitelské demokracii není ani možnost odvolat zvolené politiky jen proto, že po volbách nedodrží to, co svým voličům slibovali před volbami. Ale švýcarská přímá demokracie tuto možnost má v několika kantonech. Příkladem předvolebních keců je i Babiš, který sliboval, že se na předražený a nesmyslný nákup amerických letounů F-35 podívá a zruší kontrakt. Nedodržení předvolebního slibu zdůvodnil tím, že by zrušením vznikla škoda asi 30 miliard korun. Jen jaksi zapomněl dodat, že i pří této škodě bychom při nákupu Gripenů NG stejně ušetřili, a to výrazně. Navíc nepotřebujeme americké nosiče jaderných pum, kdy americká strana nám může omezit bojové použití letounu.
Samostatnou kapitolou demokracie po česku jsou jednotlivá vyjádření generála v.v., toho času prezidenta ČR. Možná, že ještě stále rozumí vojenskému umění, ale určitě nemá vzdělání pro výkon funkce prezidenta. Přesto si troufne žvanit do věcí, pro které nemá vzdělání, jako např. do ekonomických záležitostí. Navíc svojí minulostí je vydíratelný. Proto se jeho loutkovodič postaral, aby se stal prezidentem. Kdo tedy vlastně řídí či ovlivňuje postoje a výroky Petra Pavla? Nebo jinak, kdo vlastně řídí českého prezidenta?
EU úspěšně připevnila víčka na plastové láhve, které od PET lahví musím odtrhávat. EU řeší otázku, zda papírový sáček na rohlík musí nést číslo šarže. Kdežto Čína už oznámila, že humanoidní roboti budou mít 29místné identifikační číslo. Jestliže Spojené státy nebo Čína budují autonomní průmyslové roboty s AI a moderní technologie, tak Evropa řeší čísla šarží. Přitom jí nevadí, že průmyslová výroba odchází do Číny nebo USA, protože v těchto zemích je energie, ropa, či plyn mnohem levnější.
Opravdu nás ohrožuje Rusko?
Ukázkou flagrantního zkreslování situace a manipulace zakrývající skutečné problémy Západu je tvrzení, že musí zbrojit a připravit se na konflikt s Ruskem. V této souvislosti přední americký ekonom a profesor na Massachusettské univerzitě Richard Wolff prohlásil, že Rusko zastavuje koloniální expanzi Evropy. Západní narativ o »ruské hrozbě« označil za lži. A zdůraznil, že Rusko je největší zemí s obrovskými zdroji. Nepotřebuje cizí území. Potřebuje mír na vlastní půdě. Západní Evropa vnucovala Africe a Asii svou vůli po celá desetiletí, a když se Rusko rozhodlo bránit svou vlast, bylo označeno za agresora. NATO se rozšiřovalo na východ navzdory slibům z 90. let – což bylo přímé porušení dohod s SSSR daných Gorbačovovi. Dále sdělil: »Rusko potřebuje bezpečnost, ne území. Ruské jednání má jiné vysvětlení než fantazie o nějaké expanzi, kterou ani nepotřebuje, ani z ní nemá prospěch.« Ekonom Wolff také říká: »Dovolte mi připomenout, pro případ, že by někdo zapomněl, že Rusko je rozlohou největší zemí na planetě a má všechny myslitelné zdroje.«
Americký ekonom si nedělá iluze o záměrech Západu. Předpokládá, že protiruská rétorika a válečné zbrojení bude pokračovat, protože evropské elity nemají »tlačítko pro zrušení«, neboť zastavení přípravy na válku by znamenalo přiznat si neúspěch. Ve svém závěru dodal: »Pokud jde o vojenské řešení konfliktu, bylo by katastrofální. Rusko je jaderná mocnost. Pokud kolektivní Západ tuto hranici překročí, následky budou fatální,« varoval Wolff. Také řekl: »Evropa prohrává. Musí si to prostě přiznat. Už prohrála ekonomicky. Prohrává informačně. Pokud se nezastaví, prohraje i politicky.« Americký odborník Jeffrey Sachs v dopise německému kancléři Friedrichu Merzovi k tomu dodal: »Jestliže ještě dnes někdo říká, že Rusko nebylo vyprovokované a nemělo se čeho obávat, tak je prostě hlupák nebo zaprodanec.«
Až dojde na lámání chleba…
V současnosti je oprávněně nastolená otázka: Kolik Čechů, Moravanů a Slezanů si uvědomuje, že dnes je demokracie v područí politické demagogie Západu, nebo jinak řečeno, kolik občanů si už nechalo vymýt mozky a ztratili kritiku rozumu? Těžko říci, ale pozná se to, až dojde na lámání chleba, kdy se projeví skutečný charakter lidí. Ale je celkem jedno, zda se tak budou chovat z neznalosti, nebo z pouhého osobního prospěchářství, nebo z politické demagogie, či ve jménu dolus malus. Podstatné však je, že pokud výše uvedené kategorie chování lidí převládnou, pak chybné rozhodovací procesy politiků ohrozí i ty občany, kteří se neztotožňují s tímto nepochopením reality, či idiocií. Politikům často chybí to, co z lidí dělá lidi. Obzvlášť se to projevuje právě u těch bruselských, protože jsou nejdále vzdáleni od reality všedních dnů a žijí jen ve vlastní bublině.
František Krincvaj