AKTUALIZOVÁNO
Pátek třináctého se obvykle považuje za smolný den, ale český sport si ho letos přepíše do zlatých kronik. Jen pár hodin poté, co se fanoušci radovali ze stříbra snowboardcrossařky Evy Adamczykové, přišla další exploze štěstí. Devatenáctiletý rychlobruslař Metoděj Jílek předvedl v Miláně výkon, na který se nezapomíná, a na trati 10 000 metrů vybojoval své první olympijské zlato. Česko tak v jeden den slaví hned dvakrát – a pořádně nahlas.
Jílek potvrdil, že dlouhé tratě jsou jeho královstvím. Závod zvládl v čase 12:33,43 a druhého v pořadí, Poláka Vladimira Semirunného, porazil o výrazných 5,65 sekundy. Bronz bral Nizozemec Jorrit Bergsma. Mladý Čech navázal na stříbro z nedělní pětky a v cíli už dobře věděl, že tentokrát to je ono. Usmíval se, mával tribunám a bylo jasné, že tenhle výkon bude pro soupeře pekelně těžké překonat. A taky že byl. Nor Sander Eitrem i Francouz Timothy Loubineaud sice začali rychle, ale ve druhé polovině závodu jim došlo, že Jílek nastavil laťku příliš vysoko. Nor nakonec dojel až sedmý, Francouz čtvrtý – zlato zůstalo české.
Cesta k němu přitom nebyla jednoduchá. Jílek zvolil opačnou taktiku než jeho největší rivalové. Zatímco Semirunnij pálil ostrá kola hned od startu, český talent se rozjížděl pomaleji a dlouho ztrácel. Jenže od dvanáctého kola přišel zlom. Tempo šlo prudce nahoru, v sedmnáctém kole už byl virtuálně v čele a dvě kola za 29,6 sekundy rozburácela milánskou halu. Do posledního okruhu najížděl s náskokem pěti sekund, v obličeji bolest, v nohách poslední zbytky sil – ale i jistotu, že zlato mu už nikdo nevezme.
A když na stupních vítězů zpíval národní hymnu, jistě ukápla i nějaká ta slza českého fanouška u televizních obrazovek…
»Pocity jsou naprosto skvělé, je to bomba. Mám obrovskou radost, že to vyšlo a že z toho je zlatá medaile,« rozplýval se Jílek, který tentokrát dal emocím zcela volný průchod. Po dojezdu slavil přímo na oválu, pak pokračoval i v útrobách haly, kde pobíhal bosý a rozdával úsměvy na všechny strany. »Bylo tady strašně moc českých fanoušků, vůbec jsem nečekal, že jich dorazí tolik,« divil se nadšeně.
Jílek se zařadil po bok legendy Martiny Sáblíkové a Česko má nového olympijského šampiona. Navíc nejmladšího v historii!
»Vyfotit se a obejmout s takovou legendou je něco neskutečného. Strašně si vážím toho, že mě takhle podporuje,« říkal devatenáctiletý šampion poté, co mu Sáblíková osobně gratulovala přímo na ploše a přinesla mu tričko s nápisem Golden boy.
Olympijský příběh Metoděje Jílka přitom zdaleka nekončí. V Miláně ho ještě čeká patnáctistovka a závod s hromadným startem. »Teoreticky tady můžu získat víc než dvě medaile, i když ty šance už jsou menší. Ale dokud nějaká existuje, budu bojovat a rozhodně to nevzdám,« dodal odhodlaně čerstvý olympijský vítěz.
Pátek třináctého? Kdepak! Na to zapomeňte! Tentokrát to byl den, kdy se slavilo ve velkém.
(koz)
Diskuze je uzavřena.