Digitalizace agend Úřadu práce ČR, která měla zjednodušit vyřizování sociálních dávek a ulevit přetíženým úředníkům, zatím nepřinesla očekávaný efekt. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která se zaměřila na hospodaření úřadu i fungování jeho klíčových reforem. Zavedení online aplikace Jenda sice zvýšilo komfort části klientů, zaměstnancům však práci spíše zkomplikovalo a v některých oblastech dokonce prodloužilo dobu vyřizování žádostí.
Aplikace Jenda byla spuštěna na přelomu let 2023 a 2024 a umožnila lidem podávat elektronicky žádosti o vybrané dávky státní sociální podpory, například o rodičovský příspěvek, přídavek na dítě nebo příspěvek na bydlení. Podle NKÚ tuto možnost v roce 2024 využilo zhruba 35 procent klientů Úřadu práce. Digitalizace tak skutečně zjednodušila komunikaci části veřejnosti se státem, cíl reforem – snížení administrativy a uvolnění kapacit pro individuální práci s lidmi ohroženými na trhu práce – se však nenaplnil.
Kontroloři zjistili, že zaměstnanci úřadu místo intenzivnější pomoci klientům museli řešit vysokou chybovost online žádostí. Elektronická podání obsahovala více než pětkrát více chyb než žádosti podané osobně. To se promítlo i do délky správních řízení. V roce 2024 trvalo rozhodování o online žádostech o dávky státní sociální podpory déle než u těch, které lidé podali přímo na přepážkách úřadu. Stejný problém se objevil i v prvním čtvrtletí roku 2025 u agendy zaměstnanosti. Vyřízení žádostí o podporu v nezaměstnanosti bylo v průměru o pět dní delší, u žádostí o zprostředkování zaměstnání o čtyři dny.
Zahraniční srovnání: zaostáváme
Ve srovnání se zahraničím Česká republika podle NKÚ výrazně zaostává. Zatímco u nás využívala v prvním čtvrtletí letošního roku online podání zhruba třetina klientů Úřadu práce, ve Švédsku bylo už v roce 2020 elektronicky vyřizováno 93 procent žádostí o zprostředkování zaměstnání. Ještě dál je Estonsko, kde je rozhodování o podpoře v nezaměstnanosti od roku 2019 plně automatizované díky propojení státních registrů a vhodnému legislativnímu nastavení.
Kontrola NKÚ se zaměřila také na využití evropských prostředků z operačního programu Zaměstnanost 2014–2020. Úřad práce z něj v letech 2016 až 2023 čerpal zhruba 1,4 miliardy korun na dva projekty, které měly zefektivnit jeho fungování. Přínosy těchto projektů však byly podle kontrolorů pouze dočasné. Úřad například vybudoval 89 infocenter, aniž by měl zajištěné jejich financování po skončení projektů. Funkčních zůstalo nakonec jen 17. Takový postup označil NKÚ za rozpočtově neodpovědný a neefektivní.
Úřad práce navíc projekty opakovaně prodlužoval a měnil jejich rozpočty. Část prostředků, původně určených na investice, použil na osobní náklady včetně odměn. Podle NKÚ tak bylo neúčelně vynaloženo minimálně 34,7 milionu korun.
Závažná zjištění se týkají také bezpečnosti zaměstnanců. Přestože počet útoků na pracovníky Úřadu práce dlouhodobě roste, investice do ochranných opatření se výrazně snížily. V letech 2020 a 2021 klesly výdaje na bezpečnostní přepážky na pobočkách z původně plánovaných téměř 136 milionů korun na pouhých 24,2 milionu. Zatímco v roce 2021 úřad evidoval 565 bezpečnostních incidentů, v roce 2024 už jich bylo 835.
Porušování zákona
NKÚ rovněž upozornil na porušování zákona při hospodaření s majetkem státu. Úřad práce například v několika případech umožnil jiným subjektům bezplatně užívat nebytové prostory nebo části nemovitostí bez uzavření smlouvy. Nehospodárně podle kontrolorů utratil také 3,8 milionu korun za mediální podporu, která se překrývala s činnostmi zajišťovanými vlastními zaměstnanci.
Závažným problémem je i nedostatečná prevence trestné činnosti uvnitř úřadu. Mezi lety 2009 a 2022 přišel Úřad práce v důsledku podvodného jednání některých zaměstnanců o 13,3 milionu korun. Peníze byly převáděny na jiné účty než na účty oprávněných příjemců sociálních dávek. Do ukončení kontroly podle NKÚ úřad nepřijal účinná systémová opatření, která by podobným případům do budoucna zabránila.
(pk)