Tak jsme si to zase užili, že? Ten úžasný svátek, o kterém ale dnes již většina lidí ví, že to vše bylo trochu jinak. A tedy není co slavit. 17. listopad by měl být připomenutím nacistického řádění v roce 1939, a nikoli oslavou hlouposti. A rok 1989? Měli jsme dost času, abychom pochopili, že jsme v důsledku těch 36.let více ztratili, než získali. Tenkrát v 89. jsme byli snílci a věřili jsme hře, která byla dobře odehrána a zafungovala na většinu. Dnes již víme své…
Pokrytectví! Ano, to je nejvhodnější výraz pro komedii, kterou někteří odehráli tak jako každý rok na Národní třídě. Aby se ukázali, aby se vyfotili, nebo aby se nám vysmáli? Asi vše dohromady. Proč jsem tam nešel? Co bych tam dělal? Viděl to absurdní divadlo s velmi špatnými herci? Soudruh generál je nepochybně tím největším pokrytectvím, které provázelo oslavy listopadu 89. Kdepak asi byl a co dělal tento válečný hrdina v listopadu 1989? Ne, prý tam tenkrát nebyl, asi měl zrovna volno. Ale dnes se tam nakrucoval jako ten největší symbol svobodné země?
Na Babiše pískají, ale soudruha, který se skutečně podílel na budování silné všemocné strany, oslavují? No nevím, jak přesně byli organizováni komparzisté na místě, ale stejně tam nešlo vypnout hlas lidu, který se ptal, a to dokonce rusky, kdeže to tenkrát byl náš neohrožený generál? Národní byla pro mne přehlídkou těch, co naší zemi nejvíce ubližují, tedy zejména fialového komanda, které nám opět přišlo beze studu kázat cosi o jejich morálce. Naprosto absurdní pro mě bylo vidět v tento den v ulicích modrožluté plísně.
Anketa na Novinkách, kterou přikládám, je důkazem většinového probuzení společnosti. Je mezi námi ale stále mnoho těch, kteří nechtějí přemýšlet. A přitom nejde o nijak složitou úvahu. Opravdu chce někdo věřit tomu, že pád režimu, který projel většinou východní Evropy, byl dílem několika odhodlaných lidí? Opravdu si někdo myslí, že veliké demonstrace vyděsily tehdejší KSČ tak, že řekla – končíme, bojíme se lidu, a musíme jim to předat? Možná, kdyby ti evropští soudruzi prokázali trochu více lidskosti, tak bychom tak nepřemýšleli o příčinách současného stavu a nehledali bychom pravdu.
Probouzíme se a také se učíme. Pochopili jsme, že musíme přemýšlet o všem, s čím systém přichází. A také víme, že klíče už budou příště k ničemu, to už je ohraná pohádka. Zvonilo se tenkrát a bylo to fajn. Dnes zvoní především v uších těch arogantních pokrytců, kteří nás odevzdali Západu. Zasadili tolik nenávisti, že budou sklízet ještě dlouho pouze hořkost. Pohádku o svobodě už nepotřebujeme. My ji máme v sobě, uvnitř našich bílo-červeno-modrých srdíček. A s touhle naší svobodou si jednoho krásného dne vezmeme zpět naši zemi, je to náš DOMOV!
David Tygr Ploc, předseda strany DOMOV
Diskuze je uzavřena.